skip to main content
Český byznys

Nuda nad Českem. Dopravních letadel ubylo o 60 procent, Řízení letového provozu přijde o miliardy

4 minuty čtení

Podíváte-li se v těchto dnech na nebe nad hlavou, tu a tam nějakou rovnou čáru spatříte. Pokud se na to samé nebe podíváte za měsíc nebo dva, dost možná jich tam uvidíte ještě o něco víc. V porovnání s rokem 2019 to však je – a zřejmě ještě nějakou chvíli bude – bída.

Tedy alespoň z pohledu těch, kteří v odvětví letecké dopravy pracují a pro něž víc letadel ve vzduchu znamená také vyšší příjmy. Ještě loni se pražské Letiště Václava Havla mohlo pochlubit novým rekordem v počtu odbavených osob: za celý loňský rok prošlo branami našeho největšího vzdušného přístavu 17,8 milionu osob.

Dost na to, aby jeho vedení mohlo konstatovat, že se pražské letiště ocitlo na samé hraně svých provozních schopností. Překročit tuto mez mělo letos.

Reklama

Že po rekordních nárůstech, které letiště zažívalo řadu posledních let, bude v roce 2020 následovat též rekordní propad, je už pár měsíců jasné. Podle informací organizace Eurocontrol, zabývající se bezpečností letového provozu, patří Praha k sedmi nejpostiženějším letištím vůbec – hůř na tom jsou už jen na London City Airport, Ben Gurionově letišti v Tel Avivu, v Burgasu, Casablance, Stockholmu a Göteborgu.

Z jakých údajů čísla Eurocontrolu vycházejí? Byl stanoven konkrétní den, v tomto případě 17. srpen, jehož počet uskutečněných vzletů a přistání byl porovnán se stejným datem roku loňského. Výsledek je výmluvný. Během uplynulého pondělí slyšelo na Letišti Václava Havla frázi „Vzlet povolen“, potažmo „Přistání povoleno“ celkem 161 posádek, což je o 69 procent méně než v roce 2019.

I přes tropické teploty se letecká doprava nachází v hlubokém zimním spánku.

Je sice pravda, že uvedené číslo každým týdnem roste, jak ale uvádí samo vedení pražského letiště, i přes tropické teploty venku se mezinárodní letecká doprava stále nachází v hlubokém zimním spánku. Během loňského července prošly jeho dvěma, totiž třemi terminály (abychom byli spravedliví) necelé dva miliony lidí, letos jich bylo pouhých 250 tisíc.

Méně cestujících a méně letadel ale nedělá vrásky na čele jen lidem přímo na Ruzyni, potažmo na jiných mezinárodních letištích v Česku. O velkou porci peněz přijde rovněž zdejší Řízení letového provozu (ŘLP). I jeho příjmy se totiž primárně odvíjejí právě od skutečnosti, kolik strojů tuzemským vzdušným prostorem prolétne.

90.3 % O tolik meziročně poklesly pohyby dopravních letadel na našem území v období březen–květen.

Loni bylo nad Českem zaznamenáno téměř 907 tisíc tzv. pohybů, díky čemuž si státní podnik přišel v hrubém na celkových 238 milionů korun. O nich si v současnosti – a s velkou pravděpodobností také za rok – mohou na ŘLP nechat jen zdát.

„V období od března do května 2020 jsme evidovali cca 226 letů denně,“ sdělil Forbesu mluvčí Řízení letového provozu Richard Klíma. „Pro srovnání, ve stejném období roku 2019 byl průměrný provoz na českém nebi na úrovni 2500 letů za den. Meziroční pokles tak dosáhl hodnoty 90,3 procenta.“

Následně se celkový počet navedených letounů o něco zvýšil, ani tak ale zatím nemají v Jenči, kde ŘLP sídlí, příliš důvodů k radosti.

„Za červen a červenec můžeme sledovat mírný nárůst letového provozu oproti předchozím měsícům, nicméně vůči stejnému období z roku 2019 se stále jedná o provoz poloviční,“ doplnil Klíma. Prozatímní výsledky za srpen vykazují stejný vývoj, tedy meziroční pokles zhruba o 60 procent.

