skip to main content

NFT, covid a ženské umění. Lu Jindrák Skřivánková je jedna z nejžádanějších malířek své generace

Působí jako z pohádky, tohle musí být elfka, řeknete si. Navíc tvoří rozměrné abstraktní obrazy plné barev, některé vám mohou evokovat brány do fantaskních světů. Ale to je jen jeden rozměr, ten druhý se týká byznysu.

Lu (jak zní přezdívka zkrácená z jejího jména) Jindrák Skřivánková je momentálně jednou z nejprodávanějších lokálních umělkyň. Pomohla jí v tom také pandemie a Instagram.

„Když vypukl covid, cítila jsem značnou paniku. Bála jsem se, že umění bude pro lidi na posledním místě, ale najednou se to úplně otočilo. Zažívám let vzhůru,“ směje se Lu Jindrák Skřivánková. Nejenže díky lockdownům získala spoustu času na práci, ale také home office podle ní donutil mnoho lidí vylepšit své bydlení.

„Stávalo se, že během videohovorů někdo uviděl u svého kolegy obraz ode mě a pak se stal také mým klientem,“ říká. Mezi zákazníky Jindrák Skřivánkové jsou právníci a také výrazně mladší osobnosti, než tomu bylo dříve. „Předtím mí klienti byli padesátníci, dnes jsou to třicátníci. Roli hraje také inflace, protože hledají, do čeho by investovali.“

Absolventku ateliéru Michaela Rittsteina na AVU, která ve svých obrazech ztvárňuje silné emoce, si také stále víc zájemců nachází skrze Instagram, odkud přichází nyní až šedesát procent jejích klientů. „Jsou to lidé, s nimiž bych se jinak nepotkala. Stydí se například přijít do galerie, ale Instagram umožňuje napsat mi osobní zprávu, prostřednictvím které si domluví schůzku v ateliéru,“ prohlašuje.

Někdy své klienty umělkyně ani naživo nevidí, celá transakce proběhne online a obraz putuje za svým novým majitelem poštou. Na druhou stranu je pro umělkyni stále důležité vystavovat v galeriích.

Podle Skřivánkové je to také proto, že svá díla na Instagramu může prodávat úplně každý, není to nijak kurátorsky ošetřené. „Fakt, že spolupracuji s českými i zahraničními galeriemi, je jako punc, že moje díla jsou kvalitní, když jsou k vidění v prestižních výstavních síních.“ Cena díla od této tvůrkyně začíná na 50 tisících.

Sociální sítě zároveň mohou ovlivňovat estetiku umělců, kteří pak svá díla přizpůsobují tomu, co je zrovna trendy. „Je krátkozraké v tom uvíznout, nejdůležitější je si udržet autenticitu,“ je přesvědčená malířka, pro kterou je také reakce publika hnacím motorem.

Jak vnímá postavení ženy umělkyně v českém kontextu? Uráží ji, když někdo označuje její tvorbu za „ženskou“? „Mám dojem, že ženy umělkyně jsou teď víc vidět. Být ženou v umění je teď skvělé, navíc mám víc klientek než klientů.“ Nálepce, že tvoří „ženské umění“, se už ale Lu Jindrák Skřivánková nebrání. Dřív ji štvala, nyní to vnímá jako určitou manifestaci svých kvalit.

Umění je podle Lu Jindrák Skřivánkové mezi mladými celkově tématem, o které se zajímají. „V Česku nastal posun. Zatímco dřív si umění kupovali staromilci, sběratelé nebo latentní malíři, dnes se jedná o ty, pro které je to životní styl.“

Reklama

Odráží se to i na nových galerijních projektech, převzatých konceptech ze zahraničí, jako jsou například bytové galerie. „Třeba galerie Nookart studio funguje jako nádherný byt, kde co objekt, to artefakt. Posadíte se do křesla, podíváte se na obrazy na stěně a cítíte se výjimečně. Víte, že jen tak někdo se sem nedostane.“

Svého agenta, který by její umění prodával přímo, ale Skřivánková podle svých slov v Česku nepotřebuje. Oproti zahraničí tu také není tolik galerií, které by umělce prodávaly exkluzivně. „Pokud to tak je, tak si instituce berou z ceny díla padesát procent. Ale to by mě neuživilo,“ říká otevřeně. Zároveň ale Lu Jindrák Skřivánková spolupracuje s The Chemistry Gallery a Karpuchina gallery, kde občas vystavuje.

Věnovat se obchodní stránce své tvorby ale umělkyni nevadí. Zabírá jí to až čtyřicet procent času, ale i byznys považuje Lu Jindrák Skřivánková za součást kreativního procesu.

Sama si určila, kdy přijde zlom v  kariéře. „Ve čtyřiceti to přijde, řekla jsem si,“ usmívá se a naráží na to, že své umění prodává kontinuálně. A to i do Hollywoodu, kdy si umělecký nábytek, který vytváří v kolaboraci s umělci Milanem Pekařem a Jakubem Vávrou pod názvem M.P.K.J.V.L.J.S., vzaly pod svá křídla i tak prestižní světové galerie, jako je Rossana Orlandi nebo Philia Gallery v New Yorku.

Stejně jako řada zahraničních umělců, tak se i Lu Jindrák Skřivánková vydává se svým uměním do virtuálních vod, které jsou pro české tvůrce zatím relativně neprobádané. Ve spolupráci se svým manželem a designérem Alexem Jindrákem.

Abstraktní kompozici svého obrazu dostane ve 3D prostoru do sochy, která bude pulzovat. Cena objektu bude podobná, jako menší dílo Lu Jindrák Skřivánkové ve fyzickém světě. Jen samotným vytvořením NFT to ale nekončí. „Teď je pro nás klíčové dostat se na trh a vytvořit správnou komunitu, která nám bude důvěřovat. Zároveň se musíme objevit v kurátorských výběrech,“ vypočítává.

Už teď je ale jasné, že Lucie Jindrák Skřivánková právě teď jede na své vlně úspěchu a nic ji nezastaví. „Neděsím se, až zájem opadne. Budu mít čas zase tvořit.“