Josef Dušátko je duchem trhovec. Upovídaný, usměvavý, pohotový a akční. Ostatně jestli chodíte na pražské farmářské trhy, dost možná ho znáte, protože tu své květiny často sám prodával.
I dnes si z ředitelské sesle do terénu rád odskočí. Trhy má prostě rád. „Člověka to neuvěřitelně nabíjí. Vstanete ve čtyři hodiny, ale díky lidem a té atmosféře tam jste celý den čilý,“ popisuje hlava firmy, lakonicky nazvané Kytky od Pepy.
A čile mu roste i byznys. Stánky na trzích před pěti lety doplnil kamennými obchody, které otevírá na stále zajímavějších místech. Vedle toho připravuje pietní věnce pro ministerstvo obrany, chystá květinovou výzdobu na vyhlášení filmových cen Český lev a stále častěji na jeho květinové služby sázejí i svatebčané.
Kytky od Pepy se od malého rodinného květinářství, kterým byly ještě před nějakými šesti lety, svižně posunuly do segmentu malých firem a minulý rok vytočily obrat 60 milionů korun. Se 70 zaměstnanci, osmi pobočkami a dalšími třemi v plánu už se s Pepou zkrátka musí počítat.
Kdyby přitom Dušátko zůstal u svého původního oboru, žádný byznys by mu nevykvetl. Vystudovaný geodet se ale nijak netají tím, že dobrým zeměměřičem stejně nikdy nebyl, takže když přišla po vojně nabídka brigádničit ve velkoobchodě s květinami, rád po ní sáhl.
Mezi růžemi a chryzantémami poznal svoji manželku a vyzkoušel opravdu kdeco. Vázal věnce, prodával, pracoval ve velkoobchodě a nakonec jednu brněnskou velkoobchodní pobočku odkoupil a vedl.
„Byl to největší omyl v mém životě. Byl jsem strašně důvěřivý, vůbec jsem neodhadl tamní trh a po několika letech strádání jsem úplně katastrofálně zkrachoval. Ztratil jsem spoustu peněz, zadlužil se a v roce 2000 začínal úplně od píky,“ vzpomíná na krušné časy.
Z Moravy přesídlil do Čech a krach nekrach – opět zkusil květiny.
„Rozváželi jsme je po květinářstvích a ty, které jsme neprodali, jsme následně udali na trzích,“ vypráví Dušátko o svém restartu.
„Kvůli malé české květinové produkci se tehdy moc neprodávaly řezané kytky, takže jsme obchodovali hlavně s těmi hrnkovými, jako jsou chryzantémy, hyacinty, vánoční kaktusy a podobně,“ vyjmenovává. Práce, při které byl v dennodenním kontaktu ať už s prodavači, nebo se zákazníky, ho zase nakopla a svůj květinový kolotoč opět roztočil.
„Postupem času jsme si nasmlouvali s pěstiteli, aby začali řezané kytky pěstovat přímo pro nás, a rozjeli jejich prodej. Hned na začátku jsme si řekli, že budeme prodávat jen čerstvé kytky, které člověku vydrží ve váze týden i čtrnáct dní.“
Zároveň se Kytky od Pepy soustřeďují na sezonní květiny a vážou z toho, co zrovna mají.
„Tím pádem můžeme držet cenu relativně nízko a opravdu hezkou velkou kytici uvážeme za nějaké tři stovky,“ zmiňuje květinář hlavní filozofii svého podnikání.
Se svými stánky se navíc přesně trefil do boomu farmářských trhů v Praze, kde si ho lidé poprvé pořádně všimli. Ocenili čerstvost, vkusnou vazbu a nízkou cenu a malá květinová firmička v roce 2014 otevřela svoji první kamennou pobočku v pražské Bílé labuti.
„Pokusili jsme se tam přesunout to, co známe z trhů. To znamená dobře zásobený obchod, a hlavně povídavé prodavačky a prodavače, kteří se jen profesionálně neculí, ale nebojí se zapříst hovor o běžných věcech. Jen tak si uděláte ze svých zákazníků známé a oni se k vám pak rádi vracejí,“ říká Dušátko, který je předobrazem přesně takového povídavého obchodníka.
I tak byl první rok v obchoďáku dost krušný – dokud nepřišel 2. leden 2015.
„Doteď nevím, co se stalo, ale najednou to cvaklo a my měli rázem stabilně trojnásobné tržby. Asi nějaký novoroční zázrak,“ směje se. I když firma následně Bílou labuť po neshodách s majitelem opustila, kamenných prodejen se nevzdala. Navíc si jí všimli i opravdu velcí hráči.
„Oslovili nás z obchodního centra na Andělu. Byl jsem úplně vyvalený, ta smlouva měla snad 80 stran, nájem byl obrovský, ale já jsem si řekl, že to riskneme. No a teď je z té pobočky naše vůbec nejziskovější,“ vzpomíná Dušátko na navazování kontaktů s majitelem objektu Zlatý Anděl.
Ten spravuje skupina CPI Property Group, ovládaná druhým nejbohatším Čechem Radovanem Vítkem. A nezůstalo jen u ní – Kytek od Pepy si všimla i Penta a nabídla nejprve prostory na Masarykově nádraží, které rekonstruuje, a nabídku posléze rozšířila na místo ve svém nedalekém sídle v administrativním komplexu Florentinum.
Kdyby bylo na velkých hráčích, Kytky od Pepy by rázem vyrašily ve všech jimi vlastněných obchoďácích po republice. Dušátko ale trochu šlape na brzdu. Mimo Prahu vkročil pouze do Liberce, chystá otevřít pobočku v Českých Budějovicích a na nádraží v Kolíně a v Čestlicích.
Brno, kde se před lety spálil, ale také Olomouc a Ostravu prozatím odmítl.
„Vnitřně jsem si dal nějaký stop stav. Po tom krachu jsem opatrnější, vyhýbám se úvěrům, leasingům a cítím velkou zodpovědnost za všechny naše zaměstnance. Rozhodl jsem se, že se budu šířit maximálně cestou franšíz. A jenom v Čechách, kde to zvládneme objezdit.“
Rozšíření květinového byznysu by už vyžadovalo logistické centrum a Dušátkovou ambicí není být opravdu všude. Zároveň nevylučuje, že by přijal investora s nějakou opravdu zajímavou nabídkou. Tady a teď chce ale rozvíjet to, co má.
Osvědčily se mu například rozvozy květin zdarma, kterých si všiml na dovolené v New Yorku. Jinak se ale drží principů, které mu přinesly úspěch, a chce si v obchodech udržet především ty povídavé zaměstnance.
„V Liberci se nám to teď úplně nedaří, takže půjdou holky na školení do Prahy. Ono to v nich je, to já poznám,“ říká Dušátko dobrácky. Po našem společném rozhovoru lze potvrdit, že holky z Liberce se toho stejně nejvíc naučí přímo od něj.
