Amerika má za sebou volební den. Miliony voličů však k urnám přicházely s poměrně zkresleným pohledem na jmění prezidenta Donalda Trumpa – zvláště pak na jeden konkrétní projekt, chicagský Trump International Hotel & Tower. Právě tato budova vyvolává mnoho otázek. Není jasné, komu skrze ni Trump dluží peníze, jestli je zavázán neznámým zahraničním subjektům a jak vlastně spravuje své daně.
Chicagské nemovitosti se v posledních týdnech zevrubně věnoval deník The New York Times, přičemž narazil na několik podezřelých daňových manévrů. Klíčové otázky však zůstaly nezodpovězeny a se stejnou nepořízenou odešly The Wall Street Journal i Washington Post.
Nejprůkaznějším ukazatelem toho, že se v Chicagu děje něco podezřelého, je přitom chování samotného Trumpa. 21. září 2015 zavolal už jako kandidát na prezidentský úřad do redakce magazínu Forbes ve snaze posunout se ve výročním přehledu 400 nejbohatších amerických miliardářů – a zcela ve svém handlířském stylu lživě zveličoval svůj majetek.
V případě chicagského projektu ale k trumpovskému nadhodnocování kupodivu nedošlo. Jde přitom paradoxně o největší nemovitost, kterou kdy Trump postavil, a také jednu z nejvyšších budov v zemi.
Na rozdíl od ostatního chvástání to najednou vypadalo, že se chicagský Trump International Hotel & Tower pokouší nechat „zmizet“. Mnohokrát tehdy zopakoval, že ho redakce Forbesu může klidně ocenit nulou. „Pokud ho považujete za bezcenný, je to v pohodě,“ nechal se slyšet Donald Trump.
Proč by miliardář, který je posedlý tím, aby vypadal bohatší, než ve skutečnosti je, nechal jednu ze svých klíčových investic ohodnotit právě na nulu? A především, proč by člověk bojující o prezidentský úřad byl tak zaujatý jedinou budovou z celkového tuctu, který vlastní?
Po všem, co dnes o Trumpově majetku a lživých tvrzeních víme, ale hlavně po letech investigativní práce se zdá, že prezidentovo největší tajemství se skrývá na břehu jezera Michigan.
Trump International Hotel & Tower v Chicagu | Foto SolarWind
Dvaadevadesátipatrová stavba začala růst před 15 lety a slavnostně byla otevřena v roce 2009 – tedy v nejnižším bodě křivky tehdejší recese. Trump podle svých věřitelů nedokázal splatit dluh 640 milionů dolarů, ale namísto ústupků věřitele zažaloval kvůli údajné škodě v hodnotě tří miliard dolarů. Část z nich se následně bránila protižalobou.
Nejvýraznější nejasnosti se vážou na aktuální pohledávky vznesené proti budově v Chicagu. V roce 2015 kandidát Trump předložil majetkové přiznání, kdy mezi závazky byly uvedeny dvě půjčky: jedna v hodnotě 45 milionů dolarů ze strany Deutsche Bank, ta druhá však byla těžko identifikovatelná. Dokument uvádí částku „přes 50 milionů“, aniž by ji blíže specifikoval.
A právě tady se to komplikuje. Věřitelem druhé částky byla společnost Chicago Unit Acquisition LLC, ale jak se ukázalo, jejím vlastníkem byl taktéž Trump. Jinými slovy, jedna z jeho společností půjčila peníze druhé – dávalo by tedy rozum, že by společnost Chicago Unit Acquisition LLC měla mít hodnotu minimálně zmíněných 50 milionů dolarů.
Trump však každý rok uváděl hodnotu jejího majetku pouze v rozmezí 1000 až 15 tisíc dolarů, tedy prakticky nulovou. „Neumím si to vysvětlit. Měly by tam být nezapočtené položky,“ vyjádřil se k podezřelému nesouladu profesor Richard Peiser.
S částečným vysvětlením přišel Trump v interview pro The New York Times z roku 2016, když řekl, že koupil tento konkrétní dluh před pár lety zpátky od skupiny bank. Majetkové přiznání ale neuvádí žádné příjmy pro Chicago Unit Acquisition LLC, což značí, že Trump úroky této společnosti nesplácí.
Ve stejném rozhovoru také nabídl matoucí vysvětlení, proč uvádí společnost jako bezcennou: „Nepřikládáme jí žádnou hodnotu, protože nás to nezajímá. Mám hypotéku, to je vše, co v tom je. Je to jednoduché. Já jsem banka,“ konstatoval.
A jsou zde i jiné nesrovnalosti. Další dokument dokládá, že Trump dluží asi 200 milionů dolarů dvěma svým golfovým resortům ve Spojeném království. Tyto dluhy však, na rozdíl od chicagské půjčky, ve svém daňovém přiznání nikdy nezveřejnil.
Minulý týden deník The New York Times uvedl, že prezident ve skutečnosti inkasoval 287 milionů ze zrušených pohledávek v Chicagu. Přesto odváděl směšně nízké daně (např. 750 dolarů v letech 2016 a 2017), protože k vyrovnání výše uvedených příjmů využíval ztráty z jiných oblastí svého byznysu.
Zjištění, že uvedl příjem z odpuštěného dluhu v Chicagu, vyvolává pochybnosti, jestli není Chicago Unit Acquisition LLC pouhým nástrojem k zakrytí prezidentových závazků před daňovými úřady. Chicagská společnost tak může být cestou, jak skrýt tajné věřitele.
