skip to main content
Investice

Zlato je opět v kurzu a jeho dosud nevytěžené zásoby se rapidně ztenčují. Jak moc to vadí?

3 minuty čtení

Ke zlatu se investoři zpravidla upínají v jeden konkrétní okamžik: v dobách nejistoty, a tedy v dobách, jako je tato. Ačkoli se chvíli zdálo, že by se hospodářství eurozóny mohlo z koronavirové nákazy oklepat relativně rychle, nedávný projev prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagarde o výhledech ekonomiky na následující měsíce naděje zchladil.

Druhá vlna pandemie dorazila během uplynulých týdnů na starý kontinent v plné síle a šance na svižné hospodářské zotavení ve tvaru písmene ‚V‘ vzala za své.

„Indexy podnikatelských nálad i tvrdá data začínají jednoznačně ukazovat, že rychlému ekonomickému oživení dochází dech,“ potvrzuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Co tedy od následujících měsíců očekávat? Inu, vlastně cokoli. Ani samotní ekonomové se totiž neshodnou.

Reklama

„Letní oživení stěží stačilo, aby byla krizi vnuknuta podoba písmene ‚W‘. Spíše se proto začíná hovořit o písmenu ‚U‘, které symbolizuje, že s ní budeme bojovat déle, než jsme si mysleli,“ říká Štěpán Křeček z BH Securities. Podle Nováka z Akcentu je však právě tento scénář, tedy hluboký hospodářský pokles následovaný relativně dlouhým obdobím stagnace a prudkým zotavením, dávno passé.

Odhadnout, co se s hospodářstvím v horizontu několika příštích měsíců stane, činí aktuálně problémy i těm nejpovolanějším z nejpovolanějších – a přesně to živí hodnotu kovu s chemickou značkou Au.

„Ceně zlata zvýšená nejistota ve světové ekonomice prospívá, a proto není překvapivé, že se jeho hodnota během koronavirové krize zvýšila,“ říká makroekonomický analytik České spořitelny Jiří Polanský.

Jedna trojská unce tohoto cenného kovu je aktuálně na trhu k dostání za 1 914 dolarů (zhruba 44 tisíc korun), ještě nedávno se však její cena pohybovala dokonce až nad hranicí dvou tisíc, což bylo dosavadní historické maximum.        

Zdroj: Trading Economics

Jak upozorňuje hlavní analytik společnosti Patria Finance Tomáš Vlk, hodnotu zlata ovlivňují vedle přetrvávající investorské nejistoty i další faktory, jako například síla dolaru a vývoj amerických reálných výnosů.

Podle Polanského to nicméně bude právě následný vývoj koronavirové situace ve Spojených státech, který sehraje při určování jeho budoucí ceny tu nejvýraznější roli.

„Čím silnější by případná druhá americká vlna byla, tím by cena zlata šla výše. Pokud by ale naopak další vlna USA již nezasáhla či měla jen malé dopady, zlato by mohlo po nějakou dobu zůstat na stávající hladině,“ odhaduje s tím, že v případě prvního uvedeného scénáře může rostoucí poptávka vyhnat hodnotu inkriminovaného kovu zpět nad hladinu dvou tisíc dolarů.

Všechny výše uvedené skutečnosti a domněnky je nutné brát v potaz, ale stejně tak důležité je po očku sledovat, jaká situace panuje na straně nabídky, o které se v souvislosti se zlatem běžně už tolik nemluví.

Těžbou zlata se lidé podle některých pramenů zabývají už dlouhých sedm tisíc let. Protože se však tento kov řadí podobně jako uhlí ke zdrojům, kterých je na naší planetě jen omezené množství, jednoho dne nevyhnutelně nastane okamžik, kdy bude všechno zlato vytěženo.

Určit však, kdy přesně to bude, je celkem ošemetnou záležitostí. Množství dosud nevytěženého zlata se měří dvěma základními způsoby: rozlišuje se objem takzvaných zbývajících zásob a zbývajících zdrojů.

Reklama

První přístup odhaluje, kolik zlata se vyplatí těžařským firmám ze země vydolovat při jeho současné tržní ceně. Metrika číslo dvě značí, jaký objem žlutého kovu se ukrývá pod povrchem, včetně předpokladu, že by byly provedeny další dodatečné průzkumy nebo že by cena zlata stoupla tak, aby se následná těžba dotčeným společnostem ekonomicky vyplatila.

21 % zlatých zásob zbývá vytěžit při aktuálních objemech těžby

V roce 2019 se ho podle Světové rady pro zlato na celém světě vytěžilo 3 531 tun, tedy přibližně jedno procento méně než předloni. Právě tehdy dosáhlo lidstvo dle názoru expertů jakéhosi pomyslného těžebního vrcholu – až do té chvíle totiž roční objemy neustále rostly.

Americká výzkumná agentura United States Geological Survey uvádí, že až doposud bylo na světě vydolováno zhruba 190 tisíc tun zlata. Dalších 50 tisíc prý na svou ‚šanci‘ teprve čeká. Prostá matematika tedy odhalí, že při aktuálních objemech těžby (a za předpokladu neměnných tržních podmínek) zbývá vytěžit nějakých 21 procent zásob.

Čistě teoreticky by tak konkrétní firmy mohly zastavit těžbu v horizontu čtrnácti let. Pokud vás právě zachvátila panika a urychleně si běžíte nějaký ten zlatý slitek koupit, zpomalte.

Významná ložiska lze nalézt na dně světových oceánů.

V první řade je velice pravděpodobné, že vzhledem k technologickému pokroku bude vytěžení oddáleno novými nalezišti. Zadruhé, zemská pevnina není jedinou oblastí, kde se zlato vyskytuje ve velkém. Poměrně významná ložiska lze nalézt rovněž na dně světových oceánů, na Antarktidě nebo dokonce i na Měsíci.

Těžit na těchto místech na samém počátku dvacátých let nového století by bylo stále krajně neekonomické, ale jak se říká, nikdy není pozdě na to začít, že?

Vůbec nejdůležitějším faktorem je ale skutečnost, kterou připomíná zpravodajský server BBC: zlato je na rozdíl od jiných neobnovitelných zdrojů poměrně dobře recyklovatelné, a tak i když už nebude co těžit, lidé o svůj oblíbený kov, nacházející uplatnění například v zubním lékařství či průmyslové výrobě, rozhodně nepřijdou.

Reklama
Reklama