Jak se letos daří českému byznysu? A jak vidí naši přední podnikatelé situaci do budoucna? Na to jsme se zeptali majitelů několika známých českých značek. Prvním z nich je patriarcha slavné rodinné firmy Koh-i-noor Vlastislav Bříza starší.
Když jsem v únoru prohlásil, že návrat do stavu, jaký byl před koronavirem, bude trvat pět až sedm let, nikdo mi nevěřil. A kdyby doba nebyla vážná, mohl bych se teď nahlas smát, protože jak se ukazuje, bude to skutečně trvat až takovou dobu, aby se mezi lidi a do podnikání zase vrátila lehkost a určitá rozhazovačnost.
To, co se na trhu děje, tvoří průnik regionu a komodit. Sám holding Koh-i-noor stojí na více nohou a každá z nich je na tom jinak.
Nejznámější je samozřejmě naše výroba tužek. A právě u ní platí to, co jsem už zmínil výše. Z pohledu rozmístění našich obchodů je pro nás nejdůležitější Praha, která dostává v současné situaci na frak v turistickém ruchu. A tím pádem dostává zásek i Koh-i-noor, protože turisté tvoří podstatnou část naší klientely, která ctí značku a nakupuje dražší výrobky.
Už teď víme, že jen tržby za září budou nižší než loni a že do konce roku propad nedoženeme. A vím, že podobně jsou na tom i další byznysy. Za všechny stačí jmenovat české sklářské značky, kterým v Česku kvůli odlivu turistů dramaticky klesly tržby v obchodech.
Ovšem nejhorší situace je samozřejmě v automotivu. Ten byl postižený nejvíc a netýká se to zdaleka jenom naší firmy Koh-i-noor Machinery. Ve jménu ekologie jsme se v celé Evropě vzdali obrovské konkurenční výhody, kterou je historicky know-how v oblasti výroby tradičních motorů, a pouštíme se do baterií, kde jsou jiní už teď daleko před námi.
Z problémů, do nichž se automotive dostal, se budeme hrabat ještě hodně dlouho. Přežijí jenom silní, slabší to položí, nebo to sami vzdají.
Hotely jsou kapitola sama pro sebe, i tady platí, že přežijí jenom ti nejsilnější a ti, kdo nemají dluhy. Pro mě jsou taková moje osobní deviace, která mi dělá radost, netvoří gros mého podnikání a vím, že situaci ustojíme. I když třeba ve Sporthotelu Olympia na Zadově, který jsme otevřeli letos, se situace po dobrém létě, kdy jsme měli plno, zase logicky horší – sál na pořádání hromadných akcí teď nemáme šanci využívat a nevíme, kdy se to změní.
Nejlepší je situace v naší zdravotnické výrobě. Společnost Gama má nejlepší výsledky za posledních 10 let. Zásluhu na tom má hlavně export, protože Česko tvoří jenom malou část našich tržeb.
I když teď musíme bojovat, jsem přesvědčený, že štěstí přeje těm, kteří se dobře připraví na budoucnost. My jsme teď v Poličce dokončili akvizici velkého areálu firmy Milacron. Chceme ho využít jednak k částečnému sestěhování naší aktuální výroby pro automotive a pak do budoucna i k rozšíření výroby vyfukovacích strojů, které se teď dělají v Karlových Varech.
Naplnit tenhle plán může sice vzhledem k okolnostem trvat delší dobu, než jsme chtěli, ale stále platí, že bez vize to prostě nejde. A když ji máte, k cíli dojdete i se zlomenou nohou.
