skip to main content
Daily Cover

Na zahrádky v půlce května. Během pandemie jich přibylo, restaurace ale nespasí

Restaurace jsou sice stále oficiálně zavřené, ale hrozny lidí postávajících u výdejních okýnek i obsypaná posezení u cyklostezek dávají tušit, že Češi už se znovuotevření gastropodniků nemohou dočkat. Kdy k tomu dojde, zatím není jasné. Podle odhadů expertů by ale zahrádky mohly první hosty přivítat kolem poloviny května a vnitřní prostory restaurací zhruba o měsíc později.

„Zahrádky by mohly otevřít při počtu pětasedmdesáti nových případů na sto tisíc obyvatel za sedm dní. Při současném trendu by se toho v některých krajích dalo dosáhnout do půli května, otázka ale je, jestli je v tomto případě udržitelný regionální přístup,“ říká epidemiolog a člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace při ministerstvu zdravotnictví Petr Smejkal.

Podmínky pro pobyt na zahrádkách by podle něj mohly vypadat následovně: u stolu maximálně šest osob, mezi stoly dvoumetrové rozestupy, zavírací doba ve 22 hodin a mimo sezení u stolu pohyb po restauraci s respirátorem.

Alternativou ke zmíněným podmínkám by mohl být vstup pouze pro hosty, kteří prokážou, že jsou očkovaní, prošli testováním s negativním výsledkem nebo mají protilátky na prodělanou nemoc covid-19. S tím by mohla pomoci aplikace Bezpečná provozovna, kterou připravuje Hospodářská komora a která by tyto informace měla přehledně shromažďovat.

„Se zástupci státu máme dohodnuté propojení jejich Covid pasu a naší aplikace, která bude hotová na začátku května. Po pilotním testování by mohla být v ostrém provozu během léta,“ uvádí viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Punčochář: První vlaštovka jaro nedělá

Reklama

Podle odhadů Asociace hotelů a restaurací má venkovní prostory více než polovina podniků v Česku. Patří mezi ně například restaurace U Matěje šéfkuchaře Jana Punčocháře, která oplývá zahrádkou s kapacitou více než sto lidí.

Předplatné Forbesu
ACT!
Forbes 6/2021

„I když otevřou jen venkovní prostory restaurací, je to pro nás velká pomoc. Zároveň ale jde pořád jen o první vlaštovku. A jak známo první vlaštovka jaro nedělá,“ říká Punčochář.

Pandemie podle něj rozvoj zahrádek ještě podpořila, byť spíše mimo velká města. „Restaurace v malých městech a vesnicích, které venkovní prostory dosud neměly a tu možnost mají, určitě jdou touhle cestou. Ale v Praze zahrádky už moc nenafouknete.“

S tím souhlasí i Michal Svoboda, ředitel sítě restaurací Lokál ze skupiny Ambiente. „Zahrádku má pět z našich osmi Lokálů. Většina jich má šest stolů, což v případě, že budou platit rozestupy a omezený počet hostů u stolů znamená, že tam posadíme pouze deset až dvacet hostů. A pokud některá z našich restaurací zahrádku nemá, tak jen proto, že ji zkrátka není kam postavit,“ popisuje Svoboda.

Takhle nějak teď vypadají zahrádky v USA.| Foto Getty

A dodává: „Budeme rádi, když budeme moct otevřít alespoň zahrádky – naši hospodští i hosté se už těší. Gastronomii jako celek to ale nastartovat nemůže. V Česku velká část restaurací žádné venkovní prostory nemá, případně jen pár stolů. Stále také nevíme, jaká budou na zahrádkách omezení a kdy konkrétně je budeme moct otevřít.“

Vlachynský plánuje 11 venkovních projektů

Jan Vlachynský, který se svým týmem Lidi z baru provozuje celou řadu koktejlových podniků v Brně, už raději ani zprávy o rozvolňování nesleduje. „Tolikrát jsem sázel na nějakou informaci o otevírání, na které nakonec nedošlo, že dokud to nebudu mít stoprocentně potvrzené, tak to ignoruji.“

Na otevření zahrádek se ale skutečně těší. Jeho podnik Bar, který neexistuje má totiž velké venkovní prostory s téměř osmdesáti místy. V létě se tím kapacita baru v podstatě zdvojnásobuje. A Vlachynský věří, že by se tak zprovozněním zahrádky mohl dostat až na polovinu běžných tržeb.

I díky venkovním prostorám bývá pro tento bar nejlepší měsíc srpen. Malou zahrádku má i sesterský Whiskey bar, který neexistuje. Naopak podnik Super Panda Circus žádnými venkovními prostorami nedisponuje a v letních měsících obvykle zažívá nejslabší sezonu.

„Na léto se snažíme naše zahrádky ještě vytunit. Vedle toho připravujeme celkem jedenáct venkovních projektů. Na to pro letošek sázíme všechny naše karty,“ říká Vlachynský. S Lidmi z baru chystá například stánek s burgery a pivem u cyklostezky na jihu Brna, venkovní koktejlový bar na Kraví hoře nebo občerstvení na koupališti Riviéra.

