Významní miliardáři, vlivní politici a další velké osobnosti tuzemska se ve čtvrtek vydali do Karlových Varů, aby nakopli Česko a dodali mu sebedůvěru. Návštěvníkům konference Lepší Česko při tom prozradili, co stojí za jejich téměř neochvějnou vírou v sebe, díky které se dostali tam, kde dnes jsou.
Cesta to mnohdy nebyla jednoduchá – tak jako všichni lidé se i lídři českého byznysu a politiky někdy báli. Nezůstali ale sedět, zvedli se a šli překonat strach, díky čemuž jsou teď schopni v klidu promluvit třeba k jedenácti milionům lidí.
Na pódiu v Císařských lázních totiž vystoupila i hlava státu, prezident Petr Pavel. Podle něj se nedostatek sebevědomí naší země váže i k její minulosti.
„Čtyřicet let tady byla programově budována průměrnost. Každý, kdo trochu vynikal, musel být sražen zpátky, protože úspěch se neodpouštěl. A bohužel dost toho si stále ještě neseme s sebou. Já si myslím, že není nic špatného na tom, když budeme motivovat ostatní těmi nejlepšími z nás,“ řekl Pavel.
Podle něj může být Lepší Česko i v tom, když spolu strany nebudou zbytečně bojovat, ale také se někdy shodnou.
„Jsem přesvědčen, že pokud se budeme bavit například o energetice, rozvoji dopravní infrastruktury nebo bezpečnosti, průnik mezi vládou a opozicí bude velký. Na tom bychom měli stavět, ne na tom, co ty strany rozděluje,“ dodal za nadšeného potlesku český prezident.
Dlouho mi chybí, že nemáme shodu na několika základních prioritách pro tuto zemi. Máme priorit tolik, že vlastně nemáme žádnou. Když si dáme tu práci a shodneme se na čtyřech až pěti základních strategických prioritách, tak podle mě dokážeme zúročit náš potenciál velice rychle. Bez ohledu na to, kdo bude zrovna ve vládě a kdo v opozici.
Petr Pavel, prezident České republiky
Karlovy Vary přivítaly také Karla Havlíčka, místopředsedu hnutí ANO 2011. Ten apeloval hlavně na to, aby se Češi neuzavírali do svých bublin a aby naopak naslouchali druhým. Zároveň zdůraznil, že nejen Česko, ale i celá Evropa má před sebou velké výzvy.
Přestaňme se tvářit, že bez práce budou koláče. Nebudou. Musíme pracovat. A to o něco více, než jsme pracovali, nezkracovat si pracovní týden a uvědomit si, že ti, kteří jsou dnes našimi konkurenty, jsou jiní, než byli před deseti patnácti lety. Podívejte se, co se odehrává v Číně nebo v Indii. Tam jsou velmi dobří, jsou inovativní, jsou pracovití. Čekají nás opravdu obrovské výzvy.
Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO 2011
Jednoznačným příkladem toho, jak sebevědomí vypadá v praxi, je Adam Dolník, elitní vyjednavač a globálně uznávaný odborník na terorismus. Podle něj je opravdové sebevědomí, tedy vědomí vlastních silných i slabých stránek a neustálá práce na nich, zásadní pro úspěch ve vyjednávání.
Chybějící sebedůvěra se pak neprojevuje jen v tom, že se jednotlivec nikam neposune, ale ubližuje i na úrovni státu. Čína, která nedostatkem víry v sebe netrpí, tak podle Josefa Průši dokázala ovládnout i segment 3D tisku.
Ten miliardář považuje za mimořádně důležité odvětví. „Asi jsme neudělali dobrou práci ve vysvětlování, proč tomu tak je. Když se dělá cokoli technického, neznám jedinou firmu, co by dělala své prototypy bez 3D tisku. Spousta z nich to už využívá i u samotné výroby,“ prohlásil Průša.
Jenže to si uvědomuje rovněž Čína, která patentuje i věci, které už někdo vymyslel. „Zrovna teď jsme zjistili, že naše devět let stará technologie je patentovaná v Německu. Čínou. Doporučuji všem podnikatelům z technologických oborů, aby si udělali rešerši, protože se vsadím, že to bude hodně podobné,“ dodal 99. nejbohatší Čech.
I přes některé výtky, jež v průběhu dne zazněly, je ale Česko v určitých oblastech lepší než ostatní státy – podle Jana Hadravy z poradenské společnosti PwC například v odvaze českého byznysu.
Ta za posledních dvacet let vzrostla a dnes už máme 61 procent transakcí dělaných českými investory. „Je to ilustrace odvahy. Český kapitál dospěl a už se toho nebojí,“ konstatoval odborník na fúze a akvizice.
Je to gamechanger, jak firmy uvažují o lokálním a mezinárodním trhu. Na české poměry jsme světoví.
Jan Hadrava, odborník na fúze a akvizice z PwC
Pozitivní zprávou je podle průzkumu Solvo Institute Ivany Tykač i to, že celkem 44 procent Čechů sportuje víc než třikrát týdně.
