Unikátní tokeny pod zkratkou NFT jsou obří téma. Stačilo, aby se v USA prodala digitální koláž za 1,5 miliardy korun, a NFT je najednou všude. První velký obchod už zaznamenal i český umělec. Jednodenní aukce díla Jana Kalába vynesla přes půl milionu.
„Jako malíř jsem si vždy představoval, jak se moje umění pohybuje. Malba na plátně mi umožňuje zachytit jen zlomek času,“ přidal Kaláb svůj komentář k dílu pojmenovanému Lost Ultramarine Shell, které na rozdíl od fyzického obrazu mohl díky digitální podobě skutečně rozpohybovat.
A na trhu s NFT s ním dokázal zaujmout. Nový majitel z Hongkongu za něj během aukce na platformě KnowOrigin zaplatil 11,80 etherea – v době vydání článku necelých 25 tisíc dolarů. Kaláb zároveň připouští, že šlo jen o test toho, jak trh na nabídku zareaguje.
„Dopadlo to lépe, než jsme čekali,“ řekl Forbesu umělec a dodal, že konečná suma možná změní náhled na to, jak by měl oceňovat i svoje fyzické obrazy.
Když totiž nebudeme počítat loňskou aukci v Sotheby’s, kde se Kalábovo dílo prodalo za 560 tisíc korun, cena prvního prodaného NFT je zhruba dvojnásobná ve srovnání s tím, kolik stojí jeho tradiční středoformátový obraz.
Zároveň je ale potřeba dodat, že více než půl milionu korun za obraz digitální nepředstavuje umělcův čistý příjem: patnáct procent z finální sumy si bere prodejní platforma a zbytek se dělí napůl mezi autora a galerii.
„Pokud by šlo o fyzický obraz, podmínky s galerií by byly stejné. O co přicházíme nově, jsou procenta pro platformu. I proto galerie začínají řešit, jak to udělat, aby ony samy byly tou platformou,“ připouští Kaláb.
Svůj první prodaný token bere jako úspěšné seznámení s NFT světem. Digitální tvorba ale pro něj úplnou novinkou není. Všechny svoje obrazy totiž nejdřív dělá na počítači, odkud je pak přenáší na plátno.
Jakkoli bude fyzická tvorba v jeho případě dál převažovat, NFT se stane novým médiem, které umělec plánuje dál využívat. Už teď připravuje další dílo, které představí nejspíš během května.
Kaláb je navíc přesvědčený, že i v Česku nezůstane s digitálním úspěchem sám. Do NFT se chystá vstoupit například výtvarník a raper Vladimir 518.
Nejspíš prvním z českých umělců, kteří u nás NFT a umění propojili, byl spoluzakladatel umělecké skupiny Ztohoven a prostoru Paralelní Polis Roman Týc. V roce 2016, tedy rok před tím, než se objevily CryptoKitties – první výraznější projekt, který s principem NFT přišel – vytvořil sérii grafik zapsanou na blockchain.
Doba na to ale nebyla připravená. „Moje bitcoinové okolí tuhle snahu chápalo a pár lidí mě v projektu podporovalo, ale když jsem o něm vehementně vyprávěl galeristům, kteří mě tenkrát zastupovali, nechápavě na mě koukali. Vůbec netušili, o čem mluvím,“ vzpomíná Týc.
Dva roky poté kývl na výstavu v kavárně pražské Právnické fakulty s tím, že její součástí budou i NFT grafiky a přednáška k tomuto tématu. Výsledkem bylo, že na přednášku do sálu pro sto lidí jich přišlo deset a ze čtyř NFT prodal umělec jedinou: za zhruba dva bitcoiny ji koupil spolumajitel firmy General Bytes, která vyrábí automaty na bitcoiny.
