Na jednom z nejlukrativnějších pozemků v Brně se od severu na jih a od západu na východ táhne 22,5hektarový pás bývalého areálu Zbrojovky, která vznikla už v roce 1918 a jejíž základ tvořily rakousko-uherské dělostřelecké dílny.

Zbrojovka se po různých peripetiích od výroby zbraní, motorů, psacích strojů nebo traktorů dostala až k výpočetní technice, aby pak v roce 2006 zavřela své brány úplně. 

Jeden z největších brněnských brownfieldů pak o dva roky později vydražila za víc jak sedm set milionů korun skupina J&T, která areál využívala pouze k pronájmu jiným společnostem, dílen, ateliérů či hudebních zkušeben. 

Tyhle časy jsou ale dávno pryč stejně jako krušné období, během kterého celý areál chátral. Jeho obnovy se ujala jedna z největších realitních a investičních společností v Česku, skupina CPI Property Group Radovana Vítka, který ji v roce 2016 za něco málo přes sto milionů od J&T odkoupil. 

Že druhý nejbohatší Čech Radovan Vítek umí velkolepě stavět, nás přesvědčil už dávno v jiných městech. Teď přišlo na řadu i Brno, kde se se svým projektem přeměny brownfieldu vrhnul na zcela novou čtvrť. 

Pohled na výstavbu dnes| Foto CPI Property Group

Ta má být hotová v horizontu dvanácti let, přičemž stavět se bude v etapách. Ta první neboli Jižní zóna o rozloze čtyř hektarů a sto tisíc metrů čtverečních podlažnosti navazující na Vojenskou nemocnici a původní zachovanou správní budovu Zbrojovky s typickou věží začne na počátku nového roku.

Ačkoli se ještě nekoplo do země z pohledu nové výstavby, jejíž rozmanitost má být zajištěna desítkami různých architektů, už teď přišla Vítka na necelou půl miliardu korun. Právě tolik stály všechny nutné sanace, dekontaminace, demolice a vyčištění.

Po původních halách zde ale zůstala výtopna s komínem, která se bude měnit na pivovar a komunitní centrum, výrobní hala s pojmenováním Industra v severní části ceněná pro svou industriální architekturu.

Zrekonstruovala se bývalá nářaďovna, ze které vznikla ZET.office s téměř dvaceti tisíci metry čtverečních kancelářských ploch, kde už od loňska sídlí například prodejce letenek Kiwi.com. 

„V první Jižní zóně vznikne 380 nových bytů, 55 tisíc metrů čtverečních kanceláří a patnáct tisíc metrů čtverečních služeb a vybavenosti. A spadá do ní i rekonstrukce bývalého ředitelství,“ říká Miroslav Pekník, ředitel developmentu Brněnského regionu CPIPG a šéf Nové Zbrojovky, jak je celý areál nyní pojmenován. 

Na místě bývalého brownfieldu má tak vzniknout nová městská čtvrť s dvěma tisíci byty a  kancelářemi, která má naplňovat vizi města krátkých vzdáleností, v němž jsou vzájemně dostupné bydlení, práce, služby, vzdělávání a volnočasové aktivity.

K tomu musí být i odpovídající dopravní dostupnost, rekreační plochy či školy a školky. Se vším tímto se v plánech počítá, stejně jako s podzemním parkováním pro více jak šest tisíc automobilů.

„Chceme architektonickou rozmanitost, stejně jako vytvořit náměstí a centrum Židenic s pivovarem, parkem nebo napojením se na cyklostezky, aby tady lidé chtěli žít a trávit zde i svůj volný čas,“ upřesňuje Pekník s tím, že v plánech je i nové nábřeží s bytovými domy u řeky.

Nová čtvrť se bude napojovat na okolí čtyřmi stěžejními body od ulice Lazaretní kolem ředitelské budovy, dále z ulice Šámalovy, kde vznikne městská třída o téměř třicetimetrové šířce, potom novým mostem na Dukelské třídě směřující na Tomkovo náměstí a ulicí Markéty Kuncové, která bude novou ulicí napojena na Gajdošovu a městský okruh.

O tom, že je budoucnost Brna v brownfieldech, mluví už několik let nejen developeři, aktuálně se v moravské metropoli plánuje zhruba šest tisíc nových bytů a jenom dva tisíce mají být právě zde.

Podle prognóz má trh v Brně značně růst a poptávka po nájmech se zvyšovat. Právě proto se v tomto největším developerském projektu na Moravě za dvacet miliard korun bude část bytů i pronajímat. 

„Princip je dodávat padesát tisíc metrů čtverečních bytů, retailu i kanceláří ročně na trh, což je množství, které je Brno schopno v tomto čase pojmout. V plánu je si i část bytů ponechat a poskytnout je k pronájmu. Samozřejmě vše se bude točit podle poptávky, která by mohla strategii změnit,“ upřesňuje šéf brněnského developmentu CPIPG.

Nová Zbrojovka bude podle výpočtů potřebovat patnáct megawattů energie a z toho 29 procent má mít z vlastních zdrojů, zajištěných solárními panely na střechách, která budou proudit přímo do sítě.

Stejně tak se nechce vzdávat dešťové vody, kterou má pomocí prvků modro-zelené infrastruktury zadržovat v nejvyšší možné míře a sloužit k závlaze a osvěžení budoucích parků a zeleně, které zde vzniknou.

Ostatně, klidová zóna s hřištěm na plážový volejbal, park, letní kino, bistro nebo vyhlášená kavárna Industra jsou v areálu lidem k dispozici již teď v zadní části před zmíněnou ZET.office. 

Pekník chce totiž s městem i veřejností komunikovat s předstihem, zapojit ji do dění v Nové Zbrojovce a znát její potřeby. „Nechci, aby lidé čekali deset let, ale získali něco ze Zbrojovky už teď. Je to opravdu velký areál a nám se jej povedlo v různých částech přizpůsobit k užívání, za což máme i pozitivní ohlasy od veřejnosti,“ dodává.