Nebyl stvořen z mořské pěny, ani z té chemické na hladině Vltavy. Přesto je tento hausbót v mnoha ohledech unikátním dílem. Prvok, jak se mu říká, je vůbec prvním domem u nás, který vyrostl pomocí technologie 3D tisku, díky čemuž získal i své typické tvary, inspirované organickým světem. Je ale také dílem praktickým?
Teorii jeho vzniku jsme už na našem webu věnovali plno řádků, a tak jsme se odhodlali vstoupit dovnitř a vyzkoušet, jaké to je strávit v Prvoku noc.
Musím říct, že žádné jiné slovo večer a následující noc nevystihuje lépe nežli – zážitek. A to i navzdory faktu, že Prvok už nestojí na náplavce s výhledem na centrum města, jak bylo zvykem, nýbrž v libeňských docích, kde mu zimoviště poskytla developerská skupina Crestyl. I v těchto stojatých vodách měl však pobyt nezapomenutelnou atmosféru.
Jako pomyslná kouzelná hůlka v domě funguje tablet, který ovládá většinu funkcí budovy včetně topení, sprchy a překvapivě i záchodu.
Ovládá i osvětlení. To jsem však, k naší smůle, zjistil až druhý den ráno, těsně před odchodem, kdy jsem ještě koketoval s myšlenkou, jak to těm vypínačům, které jsou někdy spíše kontraintuitivní nežli chytré, v článku vytmavím.
Pár kliknutí na tabletu mi však otevřelo nové obzory a rozsvítilo světla, u kterých jsem ani nedoufal, že jsou funkční. A funkční byla i světla venkovní. Ta večernímu rozjímání dodávala ještě více atmosféry.
Hvězdou večera pak byla bezkonkurenčně parní sauna, ve kterou se pár kliknutími na tabletu umí proměnit zdejší sprcha. A právě v době nejtvrdšího lockdownu to byl ten největší benefit, jaký jsme si mohli přát.
Posezení v páře se sklenkou dobrého, bílého a jednoznačně suchého vína mělo jen jedno malé ale. A to že okno onoho sprchového koutu směřuje během svého parkingu v docích přímo na pěší promenádu, která se nachází v úrovni očí. Člověk tak prostě musí čekat a doufat, že se okno rychle a pořádně zapaří.
Když jsme se do sauny odhodlali my, bylo už po deváté hodině večer, venku pětistupňové mrazy a mlha hustá skoro tak, že by se dala krájet. Pravděpodobnost, že nás v choulostivé situaci někdo zahlédne, tak byla minimální.
Ve chvíli, kdy jsme se potřebovali ochladit, jsme proto neváhali a téměř souvislá plocha ledu, která pokrývala většinu zátoky, nám přinesla prostor pro osvěžení. Tehdy šel ostych stranou úplně.
Mimochodem, na dekadentní atmosféře prostoru dodávalo také osvětlení sprchového koutu, které nabízelo kompletní spektrum barev, volitelné v už zmíněné aplikaci, která řídila chod celé domácnosti.
Nedá se říct, že by hausbót vyloženě hýřil luxusem, a ne vše je u prototypu dotaženo do úplného detailu. Velká škoda například je, že finální podoba prototypu neodpovídá původním návrhům – zejména v pojetí interiéru, který měl na vizualizacích zkrátka větší kouzlo. Přesto jsem ale přesvědčen, že i víc než jedna noc strávená v Prvoku by stála za hřích.
Prostředí lodi je stále přívětivé a hlavně funkční. Všechny prostory v domě na sebe plynule navazují – bez dveří. K základnímu soukromí tak slouží pouze chytře umístěné příčky.
Jediný zádrhel by tak mohl nastat při návštěvě toalety, kde podobné řešení není zrovna ideální – zvlášť pokud trpíte syndromem stydlivého měchýře. Pobyt však zpříjemní aspoň osvětlená mísa.
Popravdě, čas na téhle Noemově arše se v dobách karantény světa tráví nejlépe ve dvou. Víc prostoru pro přespání totiž Prvok ani nenabízí. Spací kout byl však útulný a pohodlný – ačkoli právě on byl místem, kde jsme chvíli bojovali s osvětlením.
Kuchyň s jídelním koutem byla praktická a odpovídající svému umístění v „movitém“ domě. Vybavená vším, co během svého pobytu můžete potřebovat – lednicí, kávovarem, myčkou, dostatečně velkým dřezem i designovými policemi, doplněnými o LED osvětlení.
Chvála bohu, nechybělo ani wi-fi. Velkým benefitem byly i funkční reprobedny ve tvaru lastur, které bych v ideálním případě snad jen doplnil rolovacím plátnem a sofistikovaně ukrytou promítačkou.
Abych to shrnul. Prvok rozhodně není nejluxusnějším hausbótem, kde můžete trávit své volné chvíle. Určitý genius loci mu ale zkrátka upřít nelze. Na noc v prvním tištěném domě u nás budu, zvlášť v kontextu naší doby, ještě dlouho vzpomínat.