Od začátku válečného konfliktu na Ukrajině uplynulo padesát dní. Ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přineslo posledních 24 hodin?

  • V pondělí se v Moskvě odehrála schůzka rakouského kancléře Karla Nehammera s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Rakouský kancléř měl sdělit prezidentovi Putinovi, že válku na Ukrajině morálně prohrává. Naznačil to šéf rakouské diplomacie. Nehammer kvůli cestě do Moskvy čelí vlně kritiky. Šlo o první osobní setkání mezi šéfem Kremlu a vrcholným představitelem země Evropské unie. Nehammer rozhovor označil za přímý, otevřený a tvrdý.
  • Proruští separatisté z Doněcké oblasti oznámili, že zesílí boj proti ukrajinským jednotkám. Podle prezidenta Zelenského je možné, že tam Rusko zaútočí s větší silou než kdekoli jinde od začátku invaze.
  • Od pondělí Česko přispívá domácnostem na ubytování Ukrajinců.  Stát bude domácnostem vyplácet 3 tisíce korun na osobu, maximálně však 12 tisíc za měsíc. Na příspěvek budou mít lidé nárok v případě, že ubytování běžencům poskytli nejméně na 16 dní v měsíci v kuse.
  • Ruská státní železniční společnost Rossijskije železnyje dorogi se dostala do platební neschopnosti, protože neuhradila úroky z dluhopisů. Rozhodl o tom výbor Mezinárodního sdružení pro swapy a deriváty. Jde o první takovéto rozhodnutí poté, co západní země na Rusko kvůli útoku na Ukrajinu uvalily rozsáhlé sankce, které zkomplikovaly provádění finančních transakcí, píše agentura Bloomberg.
  • Rusko podnikne právní kroky, pokud se ho západní země pokusí dotlačit ke státnímu bankrotu. Uvedl to podle agentury Reuters ruský ministr financí Anton Siluanov v rozhovoru s listem Izvestija. Rusku nyní hrozí vyhlášení platební neschopnosti poté, co minulý týden uhradilo splátky dolarových dluhopisů v rublech.
  • Sankce uvalované na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu by mohly vést k jednomu z největších výpadků dodávek ropy v historii, který by bylo téměř nemožné nahradit z jiných zdrojů. Představitelům Evropské unie to v pondělí podle agentury Reuters sdělila Organizace zemí vyvážejících ropu.
  • V Německu se nafta tankuje téměř nejdráž v Evropské unii. Více motoristé zaplatí už jen ve Finsku a Švédsku, mimo unii pak je litr nafty dražší ve Švýcarsku. V sousední zemi ceny pohonných hmot více než jinde negativně ovlivnila válka na Ukrajině, ještě silněji se ale projevila mimo jiné v České republice. S odkazem na údaje německého statistického úřadu o tom informuje agentura DPA.
  • Ruská armáda v pondělí v Mariupolu použila blíže neupřesněnou chemickou zbraň. Oznámil to pluk Azov, který obklíčené město na jihovýchodě Ukrajiny brání. Ukrajinské úřady informaci dosud nepotvrdily, média nicméně v průběhu dne varovala, že proruští separatisté chemický útok zvažují.
  • Garanční systém začne v úterý vyplácet klienty Sberbank CZ, kteří měli uloženy peníze v advokátních úschovách. Česká národní banka již v pondělí 28. února oznámila, že zahájila kroky k odebrání bankovní licence Sberbank CZ, která má vazby na Rusko. Všechny klienty Garanční systém informuje doporučeným dopisem.
  • Všechny země Evropské unie omezují závislost na ruském plynu a ropě, na okamžitém ukončení jejich dovozu požadovaném Ukrajinou i některými unijními státy se však neshodují. Po pondělním jednání ministrů zahraničí členských zemí to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Většina států podle něj také podporuje další společné financování zbraní pro Kyjev.