Technologický evangelista Petr Mára popisuje, proč si koupil NFT Cryptopunks za víc než milion korun.
Jak jsi mohl zaplatit tak nesmyslnou částku za rozpixelovaný obrázek? Který navíc můžu jednoduše zkopírovat? Asi nejčastější otázka, kterou v posledních týdnech dostávám.
A souhlasím. Zaplatit 32 etherea, v té době něco přes milion korun (nyní 2,4 milionu, pozn. redakce) za zápis v blockchainu o vlastnictví Cryptopunka s číslem 9920 rozhodně nevypadá jako chytrý nákup.
Navíc ten obrázek postavičky s rozcuchanými černými vlasy a fialovou rtěnkou není ani v blockchainu sám uložen. Doslova je tam jen uvedeno číslo zmíněného obrázku. A ten samý obrázek si může kdokoli stáhnout, vytisknout, sdílet…
Navíc se bavíme o obchodu, který dost možná proběhl chvíli předtím, než splaskne bublina NFT. A ta velmi pravděpodobně splaskne…
Tak se na to pojďme podívat z trochu větší perspektivy. Pravděpodobně jste už o NFT, tedy nezaměnitelných tokenech, něco slyšeli stejně jako o částkách přesahujících desítky milionů dolarů, které jsou schopni sběratelé za tuhle formu digitálního umění utratit.
Dlouho jsem hledal adekvátní analogii, která by NFT mohla přiblížit „offline“ světu, a asi nejbližší je fotografie podepsaná autorem. Signovaný originál fotografie je takové offline NFT. Můžete mít spoustu kopií, ale jen jedna (či omezené množství) je TA fotografie. Ta má cenu. Ostatní jsou… prostě kopie.
Foto CHRISTIE’S
NFT digitální koláž obrázků umělce Beepla se prodala za jeden a půl miliardy korun. | Foto CHRISTIE’S
Co je za mě na NFT zajímavé, že oproti zbytku kryptoměn přitahuje zcela novou generaci uživatelů. Tvůrce, umělce (a samozřejmě spekulanty) – ale primárně dělá něco, co Bitcoin za poslední roky nedokázal. Dává kryptoměnám jiný rozměr a umožňuje je směnit za něco hodnotného (podle toho, kdo kolik zaplatí) a přitom zůstat v kryptosvětě. Online světě.
Už to není o HODLování bitcoinu, abych si koupil Lambo, ale směnit token za token a zároveň neopustit svět, který zatím není tak obydlený jako jeho offline varianta, ale s příchodem virtuální reality a dalších technologií bude bezpochyby narůstat na objemu.
Zatímco bitcoin má především finanční rozměr, ethereum (a NFT) má spíše rozměr kulturní. Taková moderní technologická renesance.
NFT velmi pravděpodobně splasknou podobně jako internet v roce 2000 nebo bitcoin v roce 2017. Možná se dají přirovnat k začátkům App Store – pro většinu tvůrců to bude likvidační a pád oddělí zrno od plev. Jde o to, co přežije.
Muzikantka Grimes prodala sérii deseti kousků svého digitálního umění za přibližně šest milionů dolarů.
Je nutné podotknout, že NFT aktuálně spíše ukazují možnosti. Ta technologie není hotová, je velmi křehká a vyvstává spousta otázek: Kde jsou obrázky/grafika/hudba/video uloženy? Co když někdo smaže původní soubor? A jak je to z právního hlediska?
I přesto jsem se do toho rozhodl jít. Protože věřím v Cryptopunks. Proč právě jim? Cryptopunks jsou jedny z prvních NFT a jejich historie sahá až do roku 2017, kdy jste je mohli pořídit za nula nula nic. Zrovna ten můj se v září 2017 prodal za 0,25 ETH, což bylo tehdy 77 dolarů.
V čem je kouzlo Cryptopunks? Jsou limitní – více jich nebude. Je jich prostě deset tisíc a hotovo. Spíše se jich už řada ztratila, respektive jejich majitelé k nim za poslední roky ztratili přístup.
Cryptopunks jsou unikátní, jsou první. A pokud byste si chtěli aktuálně jeden pořídit, počítejte s investicí minimálně půldruhého milionu korun. Kdyby vás zajímaly dražší kousky jako třeba opice nebo zombíci, tak si připravte klidně sto milionů. I víc.
Když NFT přežije jako nová platforma, která bude definovat základy online vlastnění, tak věřím, že Cryptopunks budou definovat start této éry. A tím si můžou udržet svoji hodnotu a do budoucna ji i překonat.
Pokud NFT (a taky třeba DeFi) budou jen dočasný hype bez většího vlivu na online svět, pak umřou i Cryptopunks. Tohle jsem ochotný riskovat. Podle mě se děje něco nového, velkého, a stojí za to být u toho.
Vítejte ve světě, kde jeden rok rovná se dekáda na Zemi.