„U Slováků je to jen 31 procent, od čehož se odvíjí i to, že jsou tam lidé méně zdraví než v Česku,“ vysvětlovala Ivana Tykač.
Bohužel také 55 procent Čechů věří, že dnešní děti se budou mít hůř, než se máme my, je tady určitý skepticismus.
Ivana Tykač, zakladatelka Solvo Institute
Česko se příliš neliší od Velké Británie. Alespoň si to myslí britský velvyslanec v tuzemsku Matt Field, podle kterého jsou Češi a Britové často sebekritičtí, občas i trochu pesimističtí, ale Česko už důvěru v sebe nachází.
Podle Kateřiny Zychové, zakladatelky Verdi Capital, je však Amerika i Británie symbolem self confidence.
Česká republika už dokáže převzít i více sebevědomou roli, především na mezinárodním poli. Ať už jde o vedení Evropy v otázce vyzbrojování Ukrajiny, nebo o investice.
Matt Field, britský velvyslanec
Zlepšování stavu v tuzemsku pak podle Fielda pomáhá i mladá generace. Té bychom podle jeho názoru měli naslouchat, protože se snaží být aktivní v politice a chce nést nějakou změnu.
Mezi její zástupce se řadí i trojice, která na gauč na pódiu usedla později – nejmladší starosta v republice, dvacetiletý Jaroslav Rajskub, nejmladší ředitel základní školy Matěj Brzica a Eva Nováková, historicky nejmladší česká primářka.
Ti zdůraznili, že by každý vedoucí tým měl být mixem mládí a zkušeností a zároveň musí mít mladí pokorný přístup ke starším kolegům. Že je to komunita, kdo lidem dodává sebevědomí, je přesvědčený i světoznámý architekt Daniel Libeskind.
Pokud chceme být sebevědomí, musíme být podle Libeskinda solidární, musíme mít odvahu přijímat do svého světa ostatní lidi a musíme se obklopit lidmi, kteří věří v to, co děláme. „Pak budete sebevědomí. Jste to však vy, kdo za to nese odpovědnost,“ sdělil uznávaný architekt na konferenci Lepší Česko.
Jestli jsem o sobě a své práci někdy pochyboval? Ne, to naštěstí ne. Tedy ne že bych se v životě nikdy o nic nestrachoval – o to, kolik mi zbývá na účtu, co se děje venku na ulici… O sobě jako o architektovi jsem ale nepochyboval nikdy.
architekt Daniel Libeskind
Za roky konání konference Lepší Česko se tuzemsko zlepšilo. Přestože si mnozí Češi myslí, že je na tom jejich země špatně, podle Reného Zavorala, generálního ředitele Českého rozhlasu, nás lidé v zahraničí naopak chválí a stav, kdy jsme se jezdili koukat za hranice, jak to tam funguje, je dnes přesně naopak.
V rámci Evropské vysílací unie je Česko vnímáno jako velmi aktivní, dynamický a moderní člen a oni sami ze západní Evropy koukají, co děláme, a inspirují se u nás.
René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu
Přesto za hranice podle developera z titulní strany říjnového Forbesu Marka Dospivy do určité míry hledíme. „To, že jsme malá země, je ve finále něco, co nás nutí víc koukat ven, a vede to k úspěchu českých firem v zahraničí, který je mnohem větší než třeba u našich polských kolegů, jimž stačí velikost jejich trhu,“ uvedl miliardář.
Dospiva přišel i s radou, jak pomáhat překonat strach při cestě za sebedůvěrou: „My, kdo se nebojíme podnikat, musíme co nejvíc lidí motivovat, aby podnikali s námi a nebáli se. A musíme jít příkladem.“
Na konferenci promluvili také další dva z developerů, kteří koukají z říjnové obálky. Podle majitele Trigemy Marcela Sourala si česká společnost musí zvyknout na nastavení „work is life“, podle zakladatele Crestylu Omara Koleilata je zase k sebevědomí důležité být optimistický.
Optimismus je jedna z věcí, které napomáhají sebevědomí. Přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno. Pokud přejeme ostatním, může být každá pozitivní věc ve světě pro nás příležitostí.
Omar Koleilat, zakladatel Crestylu
Co ale na Česku dobře není, je podle miliardáře Zdeňka Šoustala tuzemská pomalost. „Je to jedno z nejslabších míst České republiky. Soudní rozhodnutí, stavební povolení, nová dálnice… Všechno tady dostanete v rozumné kvalitě, umíme to, jen to trvá třicet let,“ míní číslo 23 v tuzemském žebříčku nejbohatších.
Češi umí spoustu věcí říct, ale tempo toho, když je potřeba věci skutečně udělat, je hrozně pomalé.
Zdeněk Šoustal, Reticulum
„Buď to půjde, nebo půjdeme my,“ zní razantní filozofie vedoucího partnera poradenské společnosti KPMG Petra Bučíka. Ten v Karlových Varech popsal, jak jejich firmu žene dopředu myšlenka, že buď máte výsledky, nebo musíte uvolnit místo jinému.
Na pódiu zakročil i legendární fotbalista Petr Čech, který jako další v řadě řečníků představil svůj pohled na sebevědomí. Chytáním a sdílením těch nejlepších rad se dnes i živí se svým projektem GLOW21.
