skip to main content
Kryptoměny

Nejsou a nebudou. Proč mineři nechtějí prodávat svoje bitcoiny?


Těžba bitcoinu byla dřív celkem racionální byznys. Zabezpečení sítě vykoupil poměr mezi náklady na vytěžení nového bitcoinu a cenou, jakou za něj byl někdo ochotný zaplatit na koncovém trhu.

Těžaři chtěli především zisky v tradičních fiat měnách (peníze s nuceným oběhem, jejichž hodnotu stanoví zákon, pozn. red.), a protože těžební operace s sebou přinášejí značné provozní náklady, velké objemy nových bitcoinů mířily každý měsíc na burzy, kde už na ně čekali spekulanti, „hodleři“ a služby, které bitcoiny využívají.

Ochota minerů bitcoin prodávat ale letos klesla na historické minimum, zatímco ziskovost z těžby je nejvyšší za poslední roky. Množí se také těžební společnosti veřejně obchodované na burze. Je to jen móda způsobená současnou euforií z velkých výdělků, nebo jsme překročili kritický bod a bitcoinový trh už nikdy nebude vypadat jako dřív?

Těžební farmy jako HIVE Blockchain Technologies, Hut 8 Mining nebo Bit Digital patří momentálně na největším americkém digitálním trhu NASDAQ mezi velmi žhavé zboží. Další těžební společnosti, jako na udržitelnost zaměřená Iris Energy, pro změnu plánují poprvé veřejně nabídnout své akcie. Ještě před pandemií přitom byla investice do bitcoinových těžebních operací pro tradiční investory nemyslitelná.

Není to ale jediná věc, která se změnila. Jedním z mála stabilních trendů ve světě kryptoměn byl v posledních letech tlak minerů na jejich odprodej. Ten se ale u bitcoinu během několika posledních měsíců stal pomalu minulostí. Mineři totiž drží čím dál větší procento svých bitcoinových tržeb a provozní náklady se snaží financovat raději z jiných zdrojů.

Reklama

Objem bitcoinů, které nyní míří od minerů na burzy, je o 65 procent nižší než v lednu, kdy podle dat společnosti Glassnode dosahoval letošního vrcholu. Jde také o nejnižší objem za poslední dva roky. Nejde si nevšimnout, že největší propad časově souvisí s květnovým čínským zátahem na těžební operace v Číně, od té doby transakční objem od minerů klesl o šedesát procent.

Další možný důvod je, že minerům stačí prodat jen zlomek bitcoinů, aby pokryli své provozní náklady, a fiat peníze díky současné vysoké inflaci nepředstavují bezpečný přístav pro zaparkování zisků.

Pro představu, jak se moc těžba bitcoinu dnes vyplatí, se můžeme podívat do finančních výsledků společnosti Marathon Digital, která patří mezi největší těžební hráče v Americe. Ta v září prozradila, že její náklady na vytěžení jednoho bitcoinu byly jen okolo 5600 dolarů a průměrná marže asi 85 procent. Farma přitom během třetího čtvrtletí vytěžila asi 1252 bitcoinů.

Na druhé straně objem bitcoinů, kterým mineři burzy zásobují, tvořil již před covidem méně než pět procent. Mnohem větší podíl – okolo 75 procent transakcí – už tehdy pocházelo hlavně z jiných burz. To je trochu zkreslující údaj. Za tímto masivním přílivem bitcoinů se skrývají hlavně cenové arbitráže. Bitcoinové burzy totiž mají rozdílnou hloubku trhu, což láká spekulanty, kteří jsou schopní tuto neefektivitu trhu využít ve svůj prospěch.

Zajímavá je také jiná věc. Nikoho asi nepřekvapí, že mineři posílají část vytěžených bitcoinů na burzy, část ze zaslaného objemu bitcoinů ale míří opačným směrem – od burz zpátky k minerům. Tento fenomén souvisí s těžbou v poolech a je způsobený tím, že někteří operátoři raději využívají burzu jako prostředníka pro distribuci zisku mezi své členy, než aby si tuto zodpovědnost vzali na své triko.