Krize v retailu, který sčítá škody kvůli uzavřeným prodejnám, by mohla mít překvapivé vyústění – podle informací Forbesu se investor Michal Mička, kterému patří mimo jiné módní značka Pietro Filipi, aktivně zajímá o svoji největší tuzemskou konkurenci, výrobce pánské módy Blažek.
Jednání je podle všeho teprve na začátku a obě strany ho zatím nechtějí komentovat. „S Láďou (Blažkem) jsme v kontaktu delší dobu, je to zajímavá značka se zajímavou infrastrukturou v Česku a na Slovensku, ale víc o tom nemůžu říct. Ještě se to nedá komentovat,“ říká vyhýbavě Mička.
A v podobném duchu mluví i majitel největší české oděvní značky Ladislav Blažek: „Řeknu to diplomaticky. Krize vždycky přináší příležitosti pro konsolidaci trhu, ale o konkrétní podobě případné spolupráce ještě není jasno. To je tak jediné, co k tomu teď můžu říct.“
Dvaatřicetiletý Mička, někdejší podílník ve finanční skupině DRFG, má s podobnými akvizicemi zkušenosti. Kromě vlastních zdrojů k nim nejčastěji využívá dluhopisy, které vydává jeho investiční skupina C2H – před dvěma a půl lety díky nim ovládl tehdy ztrátové Pietro Filipi, předloni přidal kožešinovou značku Kara Trutnov a loni české zastoupení francouzského spodního prádla Etam.
Michal Mička
Do takového módního portfolia by Blažek logicky zapadl. Značka, která se specializuje na pánskou módu, má v Česku 25 vlastních obchodů a její obrat se podle posledních dostupných údajů z roku 2018 pohyboval nad hranicí půl miliardy korun.
„Byl by to možná trochu risk, ale smysl by to dávalo, jsou tam synergie,“ přemýšlí Mička a přiznává, že současná krize možné akvizici nahrává. „Koupit cokoli před krizí bylo drahé a těžké. Teď se nabídne víc příležitostí ke vstupu do konkurenčních firem. Když si zajistím financování, můžou přijít zajímavé příležitosti. Spousta firem kvůli krizi popadá,“ dodává investor.
Otázkou zůstává, jestli se mu právě tohle povede. ČNB sice loni na podzim posvětila vydání dalších dluhopisů, díky kterým chtěla skupina C2H vybrat až miliardu korun na další expanzi, současná krize ale dostala i Mičkovy firmy pod enormní tlak.
Pietro Filipi, Kara a Etam provozují dohromady 88 obchodů, které jsou momentálně zavřené, takže navzdory online prodeji se obrat propadl o 75 procent. Fixní náklady, odhadované Mičkou na „vyšší desítky milionů korun měsíčně“, naopak zůstaly, takže bylo potřeba začít výrazně škrtat.
„Měli jsme 380 zaměstnanců, ze kterých jsme už třetinu propustili, škrtáme na všech úrovních, splátky bankám máme o půl roku odložené a nájmy momentálně neplatíme a čekáme na jednání s pronajímateli,“ přiznává investor a dodává, že nájmy ho měsíčně stojí 15 milionů korun.
„Významně jsme také seškrtali nákup zboží na podzim a zimu. Loni jsme nakoupili hodně, takže nám zbylo z loňska, a díky tomu teď dokupujeme asi jen třetinu toho, co jsme plánovali. Jen tímhle opatřením ušetříme až 110 milionů,“ popisuje Mička.
Sám teď kalkuluje s několika možnými scénáři a zároveň tvrdí, že i v tom nejhorším Pietro Filipi a spol. krizi ustojí. „Ale záleží na tom, jak se domluvíme s našimi dodavateli na splácení,“ říká.
Stejně jako většina dalších firem, které Forbes oslovil, si zároveň stěžuje na mizivou pomoc státu, přestože vláda navenek tvrdí, že do ekonomiky napumpovala už přes bilion korun. „Mluví o programech COVID, kurzarbeitu, ale praktický výsledek není žádný,“ konstatuje Mička.
„Jsem v kontaktu s ministrem Havlíčkem, je tam vůle pomoct a já rozhodně nebudu říkat, že jsou neschopní – určitě jsou země, kde to funguje rychleji, ale také na tom nejsme nejhůř,“ rozvádí svůj názor.
„Vadí mi nekoncepčnost. Vláda má zkrátka rezervy v managementu. Na začátku měla vzniknout úzká skupinka ekonomů, která by určovala, kde je pomoc potřeba nejvíc, aby nedocházelo k řetězení krize. A to se nestalo. Pomohlo se rychle jen živnostníkům, to je všechno.“
Současnou krizi ale Mička vnímá i jako příležitost, která může jeho skupinu nakonec posílit. Donutila ho ke škrtům, ke kterým by se v době konjunktury odhodlával dlouho, zefektivnil provoz a zároveň urychlil i plán na expanzi do zahraničí, kterou měl letos naplánovanou.
Kvůli přípravám na ni se i loňský zisk pohyboval kolem nuly, přestože obrat celé skupiny byl zhruba 900 milionů korun (Pietro Filipi skončilo ve ztrátě, zatímco Kara byla zisková).
„Problém našeho byznysu je v tom, že musí být dostatečně velký, abychom byli schopni konkurovat velkým zahraničním značkám. Náš marketing je na stejné úrovni, ale na rozdíl od nich žijeme na malém českém trhu. Od začátku bojujeme s tím, že je to sice hezký, ale moc malý byznys,“ říká Mička. Jediným řešením je podle něj expanze na zahraniční trhy.
Ta bude v první fázi i vzhledem k současné krizi probíhat výhradně v online světě. Mička má vytipovaných zhruba pět zemí, mezi kterými jsou například Německo nebo Rumunsko, kde si chce pomocí online obchodů typu Zalanda nebo ruské La Mody změřit, jak budou zákazníci na Pietro Filipi nebo Karu reagovat.
„Krize na našich letošních plánech nic nezměnila, jen nás utvrdila v tom, že je potřeba si je důkladně otestovat v online prostředí. Třeba v Německu už návratnost jinak nevychází, jít rovnou cestou otevírání kamenných obchodů nejde,“ vysvětluje Mička.
Své oděvní značky chce vzít za hranice už zhruba za měsíc.
