skip to main content

Osudy divokého století v jedné stavbě. Opavské legendě teď svítá naděje

Inspiraci pro tuto ikonickou stavbu čerpal vídeňský architekt Leopold Bauer u obdobných staveb v zámoří. Především v Chicagu, kam v roce 1922 odjel čerpat inspiraci od slavných jmen, jako byl Louis Sullivan, a kde se mimo jiné zúčastnil soutěže na návrh mrakodrapu Tribune Tower.

Řeč je o obchodním domě Breda v Opavě, který se často považuje za vrcholné dílo tohoto architekta. Stavba z roku 1928, která byla první svého druhu na území meziválečného Československa, v sobě mísí moderní architekturu s prvky historizujících slohů, kterým architekt v prvních dekádách 20. století propadl, a kvůli kterým byl i hojně kritizován.

Bauer se k modernismu vrátil až v půli dvacátých let. Tedy poměrně krátce předtím, než se pustil do návrhu obchodního domu v centru hlavního města tehdy ještě samosprávné země Slezské. Právě opavská Breda byla jeho první velkou poválečnou realizací postavenou v tomto duchu.

Kořeny opavského obchodního domu Breda sahají ještě do dob rakousko-uherského mocnářství. Konkrétně do roku 1898, kdy podnikatelé Max Breda a David Weinstein založili obchodní společnost nesoucí jejich jména.

Ještě v témže roce otevřeli malý obchod v přízemí objektu, který tehdy vlastnila Opavská pivovarnická společnost. V roce 1911 však Max Breda, jehož jméno je s obchodním domem dodnes neodmyslitelně spojeno, společný podnik Breada&Weinstein ze zdravotních důvodů opustil. Jeho jediným vlastníkem tak zůstal druhý ze zakladatelů – David Weinstein.

Pod jeho vedením podnik rychle rostl. A to jak během první světové války, kdy podnikatel dokázal skvěle využít zvýšenou poptávku po spodním prádle, tak především v poválečných letech. Z obchůdku v přízemí domu na dnešním náměstí Republiky tak Breda & Weinstein postupně vyrostl v největší obchodní dům v republice.

První zásadní zlom pro fungování Bredy přišel až s druhou světovou válkou. Majiteli židovského původu ji tehdy zkonfiskovali. Zatímco budova Bredy válku i americké bombardování města v roce 1944 přežila, Weinstein podobné štěstí neměl. Poté, co s manželkou uprchli ze Sudet do Prahy, měli podle dostupných dokumentů pod tlakem rasového teroru oba spáchat sebevraždu.

Po nástupu socialismu naopak nastalo klidné období v historii obchodního domu, který si i této době dokázal zachovat svou noblesu. V té době Breda po dlouhá léta fungovala pod novým názvem Průkopník. Ten se opět změnil až po sametové revoluci, stejně jako se změnily i vlastnické poměry stavby.

A to v souvislosti s kontroverzní privatizací obchodního domu, kdy ho za podezřelých okolností získal podnikatel Kamil Kolek (někdejší sponzor politické strany ODA v dobách, kdy stál v jejím čele Vladimír Dlouhý). Ten měl za opavskou Bredu původně zaplatit zhruba devadesát milionů korun.

Budova se za podivných okolností nakonec prodala za kupní cenu sníženou téměř o padesát milionů. V roce 2004 vypukl v prvním patře obchodního domu požár. Spekulovalo se, že ho někdo mohl založit úmyslně. Potom už se o Bredu nikdo nestaral.

Podobný osud přitom potkal také další prvorepublikový obchodní dům, který na přelomu milénia vlastnil tentýž majitel. V roce 2000 se při nepovolených stavebních úpravách zřítily stropy v ostravském módním domě Ostravica-Textilia, který rovněž dosud chátrá. Dlouho odkládané opravy by se však podle současného majitele měl dočkat už příští rok.

Reklama

O budovu Bredy potom projevil zájem nový investor – společnost Develon (Mint Investments), která odkoupila i  sousední pivovar a podle projektu renomovaných pražských architektů Jaroslava Šafra a Oldřicha Hájka v něm vybudovala nové nákupní centrum Breda & Weinstein. Původní plán investora přitom počítal s tím, že se oba objekty propojí.

Kvůli průtahům v jednáních však společnost nakonec od těchto snah upustila. Zatímco stejnojmenné obchodní centrum v areálu měšťanského pivovaru funguje od listopadu 2012, původní Breda stále chátrá. Až teď se však zdá, že za stínem temné minulosti přece jen stále svítí jiskřička naděje.

Tu nově ztělesňuje také 1450 žárovek, které minulou sobotu opět rozzářily tuto prvorepublikovou perlu Opavy. Iniciativa Rozsviťme obchodní dům Breda v Opavě za tímto účelem vytvořila vlastní kampaň na crowdfundingové platformě Hithit, jejíž hlavní organizátorkou byla Linda Bittová, která se jinak živí jako realitní makléřka.

O záchranu památky přitom usiluje společně s řadou osobností z regionu, jako je historik Václav Hájek, který je autorem dokumentárního filmu Na útěku, mapujícího osud rodiny Davida Weinsteina, nebo i výtvarník a rodák z nedalekého Hradce nad Moravicí Kurt Gebauer. A aktivně v tomto směru vystupuje také vedení města.

Předplatné Forbesu

„Sochaře Kurta Gebauera jsem poznala loni v létě a okamžitě nás spojil entusiasmus a společné myšlení. Hned druhý den jsme se společně potkali a mimo jiné probírali možnosti potencionálních objektů pro umístění galerie. Kurt v té době mluvil o tom, že by rád měl v Opavě své vlastní místo, kde by mohl svá díla trvale vystavovat. Jeho dlouhodobá vize je, aby se Opava díky kultuře stala malou Florencií Slezska,“ vzpomíná Linda Bittová.

Ta je členkou projektového týmu, který vznikl na popud vedení města loni na podzim. Díky své odbornosti v oblasti nemovitostí pak Bittová dostala na starosti komerční stránku projektu.

Finální částka vybraná na crowdfundingové platformě nakonec překonala původní cíl více než dvojnásobně a dosáhla víc než půl milionu korun. Získané prostředky tak mimo jiné poputují do dílčích oprav střechy a kupole.

„Další krok teď musí udělat zastupitelstvo, a to rozhodnout o její koupi,“ říká Bittová. „Pevně věřím, že se to podaří už toto pondělí a budeme moci s pracovní skupinou již reálně činit kroky k naplnění smysluplného účelu, pro který Breda může sloužit další desítky let.“

Konkrétní využití, kterému by objekt po nákladné rekonstrukci sloužil, však zatím město neurčilo. Je ale důležité myslet na to, aby provoz tohoto objektu nezatěžoval městský rozpočet. Proto bude podle Bittové pro jeho fungování nutná další spolupráce města, soukromého i veřejného sektoru. 

„Nebála bych se například ve vstupní hale inspirovat konceptem pop-up shopů, které fungují v Německu nebo Bratislavě. Dají se pronajmout krátkodobě a mohly by podporovat malé nebo začínající podnikatele. V Opavě máme spoustu kreativních a talentovaných lidí, kteří by se zde mohli vzájemně propojovat, a vytvářet tak příjemnou nákupní atmosféru,“ uzavírá.