Diplomacie by se měla dělat především přes jídlo. Konflikt na Blízkém východě by mohlo vyřešit společné pojídání hummusu, mezi Ruskem a Ukrajinou zase hodování pelmení. Malé taštičky plněné masem totiž považují za své národní jídlo jak Rusové, tak Ukrajinci.

Jednu takovou restauraci, která by mohla pomoct usmířit národy, si otevřel Martin Štubňa v Ostravě. Jmenuje se Pelmeški a v červnu od uživatelů Googlu Maps si vysloužila takzvaný křišťálový špendlík pro nejlépe hodnocený podnik na severní Moravě a ve Slezsku.

Jak už název napovídá, celý koncept restaurace se točí okolo jediného pokrmu, kterým jsou tradiční východoevropské pelmeně a jim podobné vareniky — lahodné taštičky plněné masem, doplněné zakysanou smetanou, bylinkami a cibulkou. Tchyně, stejně jako Martinova manželka, totiž pochází z okolí ruského Jekatěrinburgu, kde se tento pokrm těší velké oblibě.

„Počátky našeho rodinného byznysu se datují do roku 2018, kdy jsme se s manželkou vzali. Tehdy do Ostravy přijeli i její rodiče, díky kterým jsem toto jídlo poprvé ochutnal. A naprosto mě uchvátilo,“ říká Martin Štubňa, který, ač je vyučený kuchař, do té doby působil v oblasti stavebnictví. Už tehdy se mu začaly v hlavě rodit plány na vlastní restauraci.

Sám si vaření pelmení poprvé vyzkoušel v rámci Restaurant Day Ostrava, kam se obratem přihlásil. A jídlo slavilo úspěch. „Tak jsme si řekli, že to zkusíme,“ vzpomíná Martin, který se proto se svou ruskou tchyní na měsíc zavřel v kuchyni, kde spolu trávili sedm hodin denně, aby společně vyšperkovali recepturu. A to i navzdory skutečnosti, že on nemluví rusky a tchyně neumí česky. „Alespoň jsme se nemohli kvůli jídlu pohádat,“ vtipkuje Štubňa.

Následně si pronajal malé prostory na rušné Českobratrské ulici v centru Ostravy, kde podnik s devíti zaměstnanci dodnes sídlí, a pustil se do vlastního byznysu. Tchyně se mezitím vrátila do Ruska a Martin dále pokračoval sám. Jak přiznává, z počátku to byl opravdu boj.

„Tehdy jsme ještě připravovali všechno ručně, což se ukázalo jako neefektivní. V Česku, na rozdíl od Ruska, to totiž nikdo pořádně neocení. Zjistili jsme, že vlastně ani nevyděláváme,“ vysvětluje Martin Štubňa.

Do restaurace proto pořídili stroj na plnění a vykrajování těsta, které následně ručně dolepují a dokrajují. „Ušetříme tím čas a jsme schopni obsloužit daleko větší počet zákazníků,“ vysvětluje Martin s tím, že vše je však stále z domácích surovin.

Výrazný zásah do rozpočtu podniku nepřinesl ani covid, během kterého se podniku dařilo. „Pelmeně jsou rychlé, chutné, kompaktní. I proto manželka říká, že jsou jídlem studentů a povalečů. Během osmi minut jsme tak byli schopni připravit porci do okýnka nebo pro dovážku.“ 

Podnik dnes běžně vydá přes sto porcí za den a k tomu měsíčně až sto kilo mražených pelmení na doma. Pelmeški, které mají k sezení pouhých patnáct míst, tak dnes zejména přes obědy praskají ve švech. I proto není rezervace stolu možná. Přesun do větších prostor však Martin, který dnes zaměstnává devět lidí, zatím neplánuje.

„Mám z toho trochu strach, jídlo vařím s láskou, ale v podnikání ještě nejsem tolik zběhlý, takže se ostýchám to hnát někam dál. Kdybychom měli větší prostory, tak bychom zřejmě vydělali víc, ale na druhou stranu je to u nás útulné a vyhovuje mi rodinná atmosféra, se kterou k zákazníkům přistupujeme,“ popisuje restauratér.

Mnohem pravděpodobnější je podle Štubni otevření další pobočky či franšízy. K tomu by mu mohl pomoct právě i získaný křišťálový špendlík, který ještě posílil zájem o tyto výtečné taštičky z mouky a vajec. A to i v řadách horlivých recenzentů. Ve světle nedávných událostí se navíc zvedl zájem i o vše, co je ukrajinské — tedy i o tradiční ukrajinská jídla včetně pelmení a vareniků.

„Donedávna jsme neměli žádnou konkurenci. Byla to zkrátka díra na trhu. S ohledem na to, co se děje ve světě, ale začala vyrůstat nová bistra s tímto zaměřením. A to i v Ostravě,“ doplňuje Martin s tím, že jedno takové je i v nedalekém food marketu Černý kůň na Nádražní třídě. Zde působí Marijen Бistro, které rovněž nabízí tyto východoevropské speciality.

V samotných Pelmeškách jdou prý na dračku nejvíc tradiční sibiřské pelmeně. Osobním favoritem Martina Štubni jsou však takzvané „asijské pelmeně“ s kimchi, které jsou jeho vlastním výmyslem.

Co by na tuto fúzi ale řekli rodiče jeho manželky, neví. Kvůli covidu a následnému válečnému tažení Ruska na Ukrajinu se totiž s tchánem a tchyní více než dva roky neviděli. Věří však, že by tchánovi, který je největším kritikem, ale i nejvěrnějším strávníkem, zachutnaly.