Severoatlantická aliance se připravuje na možnost, že by musela v krátkém čase reagovat na vojenskou krizi.
Generálporučík John Mead, zástupce velitele Velitelství spojeneckých sil NATO v nizozemském Brunssumu, uvedl, že aliance pracuje na schopnosti rychle přejít z mírového režimu do krizového stavu a následně do ozbrojeného konfliktu. Řekl to v rozhovoru pro polskou stanici TVP World.
Podle Meada NATO při plánování vychází z možných hrozeb a připravenost ověřuje během cvičení.
„(Tyto plány) vycházejí z našich předpokladů ohledně hrozeb a na základě toho pak nacvičujeme dané tempo. Stále více se snažíme nastavit podmínky tak, abychom mohli velmi rychle přepnout mezi mírovým stavem, krizí a konfliktem, pokud by k němu došlo,“ sdělil Mead polské stanici.
Konkrétní podrobnosti aliančních plánů generál neuvedl. Zdůraznil však, že NATO se stále více zaměřuje na přípravu bojiště a na schopnost reagovat bez dlouhých prodlev.
Otázka rychlosti nasazení vojáků a techniky je podle TVP World důležitá také v souvislosti se snahou evropských zemí posílit odstrašení.
Bezpečnostní debata v Evropě se v posledních letech soustřeďuje také na scénáře, v nichž by se Rusko mohlo pokusit otestovat závazek kolektivní obrany podle článku 5 Severoatlantické smlouvy. Jako jedno z možných ohnisek se zmiňuje Pobaltí, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Případný útok by však nemusel mít podobu rozsáhlé konvenční invaze. Mezi zvažované scénáře patří také rozsáhlé sabotáže nebo nasazení takzvaných „zelených mužíčků“, tedy neoznačených ozbrojených jednotek.
Není proto jasné, jakou konkrétní podobu by případný ruský pokus o prověření alianční reakce mohl mít.
