Americké akcie dál lámou historická maxima navzdory tomu, že ceny ropy překročily sto dolarů za barel, inflace zůstává zvýšená, výnosy dluhopisů rostou a konflikt s Íránem zůstává otevřený. O čem to vypovídá?
Akciový index S&P 500 se tento týden poprvé v historii dostal nad hranici 7400 bodů. Nasdaq Composite současně uzavřel na novém historickém maximu přes 26 tisíc bodů. Naproti tomu cenné papíry evropských firem letos zatím podobnou dynamiku nenabízejí.
„Hlavním důvodem rozevírání výkonnostních akciových nůžek mezi USA a Evropou je technologický sektor. Spojené státy mají dominantní postavení v oblasti umělé inteligence a velkých technologických firem, které v Evropě nemají srovnatelný protějšek. Technologičtí giganti tvoří více než třetinu indexu S&P 500 a letos rostou o desítky procent,“ vysvětluje Jan Berka, hlavní ekonom Portu.
AI boom navíc netáhne jen samotné technologické firmy. Růst se přelévá i do energetiky, firem dodávajících infrastrukturu pro datová centra nebo společností spojených s rostoucí spotřebou elektřiny.
Evropu pálí drahé energie víc
Spojené státy v současné době paradoxně těží i z části problémů, které Evropě škodí. „Jedním z faktorů je větší odolnost americké ekonomiky vůči energetickému šoku. USA jsou čistým exportérem energií, takže vysoké ceny ropy části amerického hospodářství pomáhají, zatímco Evropa jako čistý dovozce nese plné náklady,“ pokračuje Berka.
Nutno však dodat, že ani pro Spojené státy nejde o příznivou situaci, zejména pokud by se primární inflační efekty přelily do sekundárních a vedly k růstu inflačních očekávání, na která by následně mohla reagovat americká centrální banka Fed.
Dalším motorem nynější „rally“ amerických akcií zůstávají peníze proudící na Wall Street z celého světa.
„Silný americký trh přitahuje kapitál i od evropských investorů, což rozevírání nůžek dále prohlubuje. Americké akcie zdražují, přitéká nový kapitál a ten jejich cenový růst dále podporuje. Jde o klasickou sebeposilující dynamiku,“ dodává Berka.
Část investorů zároveň věří, že americká ekonomika zvládne kombinaci drahé ropy, vyšší inflace i geopolitického napětí lépe než zbytek planety. Pomáhá jí tamní silný trh práce, vysoké firemní marže i pokračující investice do infrastruktury kolem umělé inteligence.
„Pokud bych měl ukázat konkrétní firmy, na kterých je rozdíl dobře vidět, napadá mě obranný sektor. Americká společnost Lockheed Martin se letos drží v plusu zhruba o šest procent, zatímco německý Rheinmetall klesl zhruba o 29 procent,“ upozorňuje Berka.
Jde ale spíše o ilustraci než o čistý příklad strukturálního rozdílu mezi Spojenými státy a Evropou, protože velkou roli zde hrají i specifické faktory.
Americká firma je z pohledu valuace levnější a zároveň si neprochází tak výrazným zhoršením sentimentu jako část evropských zbrojařů. Roli hraje i rozdílné zaměření obou firem. Lockheed Martin profituje především z amerických raketových systémů, protivzdušné obrany a geopolitických konfliktů typu toho v Íránu.
Rheinmetall je naopak mnohem více navázaný na evropské přezbrojování, výrobu munice a válku na Ukrajině, kde se začínají objevovat obavy z možného budoucího útlumu poptávky.
Party i nervozita zároveň
Vedle rekordních cenových maxim se ozvala další důležitá metrika. Index volatility VIX, kterému se často přezdívá index strachu, vyskočil začátkem týdne téměř o sedm procent a dostal se nad hranici osmnácti bodů. Podobná kombinace rekordních maxim akcií a prudkého růstu VIX není běžná.
Historická data Dow Jones Market Data ukazují, že od devadesátých let nastala jen zhruba třicítka případů, kdy S&P 500 uzavřel na historickém maximu a současně VIX během jediného dne vyskočil alespoň o pět procent.
Řada investorů si proto začíná klást otázku, zda trh nezačíná být příliš sebevědomý. „Hlavně je potřeba si uvědomit, že VIX není čistě index strachu, jak se často zjednodušeně říká. VIX měří takzvanou implikovanou volatilitu trhu, tedy jak velké pohyby investoři čekají v příštích třiceti dnech, a nerozlišuje, jestli směrem nahoru, nebo dolů,“ objasňuje Berka.
Právě proto analytici sledují také dění na opčním trhu, ze kterého se VIX počítá. Ten podle Berky momentálně nevypadá jako prostředí, kde by investoři masivně nakupovali ochranu proti propadu akcií.
„Call opce, tedy sázky na další růst, tvoří zhruba dvě třetiny celkového objemu opčního obchodování. Podíl takzvaných put opcí klesl přibližně na třetinu. Na každého investora, který kupuje pojistku proti poklesu, tak připadají téměř dva, kteří sázejí na pokračování růstu,“ uvádí Berka.
Aktuální VIX je tak paradoxně spíše „indexem chamtivosti“ než „indexem strachu“. Nicméně dokud investoři věří, že právě Spojené státy zůstanou hlavním centrem technologické revoluce kolem umělé inteligence, budou peníze nejspíš dál proudit především na Wall Street.