NFT dílo designéra Davida Rudnicka, prodané za 18 600 dolarů
Doba se ale proměnila a svět začal NFT respektovat. Že se NFT v budoucnu stane něčím zcela běžným, věří i technologický evangelista Petr Mára, jakkoli je podle něj trh s NFT uměním obrovsky přefouklý – většina současných NFT kousků jsou podle něj nesmysly.
„Stejně jako dáváme fotky na Instagram, lidi najednou začali vytvářet digitální umění. Přitom jen maličká část má nějakou hodnotu,“ uvažuje Mára.
„Zanedlouho bublina splaskne a povstane to, co je opravdu zajímavé. To ostatní zmizí, případně to nebude nikdo kupovat. Nikdo si nekoupí obrázek někoho, koho nezná, jen protože je to NFT.“
Podle Máry se dá s přihlédnutím ke jménu autora těžit z toho, že je něco první. Existuje totiž silný předpoklad, že vlastnictví prvního NFT od známého „offline“ umělce bude znamenat i růst ceny onlinového díla. Díky blockchainu půjde o první průkazně digitální kus, což může rezonovat i u současných českých umělců.
Že se přesně něco takového stane, věří i fotograf Martin Stranka, který ve své tvorbě výrazně sází na limitované edice fotografií, prodávané až za stovky tisíc korun. I on se s jedním ze svých klientů chystá na vytvoření prvního NFT, které nebude doprovozené vznikem vytištěného snímku.
„Bude to unikátní, autentické a nedělitelné. Díky NFT bude existovat pouze jeden jediný kus, což pro sběratele bude představovat opravdu zajímavý sběratelský artikl, u kterého lze navíc touto cestou řešit a chránit autorské právo,“ říká Martin Stranka.
Nástup NFT sledují i ti, kteří umění nevytváří, ale přitom je živí: galerie a aukční síně. Z jejich pohledu může být zásadní fakt, že obchodování s NFT se děje jen prostřednictvím počítače, který může být kdekoliv, kde je internet.
„Nebereme to jako ohrožení, ale jako další umělecké médium, které půjde obchodovat,“ konstatuje Matyáš Kodl ze stejnojmenné rodinné aukční síně, který debaty ohledně umělecké hodnoty NFT připodobňuje k diskusím, vedeným kdysi nad fotografiemi.
„Také se dlouho debatovalo, jestli lze fotografii považovat za umělecké médium, když ji můžete vyvolat prakticky v neomezeném nákladu. Dnes už je běžně považovaná za rovnocennou s obrazy a tenhle trend se nejspíš bude dít i ve spojení s digitálním uměním,“ předpovídá Kodl.
I když je Galerie Kodl ve vztahu k digitálnímu světu vcelku konzervativní, například zatím nepřijímá platby v bitcoinech nebo jiné kryptoměně, na nástup NFT se podle nejmladšího z pokračovatelů rodinného byznysu připravuje.
Chce tak vyjít vstříc i zájemcům z Česka, jak z řad umělců, tak sběratelů umění. Důležité ale bude nastavit pravidla obchodování s NFT, aby nedocházelo k problémům.
Historie umění je plná příkladů, že jakmile se v nějakém oboru začaly točit vysoké sumy peněz, přilákalo to bohužel i řadu podvodníků. Podle Kodla se to nevyhne ani NFT.
„Od kolegů z USA, kde je tento segment trhu ve srovnání s námi mnohem dál, jsem slyšel o tom, jak si někdo zkopíroval digitální obrázek a už prodané dílo za desítky tisíc dolarů prodával znovu,“ říká. Odpověď na otázku, co dělat ve chvíli, kdy se něco takového stane, není podle mladého galeristy zatím zřejmá.
„Je to něco, co se po opadnutí toho prvotního nadšení bude muset řešit,“ upozorňuje Matyáš Kodl.
Pro stávající prodejní platformy, které jsou spíš velká tržiště, to bude například znamenat, že budou muset ručit za pravost a jedinečnost nabízených děl stejně, jako za to u fyzických děl ručí kamenné aukční síně a galerie.
