skip to main content
Světový byznys

Platidlo poslední záchrany. Zlato letos vábilo víc než kdy jindy, důvodem nebyl jen covid-19

V dobách nejistoty a ekonomické nestability skupují lidé zlato poměrně často. Ne snad proto, aby na takové investici vydělali, nýbrž z toho důvodu, že chtějí minimalizovat finanční ztráty způsobené nepříznivým vývojem na světových trzích. A během letoška se opravdu činili.

2070 – tak zní magické číslo z 6. srpna. Přesně za tolik dolarů se v druhé půlce letních prázdnin dala pořídit jedna troyská unce blyštivého žlutého kovu, který fascinuje lidstvo už po několik tisíciletí. Tak hluboko do kapsy investoři ještě nikdy předtím sáhnout nemuseli.

Faktorů, které přispěly k tomu, že má zlato za sebou skutečně výjimečný rok, je každopádně víc.

Přestože v lednu svět začínající koronavirovou pandemii ještě tolik neřešil, už tehdy si žlutý kov připsal na své konto první výraznější zisky. Ten největší zaznamenal těsně po americkém raketovém útoku na Kásima Sulejmáního, velitele íránských speciálních jednotek Quds, k němuž došlo v pátek 3. ledna.

Reklama

Akce vyvolala v regionu napětí, ulice íránských měst zaplavily stovky tisíc lidí domáhajících se ze strany tamního režimu odvety a obě země se ocitly na pokraji války.

Ačkoliv se hrozbu konfliktu navzdory vojenské reakci Teheránu, která nepřímo vedla až k nešťastnému sestřelení ukrajinského dopravního letadla, posléze podařilo zažehnat, cena zlata stihla povyskočit na svá sedmiletá maxima – jedna troyská unce byla k mání za 1572 dolarů.

Také převážnou část února hodnota narůstala – když se však koncem měsíce vyhoupla přes hranici 1670 dolarů, dospěla řada obchodníků k přesvědčení, že bude nejlepší se svých zlatých rezerv vzdát.

Následovaly hluboké sešupy směrem dolů: po prvním se cena zlata zastavila na úrovni lehce přes 1560 dolarů, během druhého, březnového, ještě o dalších 80 dolarů níž.

Jarní nástup pandemie v Evropě každopádně většinu obchodníků utvrdil v tom, že globální hospodářství čekají krušné časy. Zlato začalo být opět „in“ a v průběhu následujících měsíců jeho cena až na několik menších výkyvů vytrvale rostla. V polovině července pak prolomila bariéru 1800 dolarů.

Bankéři označili zlato za platidlo poslední záchrany.

Koncem téhož měsíce zveřejnila investiční banka Goldman Sachs zprávu, v níž varovala před možností, že by americký dolar mohl eventuálně ztratit svoji funkci rezervní měny – v důsledku nadměrného tisknutí nových bankovek ze strany Fedu, který tím reagoval na současný ekonomický vývoj v zemi.

Reklama

Bankéři ve své zprávě rovněž vypíchli bobtnající veřejný dluh USA a označili zlato za „platidlo poslední záchrany“.

Zdroj: Goldprice.org

Reakce investorů na sebe nenechaly dlouho čekat: ještě v pondělí 27. července se cena zlata pohybovala pod 1950 dolary za unci, o devět dní později už prolomila magickou hranici dvou tisíc a hned vzápětí se vyšplhala dokonce až na 2070 dolarů, čímž došlo k přepsání všech dosud platných historických tabulek.

Lukáš Jankovský ze společnosti Zlaťáky připomíná, že se tak stalo dlouho před očekávanou hlavní událostí letošního roku – americkými prezidentskými volbami. Ty se konaly v tradičním termínu, tedy začátkem listopadu.

Těsně před nimi se cena žlutého kovu nacházela na úrovni 1900 dolarů, aby po uzavření volebních místností dokonce povyskočila ještě o dalších 50 dolarů výš, k čemuž do jisté míry přispěla neochota současného šéfa Bílého domu přiznat čím dál pravděpodobnější porážku.

Jen o pár dní později, konkrétně 9. listopadu, vyšla najevo zpráva, na kterou celý svět čekal bezmála tři čtvrtě roku: farmaceutické společnosti Pfizer se ve spolupráci s firmou BioNTech podařilo vyvinout vakcínu s účinností až 95 procent.

Šéfům aerolinek, cestovních kanceláří, hotelových řetězců a mnoha dalších podnikatelských subjektů tehdy spadl obrovský kámen ze srdce. Vedení Netflixu a jemu podobných služeb, které na koronavirové krizi až doposud vydělávaly, to naopak situaci spíše zkomplikovalo. A stejně tak na tom bylo i zlato, které ze dne na den ztratilo 4,5 procenta.

V posledních dnech se navzdory počátečním rozpakům ohledně výsledků voleb politická situace v USA stabilizovala. Prezident Trump souhlasil s předáním moci Joeu Bidenovi a hodnota zlata dále klesala. 30. listopadu se pak dostala až k hranici 1777 dolarů, což bylo nejméně za uplynulých sedm měsíců. Od té chvíle však opět roste, přičemž řada odborníků se domnívá, že stejný trend si zachová i v roce 2021.

Cena zlata by během příštího roku mohla vystoupat k hodnotě 2400 dolarů.

Podle Jankovského tomu nasvědčuje přinejmenším fakt, že dluhy jednotlivých zemí budou s ohledem na přetrvávající ekonomickou krizi nadále růst, bude docházet k dalšímu masivnímu tisknutí peněz a růstu inflace.

A o jakých že cenách je vlastně řeč? Goldmani jsou toho názoru, že se můžeme dočkat úrovně 2300 dolarů za troyskou unci. Jejich kolegové z francouzské Société Générale jsou ještě o 40 dolarů optimističtější, zatímco analytici Citibank hovoří dokonce až o hranici 2400 dolarů. To by znamenalo roční nárůst o masivních 28,7 procenta, tedy o víc než za bezmála celý rok 2020.

Reklama
Reklama