Už dávno neplatí, že když se k ní blížíte, poznáte to po čichu. A pryč je i ocelové srdce republiky. Slezská metropole se ho dávno zbavila. Před třiceti lety se tu zavřel poslední těžební důl, od té doby píše Ostrava nový příběh.
Město je dnes pulzujícím místem, které podporuje inovace, má dvě univerzity, hudební festival plný barev a zvučných jmen a hlavně se v něm rodí stavby, po nichž může závistivě pokukovat i hlavní město. Třeba Černá kostka – vědecká knihovna pro 22. století, jejíž stavba by měla začít už příští rok.
Na plochu více než šestnácti tisíc metrů čtverečních se vejde nejenom rozsáhlý knižní fond, ale také konferenční sál, více než dvacet samostatných a skupinových studoven, kino, zasedací místnosti, tržiště a kreativní dílna pro nové technologie, nahrávací studio, digitalizační laboratoř, učebny nebo kavárna.
Projekt, o němž se mluví už devatenáct let, si prošel různými fázemi. Jednu chvíli dokonce zůstal i u ledu. Teď ale získal to nejdůležitější – peníze. Ministerstvo životního prostředí pošle Moravskoslezskému kraji z Operačního programu Spravedlivá transformace dotaci 1,6 miliardy korun.
Foto Kuba & Pilař architekti
Celkem bude stavba ještě o miliardu dražší. Tu zaplatí z větší části kraj, město Ostrava přispěje sto padesát milionů korun. „Černá kostka bude symbolem proměny našeho regionu na jeho cestě od těžkého průmyslu k inovacím a nejnovějším technologiím,“ říká hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška.
Podobu kostky navrhli architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař. V architektonické soutěži zvítězili už v roce 2004, následně probíhaly čtyři roky práce na projektu, aby pak na jedenáct let usnul.
„V roce 2019 jsme museli celou dokumentaci přepracovat podle nových požadavků i změn v legislativě. Z vnějšího pohledu zůstala stavba v původním tvaru i vizuálním řešení, ale k podstatným změnám došlo v interiéru, kde se náplň posunula od klasické knihovny s volným výběrem knih k prostoru pro setkávání a vzdělávání,“ vysvětluje jeden z autorů návrhu Ladislav Kuba.
Foto Kuba & Pilař architekti
Přibyly například týmové studovny, experimentální kino a digitalizační pracoviště, a také prostory pro práci s dětmi.
Díky aktualizaci celého projektu se snížila i energetická náročnost budovy. Na střeše budou fotovoltaické panely, využije se osvětlení s nižší spotřebou elektřiny a projekt počítá se shromažďováním dešťové vody pro účely jako splachování.
„Primární zdroj energie z horkovodu se změnil na tepelné čerpadlo země-voda s hlubinnými vrty,“ dodává architekt, pro něhož nepůjde o první projekt knihovny. Dvojice autorů má za sebou už třeba knihovnu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně nebo dostavbu Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.
Přesto nepopírá, že stavba té ostravské je výjimečným počinem a pro architekty byla velkou výzvou. Už jen proto, že jde o významnou kulturní veřejnou budovu v centru města. A i když je známa hlavně svou lapidární vnější podobou, nejzajímavější na ní bude právě interiér.
Rozhodnutí dát kostce právě černou barvu prý vyplynulo z potřeby stavbu zdůraznit a výrazně ji odlišit od neurčité okolní zástavby. „Co se týče materiálu, na budově se uplatní zejména pohledový beton a předsazený fasádní plášť bude z černých kovových lamel,“ přibližuje Ladislav Kuba.
Devítipatrová Černá kostka nabídne návštěvníkům 164 parkovacích míst, z toho bezmála osmdesát v podzemním podlaží a zbytek na povrchu. Vypadá jako usazená ve vodě. Kolem dokola ji obejme „bazének“ s hloubkou pět centimetrů, s více než dvěma sty kubíky vody a rozlohou přes čtyři a půl tisíce metrů čtverečních.
Upravit se tak musí i okolí. Na východní straně se rozšíří přilehlý park a ze zadní strany budovy je navržena nová silnice, po níž budou přijíždět návštěvníci k parkovišti.