Reklama

Vedle celkového počtu přelétnuvších letadel sledují v Jenči přinejmenším ještě jeden neméně důležitý ukazatel: samotnou strukturu letového provozu. I když totiž mají všechny letouny v zásadě jeden trup, dvě křídla a zaoblená okénka po stranách, ve skutečnosti se od sebe poměrně radikálně liší. Například už jen svými rozměry. V případě ŘLP tak na velikosti rozhodně záleží – čím větší letadlo, tím větší příjmy.

„Aktuálně lze vidět, že provoz stoupá zejména v evropském regionu a na transatlantických trasách, naopak nadále klesá směrem do Asie, na Střední východ, do Jižní Ameriky a Afriky,“ vyjmenovává Klíma.

„Právě trasy z Asie a Středního východu jsou pro náš podnik velmi důležité, protože jsou zde používány největší letouny typu Airbus A380 nebo Boeing 747 či 777, které prolétávají přes naše území do západní Evropy po relativně dlouhých trasách. Významné redukce letů společností jako Emirates, Qatar Airways nebo Etihad jsou pro nás z hlediska ztráty výnosů velmi významné.“

Zdroj Řízení letového provozu

O jakých číslech je podle mluvčího ŘLP řeč? „Příjmy od leteckých dopravců za služby, které jsou jim poskytovány v českém vzdušném prostoru a na českých letištích, představují 94 procent celkových příjmů podniku. Propad tržeb za rok 2020, které jsme očekávali někde kolem 4,3 miliardy korun, může dosáhnout až 2,2 miliardy,“ poodhaluje Klíma.

Takový výpadek příjmů bylo pochopitelně zapotřebí něčím vykompenzovat. A tak přišly na řadu velmi nepopulární, ale vzhledem k aktuální situaci, kdy nebe nad hlavou takřka zeje prázdnotou, i celkem pochopitelné škrty na straně mzdových výdajů. 

„Základní tarif zůstal stejný, ale reálně jsme kvůli příplatkům a přesčasům přišli asi o 30 až 40 procent. K tomu je nutné započítat ještě ztráty plynoucí z dalších pohyblivých složek, jako jsou například prémie, takže ročně to může v průměru činit klidně i minus 60 procent,“ sdělil redakci Forbesu jeden z letových dispečerů, který si nepřál být jmenován.

Významně se podle něj také změnila samotná pracovní náplň: „Od března jsme byli rozděleni na čtyři týmy zhruba po 25 lidech a střídali se po týdnu. Měsíčně to vycházelo na tři až pět služeb, zbytek času jsme byli na home officu a měli samostudium. Takhle to trvalo zhruba do konce května.“

Práce letových dispečerů patří z hlediska stresu k jedněm z nejnáročnějších povolání vůbec. Člověk by proto řekl, že koronavirová krize, která způsobila dosud největší hromadnou odstávku v dějinách letectví, přišla řídícím nesmírně vhod, protože odpočinout si a hodit práci jednoduše za hlavu musí jednou začas úplně všichni. Jenže přesně taková pauza je v jejich případě záležitostí spíše kontraproduktivní a vyžádala si nová opatření.

„Každý měsíc absolvujeme rekondiční cvičení na simulátoru, abychom nevyšli ze cviku,“ poodhalil námi kontaktovaný dispečer a doplnil, že od června se s narůstajícím provozem pozvolna začal navyšovat rovněž počet jednotlivých směn, kterých už bývá „třeba 10 za měsíc“.

Podle mluvčího Klímy se díky přijatým omezením podařilo Řízení letového provozu ušetřit částku rovnající se 1,2 miliardy korun. S vylepšením aktuální nelichotivé situace ale pomohl i stát, který prostřednictvím jednorázové dotace od ministerstva dopravy obohatil podnikovou kasu o celých 500 milionů.

Na jak dlouho se bude muset ŘLP s těmito penězi spokojit, je otázkou, kterou za daných okolností nedokáže nikdo zodpovědět. Tím spíš, když vidina, že se odvětví letecké dopravy zase vrátí do normálu, je aktuálně stále v nedohlednu.

„Podle provedených analýz IATA (mezinárodní organizace sdružující letecké dopravce) lze v optimistickém scénáři očekávat návrat k předkrizovému období nejdříve až po osmi měsících od odeznění nákazy a zrušení provozních i administrativních omezení, je však otázkou, kdy tento moment nastane,“ podotýká Klíma.

„V současné době pracujeme se scénářem, který předpokládá návrat ke stoprocentnímu provozu v závěru roku 2024 nebo na začátku roku 2025.“

Reklama
Reklama