Od července čeká statisíce podnikatelů v Česku změna, která jim sníží pravidelné odvody na sociální pojištění. Novela zákona totiž ruší letošní zvýšení minimálního vyměřovacího základu, které zavedl konsolidační balíček. Výsledkem jsou nižší měsíční zálohy i nárok na vrácení části peněz, které už mnozí letos státu zaplatili. Ne každého se ale změna dotkne stejným způsobem.
Co se vlastně změnilo
Na začátku roku 2026 vzrostl minimální měsíční vyměřovací základ pro sociální pojištění OSVČ z 35 na 40 procent průměrné mzdy. Tím se zvýšila také minimální záloha na důchodové pojištění z 5 005 na 5 720 korun měsíčně.
Od července se mění zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Minimální záloha na důchodovém pojištění se vrací k původním 35 procentům průměrné mzdy. Přestože novela nabyla účinnosti až od 1. července, změna se pro výpočet pojistného vztahuje na celý rok 2026. Praktické dopady se ale začnou projevovat právě až od červencových plateb.
Kolik budou živnostníci nově platit
U OSVČ vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost klesá minimální měsíční záloha na důchodové pojištění z 5720 korun na 5005 korun. Rozdíl činí 715 korun měsíčně.
Netýká se to všech
Novinka ovšem neznamená, že každý živnostník začne automaticky od července posílat 5 005 korun. Změna se naplno projeví především u těch, kteří platili zákonné minimum. Pokud ale podnikatel odvádí vyšší zálohy podle skutečných příjmů, jeho měsíční platba se zpravidla nemění.
Specifická situace nastává také u části živnostníků, kteří sice dosud platili minimální zálohy, ale po podání Přehledu za rok 2025 jim vyjde povinnost platit více podle skutečně dosaženého zisku. V takovém případě jim ČSSZ stanoví novou individuální výši záloh, která nemusí odpovídat novému minimu 5 005 korun.
Jak zjistit správnou částku
Na změnu už upozorňuje také Česká správa sociálního zabezpečení, která podnikatelům rozesílá do datových schránek informační zprávy. V nich uvádí novou výši záloh pro druhou polovinu roku 2026 a vysvětluje, jak se změna promítne do jednotlivých případů.
Rozhodující je přitom výše měsíčního vyměřovacího základu za rok 2025. Řada podnikatelů si ale tuto částku nepamatuje. Ověřit si ji mohou prostřednictvím ePortálu ČSSZ ve službě Informace o zaplacených zálohách. Aktualizované údaje by se v ní měly zobrazit nejpozději do 10. července.
Co bude s penězi, které už podnikatelé zaplatili navíc
Protože nižší minimální vyměřovací základ platí zpětně pro celý rok 2026, vznikne mnoha živnostníkům přeplatek za měsíce leden až červen. Možnosti jsou v zásadě tři:
Nechat přeplatek započíst
ČSSZ může přeplatek využít na úhradu budoucích záloh.
Požádat o vrácení peněz
O vrácení přeplatku je třeba požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení. Žádost lze podat prostřednictvím datové schránky nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem. Předepsaný formulář neexistuje, proto stačí v žádosti uvést, že žádáte o vrácení části uhrazených záloh na pojistné v souvislosti se změnou zákona č. 589/1992 Sb., účinnou od 1. července 2026. Nezapomeňte také napsat, jakým způsobem chcete přeplatek vyplatit, případně připojit číslo bankovního účtu. Částku není potřeba uvádět.
Vyčkat na roční přehled
Pokud podnikatel nic nepodnikne, přeplatek se automaticky zohlední při vyúčtování po podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2026.
A co paušální daň?
Změna se dotkne také živnostníků v prvním pásmu paušální daně. Od července 2026 se jejich měsíční paušální záloha sníží z 9 984 na 9 162 korun, přičemž nová částka bude poprvé splatná 20. července. V první polovině roku však tito podnikatelé odváděli vyšší zálohy, takže jim vznikne přeplatek 4 932 korun. Ten mohou využít tak, že si o něj do konce roku jednorázově sníží některou z dalších paušálních záloh – nemusí jít o červencovou platbu.
Pokud přeplatek tímto způsobem nevyčerpají, mohou po skončení zdaňovacího období požádat finanční úřad o jeho vrácení. Peníze ale úřad vyplatí pouze tehdy, pokud poplatník nemá nedoplatky na jiných daních, na které by bylo možné přeplatek započíst. Finanční úřad má na vyřízení žádosti a vyplacení vratitelného přeplatku zákonnou lhůtu třiceti dnů od jejího doručení.
