Jednotlivé státy se stále více snaží dotlačit velké sociální sítě k odpovědnosti nejen za sdílený obsah, ale i za data svých uživatelů. Včerejší pokuta 225 milionů eur, tedy asi 5,7 miliardy korun, kterou provozovateli komunikační aplikace WhatsApp udělila irská Komise pro ochranu dat, patří v tomto ohledu k těm vyšším sankcím.
WhatsApp podle komise porušuje pravidla Evropské unie v tom, jak netransparentně zachází s daty uživatelů a dalších osob i jak je sdílí s ostatními aplikacemi, které vlastní Facebook.
S nadsázkou se dá říci, že dali irští regulátoři za pravdu Elonu Muskovi, který na začátku roku kritizoval nové podmínky WhatsAppu a právě to, že se chystá aplikace sdílet údaje svých uživatelů s Facebookem. Musk proto tehdy místo WhatsAppu doporučoval využívat šifrovanou aplikaci Signal.
Aktuální rozhodnutí Komise pro ochranu dat je vůbec největší udělenou pokutou od irské komise a druhou nejvyšší pokutou podle pravidel GDPR, která vešla v účinnost v roce 2018.
To, proč se WhatsApp řeší na území Irska, má jednoduchý důvod – Facebook, který vlastní WhatsApp, má sídlo pro Evropskou unii v Irsku a irský regulátor má tak nad technologickým gigantem v Evropě dohled.
WhatsApp už uvedl, že s rozhodnutím nesouhlasí a plánuje se odvolat. Podobně komise na konci července potrestala pokutou 746 milionů eur také amerického e-commerce giganta Amazon, a to za předávání osobních údajů v rozporu s pravidly pro jejich ochranu.
Velké technologické společnosti a provozovatelé sociálních sítí čelí pokutám za přečiny při nakládání s osobními daty uživatelů i v dalších zemích. Už v roce 2019 například rozhodla americká Federální komise pro obchod (FTC) o pokutě pro Facebook právě za porušení ochrany soukromí. Úřad tehdy vyměřil Facebooku rekordní sankci ve výši pěti miliard dolarů.
Vyšetřování FTC odstartoval skandál s únikem osobních dat uživatelů Facebooku, která využívala firma Cambridge Analytica pro kampaň Donalda Trumpa.
Pravidla GDPR porušil v roce 2019 také Twitter. Firma tehdy odhalila únik dat, ale uživatele do dvaasedmdesáti hodin neinformovala, což je proti pravidlům směrnice Evropské unie. Sociální síť proto dostala pokutu 450 tisíc eur. I v tomto případě pokuta padla v Irsku, jelikož i Twitter tam má svoji mezinárodní centrálu.
Před pár dny se do sociálních sítí obulo také Rusko, které se už několik měsíců snaží regulovat velké zahraniční technologické firmy a omezovat sílu sociálních médií. Tentokrát ruské soudy vyměřily Facebooku, WhatsAppu a Twitteru pokutu 36 milionů rublů, což je něco přes deset milionů korun. Sankce je za to, že provozovatelé těchto sítí neukládají data o tamních uživatelích přímo v Rusku, jak to nařizuje zákon.
Facebook dostal v Rusku spolu s Googlem pokuty také v květnu, kdy společnosti podle Moskvy nevymazaly obsah, který Rusko pokládá za nelegální. Ruským soudům vadily například příspěvky, které údajně povzbuzovaly nezletilé, aby se připojili k neschváleným protestům na podporu kremelského kritika Alexeje Navalného.
Placení se nevyhnul ani čínský TikTok. Aplikace čelila na začátku letošního roku několika obviněním z toho, že napadla soukromí svých uživatelů a sbírala bez jejich souhlasu osobní údaje, včetně informací využívajících technologii rozpoznávání obličeje.
Následně podle soudů v americkém státě Illinois aplikace sdílela data s třetími stranami, z nichž některé měly sídlo v Číně. Což ve světle čínských reálií znamená i s čínskou vládou. TikTok prohlásil, že s obviněními nesouhlasí, nakonec ale přistoupil na peněžní vyrovnání ve výši 92 milionů dolarů.
Pokutu udělilo čínské sociální síti letos v červenci také Nizozemsko. Tamní úřad pro ochranu uvedl, že TikTok narušil soukromí nizozemských dětí tím, že neposkytl své informace o soukromí a ochraně údajů v plném rozsahu v nizozemštině. Společnost proto musí zaplatit pokutu 750 tisíc eur. A už v roce 2019 dostal TikTok pokutu 5,7 milionu dolarů za sběr dat o dětech.
3. 9. 20214 min
Martin Bajtler
redaktor Forbes Česko
Věnuje se realitnímu trhu, developmentu, architektuře a urbanismu. Jako fanoušek basketbalu občas píše i o penězích pod bezednými koši. Ve Forbesu působí od roku 2021, předtím pracoval v pražské redakci MF DNES.
