Tři tisíce policistů, tři a půl tisíce vojáků, tajné služby, protidronové systémy, odstřelovači, policejní specialisté z poloviny Evropy. Desítky korunovaných hlav od Evropy až po Japonsko, prezidenti zemí z celého světa včetně Česka, britský korunní princ William i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Norsko po třinácti dnech smutku velkolepě pohřbilo krále Haralda V.
Byl to velký a oblíbený král. Dvoumetrový Harald V., který sloužil jako následník trůnu od roku 1957 a od ledna 1991 byl norským králem, byl uložen k věčnému odpočinku před zraky desetitisíců lidí, desítek korunovaných hlav a dalších státníků. A za dozoru mnoha tisíců členů bezpečnostních a ochranných složek.
Jde o bezprecedentní bezpečnostní operaci, podle tamního tisku největší svého druhu v dějinách Norska. Není divu. Král Harald V. byl díky spletitým okolnostem evropské sňatkové politiky přelomu devatenáctého a dvacátého století v blízkém příbuzenském vztahu s polovinou vládců Evropy.
Většina současných korunovaných hlav evropských států byli Haraldovi bratranci (britský král Karel III., švédský král Karel XVI. Gustav), synovci (španělský král Filip VI., belgický král Filip, nizozemský král Vilém-Alexandr) nebo alespoň kmotřenci. A většina světových státníků byli jeho spojenci. Není divu, že se 9. září do jednoho sjeli do Osla.
A pokud nemohli přijet osobně, poslali korunního prince (Karla III. v Oslu reprezentoval příští britský král Vilém V., dnes známý jako William, princ z Walesu) nebo kmotru Haraldových dětí (na pohřbu zastupovala britskou královskou rodinu i králova sestra princezna Anna, jež byla kmotrou současného norského krále a Haraldova následníka Haakona VIII.).
Král Harald V. se těšil obrovskému globálnímu respektu i popularitě. Nejen svou privátní osobou – měl širokou oblibu u veřejnosti a rád se prezentoval jako král z lidu.
Jako první evropský monarcha prošel v mládí sítí veřejných škol a se svými „spolužáky z lidu“ se celý život přátelil. Zároveň pojal za choť ženu z lidu (po desetileté známosti a dlouhém přesvědčování svého otce, krále Olafa V., a celého parlamentu docílil Harald ještě jako korunní princ změny zákona, aby si za manželku prosadil neurozenou vyučenou švadlenu Soniu Haraldsen, s níž následně strávil šedesát let v manželství).
Harald, který zemřel v pátek 28. srpna ve věku 89 let po dlouhé nemoci, byl oblíbený jako sportovec, jachtař, vlajkonoš olympijské výpravy na letních hrách v Tokiu v roce 1964, ale též jako muž, kterému se za pětatřicet let jeho vlády povedlo významně modernizovat celou monarchii.
Foto Profimedia
A významně ovlivnit i modernizaci monarchie švédské (Haraldova matka, korunní princezna Martha, byla původem švédskou princeznou, na pohřbu krále Haralda reprezentovali jak švédský král s královnou, tak i korunní princezna Viktorie), dánské (příbuzenské vazby měl Harald s dánskou královnou Markétou II., která předloni kvůli vysokému věku i zdravotnímu stavu abdikovala ve prospěch svého syna, současného dánského krále Frederika X., rovněž byl na pohřbu přítomen i s chotí, královnou Mary), ale i britské.
Zatímco Harald si svůj sňatek s neurozenou ženou prosazoval celá šedesátá léta, než k svatbě s dnešní devětaosmdesátiletou královnou vdovou Soniou v roce 1968 skutečně došlo, jeho bratranec z otcovy strany, britský král Karel III., si ještě jako princ z Walesu ve stejné době sňatek s neurozenou ženou svého srdce Camillou Shand prosadit nedokázal.
Na konci sedmdesátých let se rozešli, Camilla se provdala jinam, Charlesovi doslova vnutili osmnáctiletou lady Dianu Spencer a „svou vyvolenou“ neurozenou Camillu si Charles/Karel mohl vzít až jako rozvedený muž téměř o třicet let později, v roce 2005.
Dnes je jeho královnou a sám Karel III. se z příkladu bratrance Haralda sám dobře poučil. Oběma synům dovolil vybrat si za manželky ženy jejich srdce, a to hned napoprvé.
