Míra nezaměstnanosti v Evropské unii loni činila šest procent a zvýšila se z 5,9 procenta, kde byla o rok dříve. Vyplývá to z dat, která ve středu zveřejnil unijní statistický úřad Eurostat.
Nejnižší míru nezaměstnanosti v sedmadvacítce vykazovalo Česko, kde bylo bez práce 2,8 procenta populace. Na Slovensku byla míra nezaměstnanosti 5,4 procenta.
Z členských států Evropské unie mělo nejvyšší míru nezaměstnanosti Španělsko, a to deset a půl procenta. Následovalo Finsko, kde bylo bez práce 9,7 procenta lidí, a Řecko s mírou nezaměstnanosti 8,9 procenta. Po Česku měly nejnižší míru nezaměstnanosti Polsko a Malta, v obou případech 3,1 procenta.
Lidé s nižším vzděláním vykazovali v celé Unii vyšší míru nezaměstnanosti. Ve věku 25 až 74 let bylo v loňském roce bez práce deset a půl procenta lidí s nízkým dosaženým vzděláním.
U osob se středním dosaženým vzděláním činila míra nezaměstnanosti 4,7 procenta a u osob s vysokým dosaženým vzděláním 3,6 procenta.
Nejdramatičtější byla situace na Slovensku, kde mezi lidmi s nízkým vzděláním činila míra nezaměstnanosti 38,8 procenta. Ve Švédsku šlo o 20 procent a ve Finsku o 18,8 procenta.
Tyto tři země zároveň vykazovaly největší rozdíly v míře nezaměstnanosti mezi lidmi s nízkým a vysokým dosaženým vzděláním. Rozdíl činil 36,7 procentního bodu na Slovensku, 14,9 procentního bodu ve Švédsku a 13,9 procentního bodu ve Finsku.
V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, který vychází z vlastního šetření prováděného v domácnostech.
Výsledek zveřejněný Českým statistickým úřadem se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety.
Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť nevěří, že by se jim to mohlo podařit. Liší se tak od postupu úřadů práce, které jako nezaměstnané počítají jen lidi, kteří se zaregistrují v jejich evidenci.