Coby knihovna se pak stane domovem pro 1,2 milionu knih a také centrem 2D a 3D digitalizace. Nabídne moderní vzdělávací nástroje a technologie, včetně robotiky, programování, 3D tisku a virtuální reality.
K dispozici budou rovněž výstavní prostory pro umění a kulturu, noční studovny a relaxační zóny. A v létě se dostanou návštěvníci i na střechu. Výhodou je i nepřetržitá otevírací doba – čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu, 365 dnů v roce.
Moravskoslezský kraj teď zahájí výběrové řízení na firmu, která ambiciózní projekt dotáhne do finále. Stavba tak má odstartovat příští rok a skončit v roce 2027.
Jen o rok dříve by mohla v Ostravě přibýt další významná budova. Stavební povolení získala nová koncertní hala a přestavba Kulturního domu. Vyjít má na více než čtyři miliardy korun a do prvního listopadu mohli zájemci o její výstavbu podat své nabídky. Sešlo se jich pět s cenami v rozmezí od 2,8 do 3,7 miliardy korun.
Město si na halu spoří už od roku 2017, zhruba tři sta milionů korun přispěje Moravskoslezský kraj, dalších šest set milionů přislíbil stát a využít může město i řady dotačních programů, včetně zdrojů z Evropské unie.
Samotný sál má mít kapacitu tisíc tři sta míst, součástí budovy má být i další zázemí, třeba multifunkční komorní sál nebo sál divadelní, edukační centrum nebo nahrávací studio. Unikátní návrh pochází z dílny amerického architekta Stevena Holla a v roce 2021 ho americký magazín Architizer zařadil mezi deset nejočekávanějších staveb světa.
Z výšky připomíná pouzdro houslí, vesmírnou loď, či dokonce rejnoka. Vzbuzuje i řadu vášní – má své hlasité zastánce i odpůrce. S novým sálem každopádně získá odpovídající zázemí Janáčkova filharmonie, jež od svého založení působí v provizorních podmínkách.
Budova by se mohla stát rovněž jednou z nejekologičtějších staveb v zemi, ostatně architekt Holl je známý svým přístupem k udržitelnosti životního prostředí. Vnější plášť haly bude z patinovaného a stoprocentně recyklovatelného modro-šedého zinku, který je vhodný právě pro různě zakřivené geometrické tvary.
Střechu pokryje fotovoltaika a na energie se ušetří i prosvětlením budovy, kdy se počítá s prosklenými stěnami a světlíky. Pokud půjde vše podle plánu, získá metropole unikátní halu v roce 2026.
Foto RT Torax
O dva roky později by pak měla začít v Ostravě růst další impozantní budova, a to dokonce nejvyšší. Mezi obchodním centrem Karolina a Frýdlantskými mosty chce společnost RT Torax postavit mrakodrap Ostrava Tower.
Aktuálně na něj probíhá mezinárodní architektonická soutěž, která řeší nejen jeho podobu, ale také propojení budovy s přilehlým okolím, včetně plánovaných tras pro pěší a cyklisty.
Přihlásilo se do ní pět renomovaných architektonických studií a návrhy mají odevzdat do února příštího roku. V průběhu března pak rozhodne o vítězi porota, v níž usedne mimo jiné i česká rodačka Eva Le Peutrec, proslulá právě navrhováním mrakodrapů.
Ostrava Tower bude mít dvě věže, v jedné části vzniknou byty, ve druhé se počítá s výstavbou administrativního centra s kancelářemi a kongresovými sály, hotelem, restaurací a obchody.
„Naší ambicí je postavit unikátní stavbu, která Ostravu zviditelní nejen po architektonické stránce, ale bude fungovat i jako magnet pro investory. Zároveň chceme, aby splňovala nejmodernější požadavky, co se týče ekologie a udržitelnosti. Projekt by měl samozřejmě být i ekonomicky racionální,“ říká Michaela Vávrová, která má na starosti komunikaci projektu.
Foto RT Torax
Podle ní má město velký ekonomický potenciál a může být zajímavé pro investory, včetně
těch zahraničních. „Platí, že investice generují další investice, a čím více silných značek se v Ostravě usadí, tím větší zájem to vyvolá u ostatních,“ uzavírá.