Princ William se v roce 2011 oženil se spolužačkou Catherine Middleton, princ Harry se v roce 2018 mohl oženit dokonce s Američankou smíšeného původu, herečkou Meghan Markle, která byla už jednou rozvedená.
Haraldův synovec, princ Filip Španělský, si díky strýčkově příkladu mohl vybrat za ženu rovněž rozvedenou novinářku Letizii Ortiz, současnou španělskou královnu. Nic z toho by bez Haraldova dobového precedentu nebylo historicky možné.
Foto Profimedia
Pokud by se ještě v průběhu první poloviny dvacátého století kterýkoli následník trůnu oženil s běžným občanem neurozeného původu, musel by se vzdát trůnu. Nejslavnější abdikací proslul prastrýc dnešního britského krále, Edward VIII., který se musel vzdát trůnu v roce 1936 poté, co se rozhodl pro dvakrát rozvedenou Američanku Wallis Simpson.
Mimochodem, matka Filipa VI. Španělského, někdejší královna Sofia, byla v mládí zvažovaná za nejpravděpodobnější snoubenku prince Haralda Norského. Nakonec si tato původem řecká princezna zvolila bratrance Juana Carlose, který se stal králem Španělska.
Není divu, že se většina výše jmenovaných ve středu odpoledne sjela do Norska. Tady krále norského pohřbívala doslova celá jeho rozvětvená rodina. A není překvapením, že všechny tyto korunované hlavy a mimořádně exponovaní státníci způsobili těžkou hlavu bezpečnostním službám, armádě i policii.
Norsko jako suverénní stát je navíc důležitým spojencem – není sice členem Evropské unie, ale je součástí NATO. I proto byl na obřadu, jehož středem se po slavnostním smutečním průvodu městem stala staroslavná katedrála v Oslu, přítomen například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rakev doprovodila do chrámu nejbližší rodina zesnulého krále: zejména jeho následník Harald VIII. s oběma dětmi, korunní princeznou Ingrid Alexandrou a princem Sverrem Magnusem, a Haraldovou starší dcerou princeznou Marthou-Louisou.
Vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, respektive pokročilému věku, pak v autě za rakví jela královna vdova Sonia a nová norská královna Mette-Marit, která letos v červnu prodělala náročnou transplantaci plic po desetiletém boji s nevyléčitelnou plicní fibrózou.
Mezi dalšími pozvanými nechyběli německý prezident Frank-Walter Steinmeier nebo český prezident Petr Pavel, monarchie reprezentovala třeba i kněžna Charlene Monacká s manželem knížetem Albertem II. či jordánská královna Rania, nizozemského krále Viléma-Alexandra doprovodila jeho choť Máxima i korunní princezna Catharina-Amalia, belgického krále Filipa zase jeho manželka, královna Mathilda.
Centrum norského hlavního města bylo už od úterý uzavřeno pro vozidla a elektrické koloběžky a kola, policie upozornila veřejnost, aby doma nechali například i deštníky, ostré předměty nebo selfie tyče na mobilní telefony.
Všechny světové státníky chránily nejen bezpečnostní složky, vojsko a policie, ale též ostřelovači na střechách všech budov lemujících smuteční procesí. V pohotovosti byly rovněž protidronové systémy.
Už od minulého pátku navíc norské bezpečnostní složky zavedly přísné kontroly na hranicích, které potrvají až do 14. září. Jejich cílem bylo zabránit ve vstupu na území Norska komukoli, kdo by představoval bezpečnostní riziko.
Ještě předtím se nicméně milovanému králi poklonily v kapli Královského paláce tisíce běžných Norů, kteří stáli fronty před palácem doslova ve dne i v noci. Samotný obřad ve středu začal v pravé poledne pohřebním procesím s rakví a jejím převezením z kaple Královského paláce do katedrály, kde po celostátní minutě ticha proběhla smuteční pohřební mše.
Po ceremonii bude rakev krále, který vládl Norsku pětatřicet let, uložena při soukromém obřadu pro nejbližší rodinu do královské hrobky v pevnosti Akershus.
Po samotném pohřbu se uskuteční rovněž velká smuteční recepce v norském Královském paláci, kde nový král Haakon VIII. přijme zahraniční státníky i členy královských rodin, ale také představitele norské vlády.
