Barokní architekturou odkazuje Kaiserštejnský palác na minulost, avšak konference, kterou bude brzy hostit, se týká výhradně budoucnosti. Honosný palác stojí na pražské Malé Straně, ale půjde v něm o velkou věc.
Na působivém místě se 8. září odehraje konference nazvaná „Řešení umělé inteligence pro pochopení a léčbu neurodegenerativních chorob“. Pořádá ji výzkumný ústav INDRC, za jehož vznikem stojí v Americe žijící český vědec Martin Tolar, který má velmi nadějně našlápnuto k uvedení dosud neexistujícího léku proti Alzheimerově nemoci.
„INDRC je průkopnický institut, který kombinuje biologické vědy a medicínu s velkými daty a přístupy umělé inteligence ke studiu funkce a zpracování informací v lidském mozku,“ objasňuje Tolar, zakladatel a generální ředitel společnosti Alzheon. Ta vyvíjí pilulku AZL-801 a v roce 2025 ji po dokončení poslední klinické studie hodlá vrhnout na trh.
Potenciální byznysová valuace tabletky je astronomická, především by však přinesla revoluční progres v boji proti Alzheimerovi, případně dalším neurodegenerativním poruchám. S tímto bojem úzce souvisí i unikátní institut INDRC – má zlepšit léčbu a prevenci těchto závažných nemocí.
Jak přesně? Hledání účinných léčebných postupů zůstává bolestně pomalé kvůli nedostatečnému pochopení složitého vzájemného vztahu mezi strukturou a funkcí mozku. A také kvůli omezeným znalostem přesných patogenních cest, které poškozují či ničí neurony a jejich spojení. Umělá inteligence by mohla tuto „bolestnou pomalost“ ukončit.
„Identifikovali jsme kritickou překážku a založili INDRC, abychom se s těmito výzvami vypořádali pomocí aplikací umělé inteligence a řešení strojového učení, což povede k novým terapiím,“ říká Martin Tolar.
Možný přínos umělé inteligence pro vědní obor, do něhož je hluboce ponořen a v němž může triumfovat, formuloval Tolar v obecné rovině v dubnovém vydání magazínu Forbes: „Nemusíš mít hypotézu a umělá inteligence ti navrhne tu, která je možná a důležitá, a pak ti ji i potvrdí. Inteligentní systém se může dostat dále, než si dokážeme představit.“
Institut dal dohromady přední světové odborníky z neurověd, klinického výzkumu, matematiky, biofyziky, biochemie, bioinformatiky, umělé inteligence a informatiky. Výpočetní modely kombinující veškeré znalosti mají pomoci řešit globální hrozbu v podobě nemocí, které se týkají čím dál většího počtu lidí.
„Komunity neurovědního výzkumu dnes nemají snadný přístup k datům a interpretačním nástrojům, navíc tyto disciplíny jsou zřídka spojovány s biomedicínským výzkumem zaměřeným na mozkové poruchy,“ konstatuje doktorka Ara Chačaturjanová stojící v čele poradního sboru INDRC.
Podle ředitele INDRC Víta Dočkala má konference v Praze sloučit a posunout po světě roztroušené znalosti ve vědě a použít informační technologie k identifikaci nových způsobů léčby neurodegenerativních poruch. Nejbližší metou je vytvořit výkonnou umělou inteligenci a s ní prozkoumat dostupné koncepční znalosti a data.
Řečníky na konferenci budou nejen zmiňovaní Tolar, Chačaturjanová nebo Dočkal: promluví například i ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Vladimír Mařík a řada zahraničních expertů, kteří se na prestižních vědeckých pozicích chorobami tohoto typu zabývají.
26. 8. 20223 min
Filip Saiver
redaktor Forbes Česko
Ve Forbesu od ledna 2020, novinářem od roku 1994. Baví jej hledat velké příběhy i tam, kde zdánlivě nejsou. Věří totiž, že velké příběhy jsou všude.
