Zlínská společnost Spur uspěla jako jediný český výrobce ve výběrovém řízení ministerstva vnitra na dodávku respirátorů pro stát. Plastikářská společnost skončila v zářijovém tendru druhá.
Počáteční radost ale nyní střídají spíš rozpaky. Zatímco za říjen firma posílá státu 1,5 milionu ochranných pomůcek s nanovlákny, na listopad a prosinec už žádné dodávat nebude. Pro ministerstvo je již zvládne obstarat vítěz tendru – společnost Baterie Centrum, která odebírá respirátory od asijských výrobců.
Ostravská obchodní firma nabídla cenu 32,60 koruny za kus, zatímco Spur 33,20 koruny. „Do výroby respirátorů jsme se vrhli letos na jaře ve snaze zajistit soběstačnost Česka. Realita je ale taková, že naše produkty přijdou na řadu, až když nestačí dodávky z Asie. Jsme tedy paradoxně jakási kapacitní záloha čínských výrobců pro potřeby Česka. V racionálně fungujícím státě by to nejspíš bylo naopak. Ale tak je bohužel nastavený zákon o veřejných zakázkách a volný trh v Evropě,“ popisuje ředitel rodinné firmy Tomáš Dudák.
Zlínská společnost si na dodávky pro stát vyčlenila kapacitu, nabrala nové lidi a zrušila i některé zakázky pro zahraniční zákazníky. Od listopadu ale zůstanou její výrobní linky na respirátory z poloviny nevytížené. A 60 milionů korun, které do nové výroby firma investovala, se jí nejspíš nevrátí.
„To je riziko podnikání. Ministerstvo dělalo, co mohlo, aby nám situaci ulehčilo, ale systém je holt nastavený tak, jak je. Víc mě mrzí, že se v Česku moc neřeší kvalita ochranných pomůcek. Dodavatelé z Asie mají často certifikace ze zemí mimo Evropskou unii podle standardu KN95, který odpovídá evropskému respirátoru třídy FFP2 jen z jedné třetiny. Navíc se čím dál častěji setkáváme s falešnými certifikáty, kdy zboží nebylo testováno vůbec,“ říká Dudák.
Základní rozdíl je podle něj v tom, že se asijské produkty testují jen na část aerosolu, a to konkrétně na sůl, ale už ne na částice parafínového oleje, které se více podobají virům a bakteriím. Nošení takových respirátorů proto přirovnává k jízdě auty, která neprošla crash testy.
„Je to zdravotní riziko. Národní kontrolní úřad by měl proto ve spolupráci s Českou obchodní inspekcí začít prověřovat aktuální zakázky. Možnosti na to mají, zkušebna schopná měřit filtrační schopnosti respirátorů je ve vlastnictví státu,“ podotýká Dudák.
Rodinná firma dodává respirátory také městům a nemocnicím. A menší část produkce prodává koncovým zákazníkům přes internetové stránky prodejců a nově také přes vlastní e-shop. „Vyrábíme i dva typy roušek – standardní z polypropylenu a speciální z viskózy, pod kterými se nepotí obličej, jsou příjemné na nošení a dobře se v nich dýchá,“ uvádí ředitel firmy.
Všechny ochranné produkty zlínské společnosti obsahují patentovaný nanomateriál SpurTex, který zajišťuje ještě vyšší míru ochrany. Vývojem nanovláken se firma zabývá od roku 2006 a spolupracuje na něm i s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně. Příští rok chce na trh uvést také respirátor FFP3, který v současnosti čeká na certifikaci.
„Věřím, že Evropané budou v budoucnu nosit ochranné prostředky podobně, jako je už dříve používali lidé v Asii. To znamená i v běžném životě mimo pandemii, nejen jako ochranu proti bakteriím a virům, ale třeba i proti smogu,“ říká podnikatel.
Respirátor firmy Spur z nanomateriálu SpurTex | Foto Spur
Roušky a respirátory firma vyrábí až od letoška a představují jen malou část jejího byznysu. Spur se zrodil v roce 1992 privatizací Výzkumného ústavu gumárenské a plastikářské technologie, jehož kořeny ve Zlíně položil Tomáš Baťa před druhou světovou válkou.
Dnes společnost sídlí v areálu o rozloze 100 tisíc metrů čtverečních a zaměstnává asi 250 lidí. Vyrábí především plastové produkty a komponenty, z nichž polovina míří do velkých nábytkářských řetězců.
„Na jaře padaly objednávky z tohoto sektoru až o 95 procent. Teď jsou naopak rekordní. Dodáváme i obalovým firmám, jejichž poptávka se meziročně snížila o 35 procent. Naopak odběr izolačních výrobků pro stavebnictví oproti loňsku mírně vzrostl,“ popisuje podnikatel.
A dodává, že podle odhadů by se letos obrat firmy měl navýšit z loňské asi 1,1 miliardy korun o zhruba pět procent. Společnost přitom exportuje až 70 procent své produkce. Přes obchodní partnery posílá své výrobky do celého světa.
Firma Spur se před časem začala zabývat i humanitárními projekty. Pro organizaci Iglou vyrábí nouzové přístřešky pro lidi bez domova. Staví je z materiálů, které běžně používá na tepelnou izolaci staveb nebo v obalovém průmyslu. Příští rok chce na tuto myšlenku navázat s novým typem přístřešku, který má podle Dudáka globální ambice.
Nouzouvý přístřešek pro lidi bez domova | Foto Spur
Společnost se zaměřuje také na ekologii. Na střechách má fotovoltaickou elektrárnu a na vytápění a ohřev vody používá mimo jiné odpadní teplo z výroby. Do svých produktů dává až 30 procent recyklátu a snaží se zpracovat i veškerý plastový odpad z výroby.
„Děláme zároveň osvětu v oblasti plastů, které jsou teď velmi stigmatizované. Musíme se ale dívat i na ekologičnost jejich alternativ. Na obal z papíru se spotřebuje čtyřikrát více vody a pětkrát více oxidu uhličitého. Navíc je čtyřikrát těžší a mnohem méně vydrží. To vše je potřeba vidět v kontextu,“ uvádí Dudák.
V podnikání ho inspiruje i Tomáš Baťa, na jehož odkazu Spur staví. Byť, jak říká, už není takový baťofil jako dříve. „V minulosti jsem obdivoval hlavně to, co všechno Baťa vybudoval. Dnes si cením spíš toho, že byl normální občan, kterému záleželo na komunitě a své vlasti. Teď už vím, že největší radost v podnikání je, když lidé ve firmě dokážou udělat věci lépe, než byste dokázali sami. I to, že podnikání je o odříkání, sebekázni, neuvěřitelné angažovanosti, ale rozhodně ne o sprintu,“ říká Dudák.
