Dělí je od sebe sedm let. A dle aktualizovaného žebříčku Forbesu je od sebe dělí i sedm miliard dolarů. Jeff Bezos a Elon Musk si letos přehazují titul nejbohatšího člověka planety jako horký brambor. A i když jsou pro oba magnáty miliardy dolarů nejspíš jen drobné, zdá se, že boj o prestižní pozici na vrcholu žebříčku nejbohatších má pro oba zvláštní symboliku.
Nejde totiž o jediný vrchol, o který Bezos a Musk soupeří. Kromě toho, že je každý z nich světovým králem ve svém podnikatelském segmentu, oba dva už skoro dvě dekády hledí ke hvězdám. A když zůstaneme u metafor, jeden z nich se letos v červenci hvězd dokonce i dotkl.
Musk i Bezos jsou bezpochyby především nekompromisní podnikatelé. Dá se říci, že jednoho svět obdivuje pro jeho vizionářství, genialitu a excentričnost, druhého svět nenávidí, protože pro někoho představuje tvář veškeré korporátní megalomanie, globalizace a sociální nerovnosti.
Oba dva začali na internetu. Jeff Bezos otevřel své internetové knihkupectví Amazon v roce 1994 z malé špinavé garáže v Seattlu. O rok později čtyřiadvacetiletý Elon Musk, který si v té době nemohl dovolit apartmán a spal na podlaze své kanceláře, uspěl s internetovým adresářem Zip2, který mu vynesl první miliony dolarů.
Zatímco se Jeff Bezos soustředil na expanzi svého internetového obchodu, Musk záběr svého podnikání rozšiřoval, vytrvale budoval, investoval a zase prodával své úspěšné projekty – například X.com nebo PayPal. Bezos vsadil na jednoho koně, Musk své domácí stáje s miliony dolarů v kapse stále hledal.
Jeden i druhý už jako kluci fantazírovali o letech do vesmíru. Bezos u svého dědečka v Texasu během letních prázdnin přečetl nespočet sci-fi knížek, Musk ještě ve své rodné Jihoafrické republice jako dvanáctiletý naprogramoval hru s vesmírnou tematikou.
Oba často v rozhovorech zmiňují program Apollo jako jednu z nejinspirativnějších událostí v historii lidstva. Oba nezávisle na sobě věděli, že jakmile se stanou opravdu bohatými, jejich cílem nebude nic menšího než vesmír sám.
První byl Jeff Bezos. Se svým přítelem a spisovatelem sci-fi románů Nealem Stephensonem často společně dumali nad alternativními způsoby, jak dostat člověka na oběžnou dráhu. Vznikl nápad založit vlastní vesmírnou společnost a zrodil se Blue Origin.
V té době už podnikatelské prostředí v USA podobně divoké nápady zažilo. Jenže veškeré soukromé vesmírné společnosti dříve či později ztroskotaly. Vesmír byl kolem roku 2000 stále hlavně státní záležitostí a soukromí giganti Boeing či Lockheed Martin, tedy hlavní dodavatelé NASA, mezi sebe žádného nováčka jen tak nepustili.
V roce 2001 se Elon Musk finančně podílel na návrhu vědeckého projektu pěstování rostlin na Marsu a diskuse s vědci ho inspirovaly natolik, že se rozhodl odletět do Moskvy se zájmem o koupi ruského raketového motoru. Zanedlouho potom byla na světě SpaceX.
Stejně jako okolí Jeffa Bezose si také Muskovi přátelé ťukali na čelo, konkurenti se mu vysmívali a velcí hráči ve vesmírném průmyslu jím pohrdali. Miliardáři se rozhodli vyrazit ve vesmírném byznysu každý svou cestou – a vyšlapat si ji pěkně od začátku.
Zatímco vývoj ve firmě Blue Origin byl přísně utajovaný, pomalý a o fungování firmy se toho vědělo pramálo, Musk vsadil na marketing, podporu nadšenců a hrál od začátku s otevřenými kartami. Vývoj ve SpaceX pokračoval efektivní metodou pokus/omyl a brzy si jejího pokroku začali všímat i v NASA.
Po třech neúspěšných pokusech, kdy raketa Falcon explodovala ve vzduchu, se společnosti SpaceX v roce 2008 konečně podařilo dostat svůj stroj na oběžnou dráhu. V té době byl Elon Musk se svými dalšími firmami Tesla a SolarCity doslova na pokraji bankrotu. Obratem si důvěru investorů získal zpět a SpaceX začala s komerčním vynášením satelitů do vesmíru.
Blue Origin nikdy oběžné dráhy nedosáhla. Zato ale Jeff Bezos dával Muskovi okázale najevo každý malý dílčí úspěch. Například myšlenka vertikálního přistání použité rakety, která je vlastní oběma společnostem, se několikrát stala předmětem jejich střetů na sociální síti Twitter.
V prosinci roku 2015 se poprvé podařilo raketě Falcon 9 ze stáje SpaceX úspěšně přistát po startu zpět na zemi. Jeff Bezos na to konto na svém Twitteru Muskovi pogratuloval se slovy „Vítejte v klubu!“.
Bezosův tweet tehdy Muska dopálil, jelikož přistání, které se podařilo Blue Origin o měsíc dříve s raketou New Shepard, proběhlo za jednodušších podmínek a Bezosova raketa ani nepřekonala hranici vesmírného prostoru.
Známá je Muskova reakce během rozhovoru na otázku ohledně jeho rivality s Jeffem Bezosem. Tehdy Musk jednoduše odvětil „Jeff who?“. Tato posměšná odpověď směrem k zakladateli Amazonu mezi Muskovými fanoušky na internetu zlidověla.
Přestřelky a ironické narážky mezi oběma miliardáři občas střídá vzájemný respekt. Oba dva si gratulují po úspěšných letech do vesmíru, naposledy při Bezosově krátkém suborbitálním výletu či třídenní turistické misi Inspiration4, kterou Jeff Bezos dokonce ocenil jako „další krok kupředu“. Rivalita se ale přesunula do soudních síní.
Jeff Bezos žaluje SpaceX kvůli kontraktu, který zadala NASA na zkonstruování nového lunárního modulu, který má s lidmi v rámci programu Artemis přistát na Měsíci. Dle Bezose bylo výběrové řízení nefér a NASA neprávem upřednostnila SpaceX. Dále pak žaloba zpochybňuje technologickou vyspělost nově vyvíjeného projektu Starship.
Elon Musk nerad zůstává v defenzivě, a tak obratně na Bezosovu žalobu reagoval nejspíše uniklou fotografií ze zákulisí Blue Origin, kde je vidět, že Bezosův lunární modul měl místo nádrže na palivo pouhou nafukovací maketu.
Toto úterý pak Musk svému rivalovi na konferenci CodeCon v Beverly Hills vzkázal, že by měl Bezos věnovat více energie na to, aby se dostal na oběžnou dráhu, než na soudní spory. „Cestu na Měsíc si nemůžete vyžalovat,“ prohlásil Musk.
Ten samý den navíc jako třetí člověk v dějinách překročil se svým majetkem částku 200 miliard dolarů a vyhoupl se opět na čelo žebříčku nejbohatších. Jak odpověděl na dotaz americké redakce Forbesu, zda by chtěl Jeffu Bezosovi něco vzkázat? „Pošlu mu velkou sochu ve tvaru dvojky a stříbrnou medaili.“