Co podle něj tedy za zdravým sebevědomím stojí? Není to o sebejistém vystupování, ale o jistotě, že člověk zvládne to, co ho potká, protože je na to připravený. „Čím víc nástrojů, tedy tools a skills, máte v tašce, tím víc situací zvládnete,“ vysvětlil Čech.
Klíč k sebevědomí je v připravenosti.
Petr Čech, bývalý fotbalista a zakladatel GLOW21
Co dalšího o sebevědomí, podnikání a životě v Česku prozradily největší tuzemské osobnosti?
Podnikání vyžaduje trochu jiný typ sebevědomí než být úspěšný třeba v korporátu. I ta ochota přijmout riziko je významná a potřebná. Naší úlohou by mělo být to, abychom inspirovali co nejvíc lidí, aby nečekali, že za ně něco udělá stát, a aby používali zdravý rozum.
Michal Kozáček, KLM Real Estate
Utřiďte si priority. Pokud budete vědět, co od života chcete a co očekáváte, budete mít cíl a sebevědomí se dostaví samo.
Otto Vašák, restaurace Essens
Naším největším problémem je nedostatek sebedůvěry, ne nedostatek nápadů.
Mariusz Wnuk, šéf představenstva společnosti Orlen Unipetrol
Podnikám od roku 2005. Všechna slova, která tu dnes zazněla, jako odvaha, kompetence, strach, velké věci… Jako majitel firmy s tím bojujete dnes a denně, já zažívám 327 emocí za den.
Filip Sajler, šéfkuchař a automobilový závodník
Ronald Reagan koncem osmdesátých let řekl, že nejhorší věta, kterou můžete slyšet, zní: „Já jsem z vlády a přišel jsem vám pomoci.“ Aby Česko a Evropa měly víc sebevědomí, je tohle potřeba otočit. Vrátit odpovědnost jednotlivcům, vrátit odpovědnost firmám.
Štěpán Ašer, šéf J&T Banky
Snažím se o to, aby český SAP byl sebevědomý. Talent je potřeba všude, ve státní správě, v korporátu i v soukromé sféře. Ať chceme, nebo ne, korporáty diktují velkou část ekonomiky.
Paradoxem českého potenciálu je, že ačkoli devět z deseti lidí u nás věří, že Česko může být lepší, pouze čtyři z deseti jsou přesvědčeni, že jdeme správným směrem. A proč tomu tak je? Na jednu stranu dokážeme ocenit to, čeho jsme dosáhli, a jsme na to v některých momentech i skutečně hrdí. Na druhou stranu se snažíme držet při naší konzervativnosti.
Jakub Malý, ředitel Ipsosu
Jakýkoli závod vyhraje ten, kdo bude vytrvalejší. Jak přestaneš, vždy tě sejmou. Je to jen otázka času.
Petr Borkovec, majitel a spoluzakladatel skupiny Partners
I nám se stávalo, že jsme ve firmě narazili na pár geniálních kreténů, asi je máte v organizaci každý. Mimochodem, všichni vědí, kdo ti geniální kreténi jsou, každý vám řekne jejich jména, ale nikdo na ně nesahá. A přitom oni jsou často brzda týmu; toho, jak funguje soukolí. V tomto ohledu nemám absolutně žádný sentiment, že bych toleroval underperformance a netýmovost v neprospěch fungování týmu.
Pavel Řehák, předseda představenstva Direct pojišťovny
U developmentu velkých urbanistických celků je nutná městotvorná objektivita. Tedy dívat se na svět očima druhých lidí. To je jedna z nejtěžších věcí. Snažím se proto ukázat, že developeři jsou odpovědnou skupinou lidí, jež vytváří prostor pro všechny, nejen pro ty, kteří si mohou dovolit koupit byt.
Luděk Sekyra, Sekyra Group
Umění patří k národní kulturní identitě, a když se člověk podívá do minulosti, tak z toho můžeme čerpat velké sebevědomí.
Matyáš Kodl, Aukční síň Kodl
Zvýšení sebevědomí je individuální. Chci si koupit nádherného Vojtěcha Kovaříka, a jestli si ho koupím, tak se mi zvýší sebevědomí.
Jakub Kodl, galerie KodlContemporary
Doma to nekončí, doma to teprve začíná. Každý z vás má potenciál zlepšit jméno Česka. Myšlenka, co je to Česko, může přijít od kohokoli, včetně támhle paní, která nalévá víno, nebo od paní uklízečky. Když někam jedete, mluvte o Česku. Buďte pozitivní – dá se to naučit.
Radim Svoboda, CEO Stratforce.one
Moment předávání firmy byl velmi těžký a myslím si, že to je jeden z důvodů, proč rodinné firmy končí, protože ne všichni mají koule a chuť se s rodiči hádat. A já tomu rozumím, já se hádala dva roky a opravdu to nebylo jednoduché.
Martina Kornfeilová, Kornfeil
Nezáleží ani tolik na tom, co všechno teď umíš, ale na tom, co jsi ochotný se naučit.
Michal Stachník, Microsoft