Reklama

Naopak s venkovním barem Na Brno Dobrý, který poslední roky fungoval na náměstí Svobody, se Vlachynský a jeho tým museli rozloučit. Loni to byl jeden z projektů, který je finančně zachraňoval, letos jim ale město neprodloužilo smlouvu.

Zahrádky přibyly v Brně i Praze

Městská část Brno-střed přitom loni povolila na čtyři stovky restauračních zahrádek, což je největší počet za několik posledních let. Dříve to bývalo kolem 330 až 350. Jejich provozovatelům také od března do prosince prominula poplatky za užívání veřejného prostranství v celkové výši 5,3 milionu korun.

Úlevy nakonec protáhla až do konce letošního dubna a nyní jedná o dalším prodloužení. „Chceme kavárníkům a restauratérům usnadnit návrat k provozu. Zahrádky si mohou bez obav postavit i dříve, než epidemická opatření povolí jejich otevření, aby byli připravení kdykoliv přivítat první hosty a nepočítali, co za každý zavřený den navíc zaplatí,“ uvádí mluvčí městské části Kateřina Dobešová.

K podobnému kroku se uchýlila i Ostrava, která poplatky prominula v období od července do prosince. A některé městské obvody jej odpouštěly i v loňských a letošních jarních měsících. Úlevy zavedla loni v dubnu také Praha, která s nimi v tuto chvíli počítá až do konce května. Podobně jako v Brně to i v hlavním městě vedlo ke zvýšení počtu restauračních zahrádek, a to ze 700 na 750.

Podle Hospodářské komory Prahy 1 to ale znevýhodňuje restaurace, které venkovní prostory nemají. V centru Prahy jsou to tři čtvrtiny provozoven. Pro jejich majitele proto komora žádá odpovídající kompenzace.

„Stávající podpora je nesymetrická. Restaurace se zahrádkami mohou otevřít dříve a ještě k tomu nemusejí platit nájem. Úlevy jsou rozumný krok, ale aby to bylo spravedlivé, měli by adekvátní náhradu dostávat i ostatní,“ domnívá se místopředseda Hospodářské komory Praha 1 Filip Dvořák.

Otevření zahrádek vyhlížejí i pivovary

Mezi podnikatele, kteří se musejí obejít bez zahrádek u většiny svých podniků, patří i šéfkuchař Zdeněk Pohlreich. Má jen pár stolků u své restaurace Divinis. „Nijak znevýhodněný si tím nepřipadám. Těm, kteří mají zahrádky, jejich dřívější otvírání přeji. Zaplať pán Bůh, že může fungovat alespoň něco,“ říká Pohlreich.

Foto Divinis

Otevření zahrádek netrpělivě vyhlížejí nejen restauratéři, ale také jejich dodavatelé. „Je to krok, který bude mít zásadní pozitivní dopad i na pivovarnictví. Proto se na to snažíme v předstihu hospodské připravovat a dodávat jim vybavení, ať už se jedná o markýzy, slunečníky, stoly či židle. Stejně jako v minulosti půjde letos o investice v řádech desítek milionů korun,“ popisuje obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

To, že během pandemie předzahrádek přibylo, vnímá jako pozitivní i vedoucí Centra architektury a městského plánování (CAMP) Štěpán Bärtl. „Jsou určitě přínosem veřejnému prostoru, protože aktivují život v ulicích a zvyšují jeho atraktivitu. Důležité je ale jejich propojení s okolím tak, aby se k němu neotáčely zády. Naopak výstavba plotů, skleněných clon a jiných bariér veřejnému prostoru moc nepřidá.“

Pohlreich: Čekají nás ještě těžké časy

Byť je konečně na obzoru znovuotevírání vnějších a následně i vnitřních prostor restaurací, podle odhadů Asociace hotelů a restaurací se ho třetina gastronomických podniků nedožije.

„Hodně využívaný a důležitý byl program Antivirus, který alespoň pomohl brzdit dramatické zvyšování nezaměstnanosti a některé zaměstnance udržet,“ říká prezident asociace Václav Stárek.

Zároveň ale dodává: „V jarním období nebyl schválen prakticky žádný program přímé pomoci s výjimkou částečné sanace nájemného. Tyto programy vznikaly až od podzimu loňského roku, pro mnohé drobné podnikatele jsou však stále nedostupné a je v nich poměrně hodně bariér.“

Restauratéři sice mohou žádat v rámci plošného kompenzačního programu o úhradu nepokrytých nákladů ve výši šedesáti procent za první letošní čtvrtletí, i tak ale podle ankety Hospodářské komory podpůrné programy u více než třetiny podnikatelů pokryjí maximálně čtyřicet procent celkových nákladů spojených s uzavřením provozu. Banky navíc nejsou ochotné poskytovat v tomto segmentu úvěry.

O budoucnost gastropodniků se obává i Zdeněk Pohlreich. „Sice se otevřou restaurace, ale podpora skončí a budeme se pohybovat na totálně zdecimovaném trhu. Českou gastronomii čekají v druhé půlce roku ještě hodně náročné časy. Ale nezbývá nám než tomu čelit a ukormidlovat to.“

Reklama
Reklama