Autor textu Jiří Halbrštát je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze a od roku 2003 pracuje ve společnosti ManpowerGroup. Aktuálně je coby manažer náboru a marketingu zodpovědný za náborovou strategii, marketing a analýzy trhu práce.
Sezona brigád je tu. A letos bude trochu jiná než ty předchozí. Dlouhodobě klesá jak nabídka brigád ze strany firem, tak i poptávka po brigádách ze strany studentů. Proces urychlila i pandemie, která prakticky vymazala sezonní pracovní nabídky v gastronomii a cestovním ruchu.
Brigády z těchto sfér se vracejí jen pomalu a studenti navíc o letní přivýdělky nestojí tolik, jak tomu bylo třeba před dvaceti lety. Typickým brigádníkem už proto není student, ale dospělý, který si střídáním sezonních prací zpestřuje život a hlavně si může vydělat více peněz než třeba při plném úvazku v průmyslu.
Proto se již dávno nedá mluvit o trhu studentských brigád. Částečně ho ovlivňují i uprchlíci z Ukrajiny, kteří jsou v nouzi dotlačeni k práci, o kterou Češi nemají zájem. Jejich síly tak nacházejí uplatnění v hotelnictví, gastronomii, výrobě nebo zemědělství.
I v létě se můžete rozhodnout pro některou z nesezonních nabídek, která vám může otevřít dveře firmy pro hlavní pracovní poměr v dalších letech. Možnosti se otevírají v logistice, maloobchodě, ve výrobě, propagaci výrobků apod.
Firmy v těchto odvětvích často nabírají brigádníky na běžná pracovní místa, nabízejí jim plný hodinový úvazek a mzdu srovnatelnou se zaměstnanci na hlavní pracovní poměr. Studenti se zaměřují na dlouhodobé perspektivy a přivýdělky, pokud možno ve svém oboru, ve snaze zvýšit svou cenu na trhu práce.
Vysokoškoláci raději nastoupí na dlouhodobý částečný úvazek jako administrativní výpomoc ve firmě, než aby v supermarketu rovnali zboží – jakkoli by si tak vydělali více peněz.
Nedostatek zájemců o sezonní práce tlačí mzdy rychle nahoru, někde i o deset procent ročně. V Praze najdete brigádníky velmi těžko pod 150 korun za hodinu a v jiných regionech pod 120 korun. Aktuálně máme v nabídce i brigády ve skladu za více než 220 korun na hodinu. Jak to je aktuálně s brigádami či kratšími pracovními úvazky v jednotlivých oborech?
Výroba, logistika
Nabídka firem se míjí s poptávkou brigádníků. Nejvíce brigád je ve výrobě, logistice nebo stavebnictví. Jedná se vlastně o normální práci na plný úvazek, ale firmy se při nedostatku zájemců o práci takto otevírají lidem, chtějí přijít pracovat alespoň na omezenou dobu.
Studenti by samozřejmě nejraději pracovali v administrativě, na marketingových akcích nebo na hudebních festivalech. Nabídka těchto brigád ještě není na úrovni doby před pandemií.
V době téměř plné zaměstnanosti je extrémně náročné najímat zaměstnance na krátkou dobu. Pokud firma hledá větší množství sezonních brigádníků, musí jim nabídnout jakousi prémii za flexibilitu. Stále častěji vidíme, že sezonní pracovníci mají hodinové sazby vyšší než stálí pracovníci na plný úvazek.
Gastronomie
Gastronomie zajišťuje personální obsazení letního provozu velmi obtížně, a to především zkušených profesionálů, kteří přijímají objednávky, dělají barmany nebo připravují jídlo. Tito lidé našli za pandemie uplatnění v jiných sektorech a zpět do gastronomie se jim nechce, protože stále panuje nejistota ohledně budoucnosti oboru v případě další pandemické vlny. Částečně pomáhají ukrajinští uprchlíci, ale spíše jen v oblasti pomocné síly.
Stavebnictví
Stavebnictví je velmi postižené válkou na Ukrajině. S mobilizací se zastavil příchod řemeslníků a stavebních dělníků z Ukrajiny, která pomáhala nedostatek zaměstnanců v tomto sektoru částečně řešit.
Čeští pracovníci nemají již delší dobu o práci v tomto sektoru zájem a počet řemeslníků zároveň klesá v důsledku demografického vývoje, kdy silná poválečná generace odchází do důchodu a na trh práce přichází generace početně poloviční, kde je navíc zastoupení manuálních profesí výrazně nižší. Důsledkem je velké zdražování a protahování dodacích lhůt.
Zemědělství
Zemědělství je sektorem s nejvyšším poklesem počtu zaměstnaných osob a je to trend, který trvá více než deset let. Jde o důsledek automatizace zemědělské výroby, která je navíc živena právě nedostatkem zájemců. Poptávka po manuálních sezonních pracovnících je vysoká hlavně v období sklizně.
Když ale naši konzultanti nabízejí náborové služby v tomto sektoru, tak se většinou vracejí s nepořízenou. Ekonomika sektoru způsobuje, že zemědělci nedokážou platit za sezonní pracovníky sociální a zdravotní pojištění, takže brigádníci většinou pracují načerno.
