„Hoří nám dům, jenže my upíráme všechnu svou pozornost k hašení kliky u předních dveří a úplně ignorujeme, že už nám začíná hořet druhé, třetí i čtvrté patro.“
Tak popisuje současnou situaci natvrdo zavřených českých škol Ondřej Kania, CEO vzdělávací skupiny JK Education a osobnost evropského výběru Forbes 30 pod 30. „Máme pocit, že když uhasíme tu kliku, tak máme vyhráno – ale takhle ten požár nefunguje a nám se to příšerně vymstí.“
Ondřej Kania je k přístupu českého ministerstva školství k řešení covidové situace kritický delší dobu. V článku pro srpnový Forbes správně předpověděl, že pokud se žáci 1. září vrátí do škol jako by nic, všechno vyrazí kolizním kurzem přesně do toho stavu, v jakém se nacházíme teď.
„Nechali jsme navalit dva miliony lidí do uzavřených prostor a pak jsme byli strašně překvapení, že se pandemie znovu rozšířila,“ shrnuje dnes svou předpověď. Na začátku září už viděl, jak se jeho slova potvrzují, a varoval: „Teď je to ještě v pohodě. Je teplo, hodně škol učí venku, hodně se větrá, ale až bude trochu větší zima a případy nákazy půjdou nahoru, půjde do tuhého.“
Kania ale není jen chmurným prorokem. Už v srpnovém článku prezentoval systém snížení hustoty školních prostor, který by byl funkční, trvale udržitelný a zachraňoval by životy. Nyní pro Forbes podobu tohoto systému rozvádí a představuje myšlenku, která by zásadně pomohla nejen školnímu sektoru, ale také sektoru, který stojí jen o dům dál – hoteliérství.
„Nadále platí, že řešením je snížit zahuštění školních budov,“ zdůrazňuje Kania myšlenku, že v prostorách škol by tak byla polovina běžného počtu lidí. Nižší zahuštění by umožnilo větší rozstupy, v případě nákazy by se nakazilo méně studentů. Má to ale háček: Ne všichni rodiče si mohou dovolit nechat děti doma bez dozoru.
„Představa, že rodiče budou půl roku chodit do práce a dítě bude samo doma na vzdálené výuce, je absurdní,“ říká Kania.“ Tady však následuje nová část Kaniova plánu.
„Pro studenty z rodin, které možnost výuky na dálku nemají, bychom využili hotely a penziony, které budou ostatně beztak volné po celý školní rok,“ načíná svou myšlenku.
Hotel nebo penzion je totiž uzavřený prostor, splňující všechna hygienická a požární nařízení. Nechybí v něm sociální zařízení, zásuvky ani wi-fi – a všechny jsou nyní prázdné. Kania tento plán označuje za svůj Projekt Manhattan – v ironickém porovnání ambic dvou národů, kdy zatímco USA pod tímto názvem vyráběly atomovou bombu, Češi by jím zachránili své školství.
„Fungovalo by to tak, že přibližně polovina studentů by chodila do školy fyzicky, druhá polovina by byla týden doma a po týdnu by se střídaly.“ Říká se tomu turnusová výuka a už dnes to funguje v covidem vyškolené Itálii. Mnozí distanční studenti z poloviny rozdělené třídy by tak trávili svůj onlinový týden právě v hotelech a penzionech.
„Někdo by je přitom samozřejmě musel dozorovat – a tady se dají využít jednak učitelé předmětů, které se momentálně nedají realizovat, jako je hudební a výtvarná výchova či tělocvik, a jednak studenti pedagogických fakult, kteří by byli povoláni stejně, jako jsou teď do nemocnic povoláváni studenti medicíny,“ navrhuje Kania.
Nešlo by přitom pouze o dozor, ale i o pomoc při úkolech a porozumění látce, což budou tito učitelé – nebo budoucí učitelé – zvládat lépe než velká část rodičů.
Ondřej Kania si uvědomuje, že jeho „Projekt Manhattan“ by musel vyřešit mnoho úskalí a problémů, ale je si jist, že jde o udržitelný systém, který významně eliminuje riziko nákazy a dokáže držet nad vodou nejen vzdělávací sektor, ale také ekononomickou stránku hotelnictví.
Kdo to zaplatí? Stát, který by platil hotelům určitou taxu. „Vzal by ty miliardy, které sype do pitomostí, a investoval by je do toho, že tu budeme mít nějak fungující školní rok a ještě podpoří průmysl hoteliérství, který bez kreativní pomoci v této situaci nemůže přežít.“
Ondřej Kania svůj „Projekt Manhattan“ před pár týdny poslal na adresu vlády, ale nepřikládal mu příliš velkou pozornost – byl si totiž jist, že ministerstvo školství má nějaký vlastní plán. „Vůbec mě nenapadlo, že ve skutečnosti žádný plán nemají,“ říká teď.
Jedinou strategií, kterou dnes Kania od ministerstva vnímá, je neustálé zapínání a vypínání škol podle toho, jak se bude pandemie zrovna vyvíjet. Bez plánu, bez vize, bez strategie.
„Od ministerstva školství jsem neslyšel jedinou větu o tom, jak to chtějí řešit v prosinci, v lednu, v únoru, v březnu… v červnu. A to ještě za předpokladu, že příští rok už bude připravená vakcína a nebudeme muset řešit další září.“ Nemusí to být hned komplexní plán, dodává Kania – stačilo by, aby ministerstvo řeklo, jak o tom přemýšlí. Pokud o tom vůbec přemýšlí.
Proč Ondřej Kania nespustí svůj plán alespoň ve svých školách? Zákon mu to neumožňuje. „Kdybych mohl, tak to rozjedu hned a ty hotely klidně platím ze svého,“ konstatuje. Aby mohl svůj „Projekt Manhattan“ rozjet, potřebuje, aby ho vláda začala brát vážně.
S přihlédnutím k tomu, jak přesné byly Kaniovy dosavadní předpovědi a varování, je nejvyšší čas.
