Nový územní plán Prahy, tedy stěžejní dokument, podle kterého se má hlavní město rozvíjet během následujících desetiletí, se připravuje už od roku 2013. Za tu dobu se ve vedení metropole vystřídalo pět primátorů. Teď je jeho příprava po dlouhých letech u konce.
Hlavní město zveřejnilo finální podobu plánu, který nahradí stávající územní plán, který už potřebám Prahy dlouho nevyhovuje.
„Vize plánu je taková, že se má v následujících desetiletích Praha soustředit především na brownfieldy, podporovat rozumnou dopravní infrastrukturu, stavět město krátkých vzdáleností a vytvářet zelený prstenec kolem Prahy,“ shrnuje hlavní myšlenky Metropolitního plánu náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.
Nový územní plán, jehož finální podoba je k nahlédnutí na webu Prahy, by měl především rozhýbat bytovou výstavbu, protože otevírá prostor pro budování zhruba 350 tisíc nových bytů. Zároveň má urychlit přípravu klíčových dopravních staveb, především severní části Pražského okruhu, železniční trati na letiště a dalších vlakových spojení a také nových tramvajových tratí.
„To, jak je plán koncipovaný, navíc usnadní i případné budoucí změny v plánování dopravy. Stavby se budou snáz umisťovat a plánování nebude překážkou rozvoje,“ konstatuje Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje.
Podle Boháče dokáže Metropolitní plán také lépe chránit podobu stávajících městských čtvrtí nebo třeba zeleň na sídlištích, protože oproti stávajícímu územnímu plánu bere v potaz charakter okolní zástavby.
„Zásadním efektem bude to, že se vyrovná růst Prahy a Středočeského kraje, což je potřeba,“ dodává Boháč.
Na nový územní plán čekají i developeři, kteří pro svůj byznys potřebují především jasná pravidla a stabilitu. „Považujeme dnešní zveřejnění Metropolitního plánu za významný krok v dlouholetém úsilí o moderní a prediktivní plánování rozvoje hlavního města,“ říká generální sekretář Asociace developerů Zdeněk Soudný.
„Je to určitě krok správným směrem a velká část věcí je v Metropolitním plánu poctivě odpracovaná. Doufám, že plán bude schválen a přestane být politickým tématem, abychom se v Praze mohli posouvat dál,“ souhlasí šéf Penta Real Estate David Musil.
Část kritiky ze strany developerů nicméně míří například na výškovou regulaci, která neumožní nikde stavět vyšší stavby než sto metrů. „Škoda, že plán není ve výškových limitech víc ambiciózní. Myslím si, že ústupek, který se udělal vůči památkářům, byl příliš velký a pro Prahu je to zbytečně omezující,“ myslí si Musil.
Podle tvůrců plánu je stometrová poklička nad Prahou nebo i kritizované omezení výškové hladiny na Pankrácké pláni na sedmdesát metrů momentálně maximální možná shoda, které bylo možné dosáhnout. Případnou debatu o vyšších stavbách však Metropolitní plán neznemožňuje a v případě společenské shody ho bude možné v dílčích věcech měnit.
V současné době jsou do plánu zapracované připomínky z posledního veřejného projednání. Celkem za dobu přípravy dokumentu přišlo k jeho podobě 78 329 připomínek, z toho v prvním kole připomínkování v roce 2018 to bylo přibližně 45 tisíc podnětů, v roce 2022 přes osmnáct tisíc připomínek a loni na podzim okolo dvanáct tisíc.
Zajímavé byly některé trendy, které byly v jednotlivých připomínkách veřejnosti patrné. Například výškové regulace se během všech tří projednání týkaly zhruba dvaceti procent všech podnětů, ale zatímco v roce 2018 zmiňovala jen dvě procenta všech připomínek, že je v Praze potřeba stavět vyšší domy, v loňském roce to bylo už deset procent.
A podobně tomu bylo u připomínek mířících k potřebě stavět více bytů, jejichž podíl se v průběhu let také zvyšoval. Konstantní zůstával podíl požadavků na vyšší ochranu zeleně v Praze. Těch byla z celkového počtu všech připomínek vždy zhruba třetina.
Potřeba nového územního plánu pramení také z toho, že ten stávající začal platit v roce 1999 a připravoval se během devadesátých let.
Potřeby města a jeho obyvatel se však za tu dobu výrazně proměnily a zastupitelstvo muselo neustále schvalovat dílčí změny územního plánu, aby bylo možné stavět tam, kde je to potřeba. To s novým plánem odpadne.
„Současný územní plán je takový několikrát přeoperovaný senior, kterému navíc už dobře nefunguje mozek. A ten už opravit neumíme,“ glosoval současný stav územního plánování náměstek Hlaváček. Nový územní plán se teď přesouvá do čistě politické roviny.
Ve středu ho bude schvalovat rada hlavního města a příští týden o něm rozhodnou zastupitelé. V tuto chvíli se zdá, že by finální podoba Metropolitního plánu měla na zastupitelstvu projít a účinnosti by dokument mohl nabýt 1. září letošního roku. Politici všech stran se shodují na tom, že je nutné plán schválit co nejdříve.
Pokud by ale přece jen bylo nutné dělat další změny, znamenalo by to další kolo projednávání, což by schválení plánu opět odsunulo o několik let. A to si Praha nemůže dovolit. Stávající územní plán totiž podle zákona definitivně přestane platit v roce 2028 a bez plánu nového by hrozila stavební blokáda města.
