Celosvětový odbyt německého automobilového koncernu Volkswagen loni navzdory lepšímu druhému čtvrtletí klesl o sedm procent na 8,3 milionu vozů. Propad je hlubší než v předchozím roce, kdy se odbyt snížil na desetileté minimum.
Na vině slabších prodejních čísel byly problémy s dodávkami automobilové elektroniky a problémy s výrobou obecně. Volkswagen, který je po japonské Toyotě druhou největší automobilkou na světě, se s nimi potýkal hůře než třeba němečtí výrobci luxusních aut.
Vedle nejdůležitějšího trhu v podobě Číny byla jediným růstovým regionem oblast Asie a Tichomoří. V průběhu roku se však obchod znatelně stabilizoval – přímo v Číně se například prosincové prodeje zvýšily téměř o 23 procent a v západní Evropě o necelých osmnáct procent. Globální odbyt se v prodejních statistikách v posledním měsíci loňského roku zvedl o osmnáct procent.
Zatímco se celkově ve druhé polovině roku globální prodej zvýšil o dvanáct procent, v první klesl o více než pětinu. Problémy způsobilo uzavření továren v Číně v důsledku šíření nemoci covid-19 i válka na Ukrajině, která přerušila dodavatelské řetězce. Ve druhé části roku se pandemická opatření v Číně již uvolnila.
Volkswagen, jehož součástí je i Škoda Auto, si zároveň udržel pozici předního evropského výrobce elektromobilů s bateriemi. Odbyt čistě elektrických vozů mu meziročně vzrostl o 26 procent na více než 572 tisíc vozů. Podle výrobce bylo 6,9 procenta všech dodaných vozů čistě elektrických, což je o 1,8 procentního bodu více než v roce předchozím.
Podle členky obchodního výboru Hildegard Wortmannové si společnost do roku 2023 navzdory slábnoucímu makroekonomickému prostředí a přetrvávajícím nedostatkům v dodavatelském řetězci věří.
