Více než šest tisíc podvedených investorů, přes dvě miliardy korun a tři roky vyšetřování. Policie uzavřela jednu z největších kriminálních kauz posledních let, která souvisí s investováním, a navrhla obžalovat jednu fyzickou a jednu právnickou osobu. Případ společnosti WCA International se tak posouvá k soudu.
Ještě před několika lety vystupovala společnost WCA International jako úspěšná investiční firma, jež klientům slibovala nadprůměrné zhodnocení vložených peněz. Prostřednictvím sítě obchodních partnerů, seminářů a motivačních akcí získala důvěru tisíců lidí, kteří jí svěřili své úspory.
Když se ale v roce 2023 systém zhroutil a rozhodnutí pražského městského soudu poslalo firmu do konkurzu, ukázalo se, že přes 6200 investorů přišlo o více než 2,2 miliardy korun.
Po téměř třech letech vyšetřování se případ posouvá do další fáze. Jak na svém webu tento týden informovala Česká televize, Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) navrhla podat obžalobu na jednu fyzickou a jednu právnickou osobu pro zvlášť závažný zločin podvodu.
Firma, které uvěřily tisíce lidí
WCA International se prezentovala jako investiční společnost s mezinárodním zázemím. Klientům nabízela několik investičních produktů a deklarovala, že jejich peníze zhodnocuje obchodováním na finančních trzích a dalšími investičními aktivitami.
Firma vystupovala na veřejných akcích, pořádala konference a budovala rozsáhlou síť obchodních partnerů, kteří přiváděli nové klienty. Zakladatelem společnosti je Matouš Polák. Policie však v současné fázi řízení jméno obviněné fyzické osoby nezveřejnila a mluví pouze o jedné fyzické a jedné právnické osobě.
K nejznámějším poškozeným patří šumavská obec Modrava, jejíž pohledávka vůči WCA převyšuje 228 milionů korun. Právě případ Modravy vyvolal rozsáhlou veřejnou debatu o tom, jakým způsobem mohou obce nakládat s volnými finančními prostředky a jaká rizika jsou spojena s investicemi mimo běžné bankovní produkty.
V době, kdy se společnost začala hroutit, se jejím fungováním zabývala také redakce Forbesu, jež tehdy ověřovala informace o zahraničním působení společnosti a pátrala po jejím skutečném zázemí.
Tehdejší reportáž Forbesu přinesla řadu otázek týkajících se fungování skupiny, její firemní struktury i deklarovaných aktivit v zahraničí. Současně se případem začaly intenzivně zabývat orgány činné v trestním řízení.
Šlo o Ponziho schéma
Podle závěrů NCOZ nefungoval systém tak, jak byl investorům prezentován. Kriminalisté během vyšetřování analyzovali rozsáhlou účetní dokumentaci, bankovní účty i desítky tisíc finančních transakcí.
Podle policie byly výnosy vyplácené starším investorům financovány především z prostředků nových klientů, nikoli ze zisků z deklarovaných investic. Vyšetřovatelé proto celý systém označují za takzvané Ponziho schéma.
Policie zároveň uvedla, že část peněz získaných od investorů byla podle vyšetřování použita na nákup luxusního majetku, mimo jiné na nemovitosti ve Spojených arabských emirátech, motorového člunu, drahých automobilů, mobilních telefonů či stříbrných slitků. Současně zajistila majetek, který by mohl v budoucnu sloužit k alespoň částečnému odškodnění poškozených.
Návrh na podání obžaloby ještě neznamená, že soud rozhodl o vině obviněných. Policie předala spis státnímu zástupci s návrhem na podání obžaloby. Ten nyní rozhodne o dalším procesním postupu. Pokud obžalobu podá, bude se případem zabývat soud.
Pro více než šest tisíc poškozených investorů jde přesto o významný posun. Od pádu společnosti uplynuly více než tři roky a řada z nich stále čeká nejen na rozhodnutí soudů, ale především na odpověď, zda se jim podaří získat zpět alespoň část z více než 2,2 miliardy korun, které podle policie ve společnosti zmizely.
