Barokní architekturou odkazuje Kaiserštejnský palác na minulost, avšak konference, kterou bude brzy hostit, se týká výhradně budoucnosti. Honosný palác stojí na pražské Malé Straně, ale půjde v něm o velkou věc.

Na působivém místě se 8. září odehraje konference nazvaná „Řešení umělé inteligence pro pochopení a léčbu neurodegenerativních chorob“. Pořádá ji výzkumný ústav INDRC, za jehož vznikem stojí v Americe žijící český vědec Martin Tolar, který má velmi nadějně našlápnuto k uvedení dosud neexistujícího léku proti Alzheimerově nemoci.

„INDRC je průkopnický institut, který kombinuje biologické vědy a medicínu s velkými daty a přístupy umělé inteligence ke studiu funkce a zpracování informací v lidském mozku,“ objasňuje Tolar, zakladatel a generální ředitel společnosti Alzheon. Ta vyvíjí pilulku AZL-801 a v roce 2025 ji po dokončení poslední klinické studie hodlá vrhnout na trh.

Potenciální byznysová valuace tabletky je astronomická, především by však přinesla revoluční progres v boji proti Alzheimerovi, případně dalším neurodegenerativním poruchám. S tímto bojem úzce souvisí i unikátní institut INDRC – má zlepšit léčbu a prevenci těchto závažných nemocí.

Jak přesně? Hledání účinných léčebných postupů zůstává bolestně pomalé kvůli nedostatečnému pochopení složitého vzájemného vztahu mezi strukturou a funkcí mozku. A také kvůli omezeným znalostem přesných patogenních cest, které poškozují či ničí neurony a jejich spojení. Umělá inteligence by mohla tuto „bolestnou pomalost“ ukončit.

„Identifikovali jsme kritickou překážku a založili INDRC, abychom se s těmito výzvami vypořádali pomocí aplikací umělé inteligence a řešení strojového učení, což povede k novým terapiím,“ říká Martin Tolar.

Možný přínos umělé inteligence pro vědní obor, do něhož je hluboce ponořen a v němž může triumfovat, formuloval Tolar v obecné rovině v dubnovém vydání magazínu Forbes: „Nemusíš mít hypotézu a umělá inteligence ti navrhne tu, která je možná a důležitá, a pak ti ji i potvrdí. Inteligentní systém se může dostat dále, než si dokážeme představit.“

Jednorožec
Předplatné Forbesu Jednorožec Forbes 3/2022

Institut dal dohromady přední světové odborníky z neurověd, klinického výzkumu, matematiky, biofyziky, biochemie, bioinformatiky, umělé inteligence a informatiky. Výpočetní modely kombinující veškeré znalosti mají pomoci řešit globální hrozbu v podobě nemocí, které se týkají čím dál většího počtu lidí.

„Komunity neurovědního výzkumu dnes nemají snadný přístup k datům a interpretačním nástrojům, navíc tyto disciplíny jsou zřídka spojovány s biomedicínským výzkumem zaměřeným na mozkové poruchy,“ konstatuje doktorka Ara Chačaturjanová stojící v čele poradního sboru INDRC.

Podle ředitele INDRC Víta Dočkala má konference v Praze sloučit a posunout po světě roztroušené znalosti ve vědě a použít informační technologie k identifikaci nových způsobů léčby neurodegenerativních poruch. Nejbližší metou je vytvořit výkonnou umělou inteligenci a s ní prozkoumat dostupné koncepční znalosti a data.

Řečníky na konferenci budou nejen zmiňovaní Tolar, Chačaturjanová nebo Dočkal: promluví například i ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Vladimír Mařík a řada zahraničních expertů, kteří se na prestižních vědeckých pozicích chorobami tohoto typu zabývají.