Svůj dopad na životní prostředí se snaží omezovat sedmdesát procent mladých Čechů a Češek, zejména ve směru k rychlé módě a cestování. Vyplývá to z průzkumu, v němž společnost Deloitte mapovala, jak se u nás mladí chovají jakožto spotřebitelé.
Mileniálové a generace Z, „děti“ nového tisíciletí, narozené mezi 1983 až 2009, řeší ve svém přístupu k sílící klimatické krizi vůbec nejčastěji řetězce s rychloobrátkovou módou. Podle průzkumu, který sesbíral data ze čtyřiačtyřiceti zemí z celého světa, se takzvané fast fashion s nízkou cenou i kvalitou vyhýbá 33 procent českých mileniálů a 37 procent generace Z – a víc než třináct procent obou generací to plánuje.
Další otázky mířily na přístup firem, zda jdou vstříc uživatelům toužícím po udržitelnějších nákupech. Šedesát sedm procent mileniálů a 69 procent Gen Z říká, že firmy mají v tomto ohledu přidat.
„Data odpovídají i našemu nedávnému průzkumu, podle nějž 77 procent firem ve střední Evropě zaznamenalo preference zákazníků nebo tržní trendy naznačující rostoucí poptávku po udržitelných produktech nebo službách. Poptávka roste a čím dál více se bude přístup českých zákazníků blížit těm západním, zejména u mladých generací,“ je přesvědčen expert Deloitte na udržitelnost David Mejsnar.
K udržitelnosti a k větší zodpovědnosti budou firmy podle Mejsnara tlačeny nejen zákazníky, ale také investory, bankami nebo evropskými a vládními regulacemi.
Minimálně část mladých rovněž silně trápí klimatické změny. Obavy či úzkost kvůli tomu v posledním měsíci pocítilo 39 procent českých mileniálů a 45 procent příslušníků tuzemské generace Z. Globální čísla jsou přitom ještě vyšší: u Gen Z o sedmnáct a v případě mileniálů dokonce o dvacet procent.
Jakým dalším nákupním chováním chtějí mladé generace tlačit na status quo? Zmiňují menší chuť používat leteckou přepravu, zjišťování ekologického dopadu zboží před nákupem, konzumaci vegetariánské a veganské stravy nebo nákup elektromobilu.
„Mladí lidé vnímají vliv kolektivního dopadu prostřednictvím své osobní odpovědnosti. Například odmítnutím fast fashion průmyslu a dalšími udržitelnými rozhodnutími jakožto spotřebitelé motivují firmy k pozitivním změnám,“ konstatuje za Deloitte Klára Jahnová, koordinátorka pro naplňování cílů v oblasti klimatu.
Podle mladých by ale měly přidat i vlády a tlačit na firmy, aby katastrofální vývoj změny klimatu braly vážněji. U nás si to myslí 59 procent českých Gen Z a 55 procent mileniálů. V zahraničí je povědomí o celoplanetární krizi opět vyšší: 77 a 79 procent.
Průzkum nazvaný lakonicky Gen Z and Millennials 2024 zpovídal bezmála 23 tisíc respondentů po celém světě, mezi nimi i pětistovku mladých Čechů. Dotazy zodpovídali v období mezi loňským listopadem a letošním březnem.
