Jako kobra zvedající se z fakírova košíku a útočně rozšiřující svůj krk. Indická ekonomika mocně povstává. Tak mocně, že může být v celosvětovém měřítku vítanou alternativou k té čínské.
Koncem minulého týdne se Jan Lipavský posadil v sále v Dillí do bílého křesílka před publikum konference Raisina Dialogue. Na mezinárodní platformě v oblasti geopolitiky a globální ekonomiky hovořil český ministr zahraničí o snižování závislosti na nespolehlivých partnerech.
„V některých oblastech jsme až příliš závislí na Číně,“ prohlásil Lipavský. „Musíme činit kroky, aby naše pozice byla lepší. Chceme vytvořit nové závislosti, hledáme dobré přátele.“
Ne náhodou tato slova padla právě v metropoli země, jejíž růst nabral v posledních letech velkolepé obrátky. Ty se přitom budou ještě zvyšovat, takže Indie hypnotizuje oči investorů.
Sama se z dobrých důvodů vidí jako vycházející světová supervelmoc. Loni se stala nejlidnatější zemí světa, vyslala sondu na Měsíc, a – což je nejpodstatnější – pokud si udrží stávající růst HDP, stane se na konci dekády, možná už v roce 2027, třetí nejsilnější ekonomikou světa.
Aktuálně je na pátém místě, ovšem v posledních dvou letech byla podle Mezinárodního měnového fondu nejrychleji rostoucí ekonomikou planety a předpokládá se, že pozici lídra si udrží i letos.
Srovnání s ostatními vyznívá pro Indii v tomto směru lichotivě. Její hrubý domácí produkt kyne dvojnásobnou rychlostí než celosvětová ekonomika, a dokonce čtyřnásobnou rychlostí oproti vyspělým ekonomikám. S necelými pěti procenty zaostává i Čína.
Za Velkou zdí znatelně chladne optimismus kvůli nesčetným ekonomickým problémům včetně odlivu zahraničního kapitálu. Přílišné regulace a politické napětí mezi Západem například způsobily, že počet převzetí evropských firem čínskými podniky v loňském roce klesl na nejnižší úroveň od roku 2012.
Plyne to z analýzy, s níž tento týden přišla poradenská společnost EY. Podle ní čínské firmy koupily loni v Evropě 119 podniků – o dvacet méně než v předchozím roce a téměř o dvě stě procent méně než v rekordním roce 2016.
Tatáž studie konstatuje, že se výrazně snížila částka investovaná čínskými podniky do převzetí evropských firem. Minulý rok vynaložily čínské společnosti na akvizice v Evropě zhruba dvě miliardy dolarů, méně než polovinu ve srovnání s rokem předchozím, přičemž v rekordním roce 2016 šlo o astronomických 86 miliard dolarů.
V ostrém kontrastu s Čínou je tu indická nálada. Hodně pozitivní nálada. „Naše ekonomika je nastavena na velmi rychlý růst díky uvolnění měnové politiky a změnám zastaralých zákonů,“ tvrdí indický premiér Naréndra Módí.
Jeho vláda by měla v dubnu potřetí obhájit své působení v čele země, což si vzhledem k hospodářské stabilitě a předvídatelnosti přeje drtivá většina investorů. Jestliže se tak stane, zahraniční investice podle všeho masivně porostou.
Už teď je zjevné, že zatímco burzy v Šanghaji, Šen-čenu a Hongkongu strádají, indický akciový trh trhá rekordy. „Hodnota společností kotovaných na indických burzách přesáhla koncem loňského roku čtyři biliony dolarů,“ uvedla americká zpravodajská stanice CNN.
Odborné hlasy upozorňují, že jako Čína před třiceti lety je nyní Indie na začátku transformace: utrácí miliardy za výstavbu silnic, přístavů, letišť a železnic i za zprovoznění nových továren.
Také se snaží těžit z přehodnocování dodavatelských řetězců globálními společnostmi, které mají negativní zkušenosti z pandemické éry a reflektují riziko politické nevraživosti mezi Čínou a USA. Proto chtějí své zájmy od Číny alespoň částečně odklonit a své operace diverzifikovat.
Výše uvedené se týká i největších světových hráčů, jako je Apple nebo Foxconn. Ostatně aktuálně druhý nejbohatší člověk světa Elon Musk loni prohlásil, že jeho společnost Tesla plánuje v Indii významné investice.
Aktivity v zemi zásadně posiluje také automobilka Škoda. „Indie je pro globální růst naší společnosti klíčová, a to jak z hlediska velikosti samotného trhu, tak z pohledu vývojové a výrobní základny pro expanzi na nové trhy včetně regionu ASEAN a Blízkého východu,“ uvedl předseda představenstva mladoboleslavské automobilky Klaus Zellmer.
Svými slovy komentoval oznámení Škody Auto, že v Indii uvede zcela nové kompaktní SUV, které doplní stávající modely Slavia a Kushaq. Chystaný vůz s délkou pod čtyři metry, vyvinutý i vyrobený v Indii, zažije premiéru v první polovině roku 2025.
Tvrzení, že asijská velmoc může být novou Čínou a převzít její roli, je nicméně v tento okamžik nadsazené. Čínská ekonomika je stále zhruba pětkrát větší – a i z toho vyplývá, že Indie nemá kapacitu absorbovat všechny z Číny odtékající peníze.
„V Číně je příliš mnoho společností s hodnotou přesahující sto i dvě stě miliard dolarů a pro tak objemný balík peněz je v Indii v současnosti těžké najít domov,“ konstatoval pro CNN Peejuš Mittal, portfoliový manažer Matthews Asia, investičního fondu ze San Francisca.
Český ministr Jan Lipavský ostatně přímo z Dillí vzkázal: „Nejsem naivní v tom, že by Indie mohla Čínu nahradit.“ Na druhou stranu jsou nepřehlédnutelné zdravé vztahy Indie se Západem a až agresivní investiční pobídky pro velké firmy. A ty bývají vyslyšeny, jak potvrdila indická ministryně financí Nirmala Sítáráman.
Podle čísel jejího resortu příliv přímých zahraničních investic od roku 2014, kdy se současný premiér Naréndra Módí poprvé dostal k moci, činil takřka šest set miliard dolarů, tedy dvojnásobek částky za předchozí desetiletí. Obr povstal a už nepůjde zastavit.
