Vltavská filharmonie spojuje hned několik výjimečných motivů. Veřejnou poptávku po moderní architektuře, miliardové investice i možné zapojení nejbohatších Čechů do jejího financování. A ačkoliv ještě zdaleka není vyhráno, má zatím nové kulturní centrum Česka dobře nakročeno.
Přenesme se na úvod na chvíli do Prahy na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Město zažívá stavební boom, rostou ceny nemovitostí, stavějí se výjimečné budovy. A nakonec se začíná za městské peníze stavět i velkolepý projekt s přezdívkou „maják české státnosti“, který má posílit pozici Prahy na kulturní mapě Evropy.
Přes nejrůznější problémy i dvojnásobné prodražení se stavba v roce 1912 slavnostně otevírá. Řeč je o Obecním domě na náměstí Republiky. A proč právě o něm? Protože to byla poslední velká kulturní stavba z veřejných peněz, která se v Praze postavila, pokud tedy nepočítáme Palác kultury, který v době svého vzniku sloužil spíš než kultuře hlavně sjezdům komunistické strany.
Obecní dům se slavnostně otevíral před více než sto lety. Od té doby pusto, prázdno. Tento deficit veřejné výstavby má smazat současná miliardová stavba, která má podobnou ambici jako Obecní dům, a o které se tak dá mluvit jako o projektu století.
Vltavská filharmonie, o níž se začalo opatrně diskutovat po sametové revoluci, už má vlastního hvězdného architekta v osobě Bjarkeho Ingelse, dopracovanou architektonickou studii vítězného soutěžního návrhu, několikamiliardový rozpočet a desítky lidí, kteří se její přípravě věnují. Ani ona však ještě nemá nic jisté.
Ačkoli třeba ve srovnání s Národní knihovnou od Jana Kaplického, jejíž návrh vzešel z mezinárodní soutěže v roce 2007, je o mnoho kroků dále. Zatímco Kaplického knihovna ztroskotala v podstatě hned po soutěži, která byla napadena pro neregulérnost, v procesu kolem plánovaného svatostánku hudby nad stanicí metra Vltavská zatím vše šlape, jak má.
Ve vzduchu ale stále visí obava, jestli i druhá významná mezinárodní soutěž nakonec neskončí založením do šuplíku a ostudou na architektonické scéně. O tom, jestli se záměr nakonec podaří dotáhnout do finále, rozhodnou tři hlavní elementy – povolování, peníze a společenská nálada úzce související s politickou podporou.
A svoji roli v budoucnosti filharmonie může sehrát i český byznys.
Plánování a miliardy
Když koncem ledna přijel do Prahy dánský architekt Bjarke Ingels, jehož světoznámé studio Bjarke Ingels Group (BIG) v soutěži na novou pražskou filharmonii skoro před dvěma lety zvítězilo, přitáhl k celému projektu opět pozornost.
V Praze prezentoval téměř hotovou podrobnou architektonickou studii, která rozpracovává soutěžní návrh, a také nové vizualizace s dopilovanými detaily a doplněnou zelení. V době, kdy čtete tento text, má BIG už kompletně odevzdáno a Praha má teď dva až tři měsíce na to, aby celou studii úředně zkontrolovala a případně si s architekty vyjasnila možné třecí plochy.
