Tohle je ruská ofenziva. Nikoli frontová, ale ani tak se zpráva o ní neposlouchá bůhvíjak dobře. Koná se totiž ruský průnik do žebříčku nejbohatších lidí planety.
Po loňském ústupu z pozic jsou ruští dolaroví miliardáři, z nichž mnozí mají vazby na prezidenta Putina, zpět. Nebo aspoň částečně zpět. Zatímco loni měli Rusové v novém seznamu miliardářů, sestaveném americkým Forbesem, třiaosmdesát zástupců s nashromážděným bohatstvím v celkové hodnotě 320 miliard dolarů, letos je na stejném seznamu sto pět Rusů s jměním 473,6 miliard. Meziroční nárůst tak dosáhl bezmála 154 miliard.
Mezi miliardáři jsou Rusové pátou nejpočetnější národností. Více je pouze Američanů (735), Číňanů (562), Indů (169) a Němců (126). Ukrajinců, jejichž zemi Rusko napadlo, je v té samé společnost o rovných sto méně, tedy pět.
Pravda, v porovnání s posledním předválečným rokem je skupina Rusů na „bále nejbohatší smetánky“ pořád o něco tenčí. Nikoli však razantně tenčí. Tenkrát jich bylo 117 a disponovali majetkem ve výši 584 miliard dolarů.
Jestliže krátce po zahájení ruské agrese shodily náklady na válku, sankce i oslabený rubl některé Rusy z miliardářské paluby, nyní se zdá, že se na ni mnozí oligarchové opět vydrápali. Případně si na ní zajistili ještě komfortnější místo.
Jak je to možné? Ve zkratce: západní sankce uvalené na Rusko jsou děravé a ti, na které primárně míří, je umí obejít. Ruský akciový trh se po počátečním šoku vyvolaném zahájením válečné agrese zotavil a ekonomika se stabilizovala navzdory odchodům spousty zahraničních investorů.
Sankce byly navrženy tak, aby odstřihly Rusko od mezinárodního trhu, jenže drtivý dopad neměly. Agresorská země přišla s jednoduchým řešením typu „když to nejde tudy, půjde to jinudy“ a se znatelným úspěchem se obrátila na Peking, Budapešť či Sofii.
Evropská komise nyní pracuje na dalším – už jedenáctém (!) – balíčku protiruských opatření, který údajně nepřinese nic extra nového, zaměří se právě na lepší účinnost stávajících sankcí. Skepse je ale v tomto případě na místě.
Mezinárodní měnový fond předpověděl, že letos poroste ruská ekonomika o 0,3 procenta. Po poklesu o 2,1 procenta z roku 2022 je to jasný signál oživení a tento signál ještě víc podtrhuje fakt, že očekávané tempo růstu má být svižnější než v Německu nebo Velké Británii. Avizované oživení se bude týkat především sektoru surovin a právě na ně sází mnoho ruských oligarchů.
Výsledkem toho všeho je mnohem objemnější množina ruských miliardářů než loni. Patří do ní třeba Vladimir Potanin, který si oproti roku 2022 polepšil o 6,4 miliardy dolarů. Druhý nejbohatší Rus působil jako místopředseda vlády za éry Borise Jelcina a blízký vztah má i se současným kremelským vládcem.
Podíváme-li se na křivku znázorňující historický vývoj Potaninova bohatství, který si na něj zadělal v roce 1995, když získal během postsovětské privatizace významný podíl v metalurgické společnosti Norilsk Nickel, pak nejvyššího vrcholu dosáhla v předválečném roce 2021. Ovšem hned druhý nejvyšší bod vykazuje letošek, to vskutku nevypadá na to, že by si mohl Potanin stěžovat.
Však si také nestěžuje, místo toho demonstrativně podporuje Putina: v půlce března se zúčastnil shromáždění ruské podnikatelské elity s prezidentem.
Kromě Potanina byl na audienci přítomen i vůbec nejbohatší Rus Andrej Melničenko nebo pátý v pořadí Alexej Mordašov. Přišel mimo jiné i Dmitrij Mazepin, známý z finanční podpory týmu formule 1, do něhož coby jezdce dostal syna, aby pak byli oba po invazi z F1 vypoklonkováni rychleji než bys řekl „Ferrari“.
Zato u Putina byl Mazepin a ostatní vítanými hosty. A vděčnými, poněvadž spustili bouřlivý potlesk na uvítanou kremelského pána. Od něj pak uslyšeli, aby upřednostnili vlastenectví před ziskem, aby investovali doma, aby podpořili ekonomiku tváří v tvář západním sankcím.
„Odpovědný podnikatel je skutečným občanem Ruska, své země, občanem, který rozumí jejím zájmům a v jejím zájmu jedná. Odpovědný podnikatel neskrývá majetek v zahraničí, ale registruje společnosti u nás, čímž se nestává závislým na zahraničních úřadech,“ pronesl Putin.
Jeho slova by jistě podepsal Ališer Usmanov. Putinův dobrý známý pocítil na vlastní kůži vůli zahraničních úřadů, když mu byla v důsledku protiruských sankcí v Hamburku zabavena největší jachta světa za takřka 600 milionů dolarů. Toho může těžařský magnát želet, ale i tak si polepšil z loňských 11,5 miliardy dolarů na 14,4 miliardy a je dalším příkladem ruské progrese, jež se v žebříčku Forbesu jasně odráží.
V jisté opozici vůči Putinovi – přičemž každý druh takové opozice je aktem odvahy – stojí Vladimir Lisin. Předseda představenstva přední ocelářské společnosti NMLK byl jedním z prvních ruských miliardářů veřejně kritizujících válku, když v dopise zaměstnancům uvedl, že „ztracené životy na Ukrajině jsou obrovská tragédie, kterou nelze ospravedlnit“.
Na rozdíl od mnoha krajanů nebyl Lisin sankcionován, což mu také pomohlo k meziročnímu zvýšení jeho majetku o 3,7 miliardy dolarů. Lisin býval svého času absolutně nejbohatším Rusem, aktuálně mu patří třetí pozice.
Výrazně si letos polepšila i nejbohatší ruská žena, matka sedmi dětí Taťána Bakalčuk s byznysem v e-commerce, která dosáhla na 8,8 miliardy dolarů. Zchudla naopak Jelena Baturina, manželka někdejšího moskevského starosty Jurije Lužkova. Požadovanou miliardu dolarů překročila „jen“ o 300 milionů.
Díky tomu má Rusko mezi sto pěti miliardáři alespoň dvě ženy. Genderový nepoměr je celkem výmluvný – kupříkladu v počtu boháčů víceméně srovnatelné Německo má na seznamu patnáct žen, Indie třináct.
