Na kontě má mimořádné objevy, které můžou změnit životy milionům lidí po celém světě. Aby se to povedlo, překročila reprodukční bioložka Kateřina Komrsková hranice své vědecké kariéry a pouští se i do byznysu. Tohle je příběh o vytrvalosti, odhodlání a neuvěřitelné radosti z práce.
Klidně se s vámi vsadím, že neznáte nikoho s tak zvonivým a nakažlivým smíchem, jako má Kateřina Komrsková. Optimismus z ní sálá i ve chvíli, kdy mluví o tom, jak se (načas) zasekl posun jejího objevu do praxe.
Směje se, i když vypráví o tom, jak se (poprvé v životě) zadlužila, aby dostala výsledky svého vědeckého bádání k lidem. Aby roky a nekonečné hodiny práce v laboratoři lidově řečeno k něčemu byly. Aby nakonec skutečně pomohly konkrétním lidem.
Kateřina Komrsková, která svůj život zasvětila zkoumání kvality pohlavních buněk, patří ke světové špičce svého oboru. Přitom je skromná a nikdy nezapomene zmínit, že za jejími objevy je práce celého týmu kolegů. Samozřejmě. To je pravda.
Ale odložme skromnost na chvíli stranou. Kateřina Komrsková, reprodukční bioložka, která vede vlastní skupinu v Biotechnologickém ústavu Akademie věd ČR v centru BIOCEV a současně působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, dvacet let zkoumá jedno téma, nikdy nepolevila, den co den šla cestou s nejistým výsledkem.
V době, kdy většina vědců jejího oboru zkoumala neplodnost skrze vajíčka, ona se vydávala druhým směrem. Hledala dokonalé spermie. Jak poznat, které jsou ty nejzdravější, nejlepší? A hlavně, jak je odlišit od těch méně kvalitních?
A pak, po osmnácti letech práce, se to konečně povedlo. „Bylo to naprosto fantastické!“ říká dnes vědkyně, která se svým týmem přišla před třemi lety na to, jak rozeznat zdravé spermie od poškozených a také jak je oddělit od sebe.
Na začátku stál objev proteinu CD46 (tohle číslo si zapamatujte), který je jen na povrchu nezdravých neboli poškozených spermií. Jakmile se rozeznají „vadné“ kusy, umějí je vědci použitím magnetu vytáhnout ze vzorku.
