Pohraničí Nepálu a Tibetu drancují bleskové přívaly vody doprovázené ničivými sesuvy půdy. Přírodní katastrofy v oblasti himálajských údolí si vyžádaly životy více než pěti stovek lidí a dalších zhruba patnáct set je stále pohřešováno. Přinášíme pět věcí, které byste měli o současném dění v Asii vědět.
1. Co katastrofu způsobilo?
Po kolapsu ledovce se údolím na čínsko-nepálské hranici prohnala ničivá přívalová povodeň, jež strhávala mosty, silnice i budovy. Příčin katastrofy je hned několik. Původně se celá věc vysvětlovala zemětřesením, které způsobilo sesuv půdy a v návaznosti na to mělo dojít k proražení vodní hráze. Zemětřesení jsou v Nepálu častým úkazem.
Později však vyšlo najevo, že zemětřesení bylo jen povrchové, a tudíž nemohlo vyvolat sesuv půdy. Za bleskovou povodní má být podle nejnovějších zjištění vědců odtržení části ledovce, který se následně zřítil do údolí a spustil bouřlivou řetězovou reakci přírodních živlů.
Geologové však mluví rovněž o vlivu globálního oteplování. Himálajský region se otepluje přibližně dvakrát rychleji než zbytek planety. Tání ledovců způsobuje vznik tisíců nových ledovcových jezer, jež jsou často vytyčena nestabilními přírodními hrázemi.
Oteplování navíc ničí horský permafrost (trvale zamrzlou půdu, pozn. red.), který funguje jako lepidlo držící skály a led pohromadě. Když se uvolní ledovcový masiv nebo se proboří hráz jezera, dochází k bleskovým povodním.
Během letní monzunové sezony (červen až září) navíc dochází v Himálaji k intenzivním srážkám. Vzhledem k tomu, že je půda v průběhu monzunu již plně nasáklá, ztrácí schopnost absorbovat další vodu, která následně okamžitě stéká po strmých svazích přímo do říčních koryt.
Na vině jsou také lidské zásahy do krajiny. Rozsáhlý úbytek lesů v horských údolích snižuje schopnost krajiny zadržovat vodu. Překotný růst měst (například v údolí Káthmándú) nahrazuje vegetaci nepropustnými asfaltovými a betonovými plochami, což zrychluje odtok vody a přetěžuje odvodňovací systémy.
Foto Profimedia
2. Které oblasti byly zasaženy nejvíce?
Přírodní živly napáchaly nejvíce škod v okrese Gyirong v Tibetské autonomní oblasti, kde přímo zdevastovaly jednu z nejpopulárnějších cestovatelských a poutnických tras spojujících Lhasu s údolím Káthmándú.
Blesková vlna a sesuvy půdy zničily hraniční přechod Gyirong Port, přístupové cesty i horská údolí. Katastrofa v oblasti odřízla stovky zahraničních cestovatelů, poutníků i horolezců. Pohřešovaných je aktuálně zhruba patnáct stovek lidí a většinu z nich tvoří turisté z celého světa.
3. Kolik je obětí?
Číslo oznamující počet obětí po ničivých povodních a sesuvech půdy bohužel každým dnem i okamžikem stoupá. V pátek odpoledne mluví nejnovější zprávy o 538 mrtvých. Záchranné a pátrací akce komplikuje hornatý terén, nepříznivé počasí, poničená infrastruktura i rozsáhlé výpadky elektřiny.
4. Proč je situace stále nebezpečná?
Situace podél řek Bhote Koshi a Trishuli na hranicích Nepálu a Tibetu zůstává z několika důvodů nestabilní. Čínské úřady nařídily záchranářům i obyvatelům podél říčního koridoru okamžitý ústup do výše položených míst a varují, že může dojít k proboření dalších přirozeně vzniklých přehrad.
Masivní sesuvy půdy zablokovaly koryta řek tisíci tunami materiálu, za nimiž se má rychle hromadit voda. Pokud se pod náporem vody proboří, přijdou další ničivé bleskové záplavy. Vzhledem k tomu, že půda v údolích je plně nasáklá a už nedokáže vstřebávat další vodu, stéká i běžný déšť ihned do řek a spouští nové sesuvy.
Foto Profimedia
5. Jak můžu pomoci?
Humanitární organizace po celém světě spustily krátce po událostech veřejné sbírky na pomoc lidem zasaženým katastrofou.
Sbírku, která vybírá prostředky na zajištění nouzového přístřeší, pitné vody, potravin, lékařské péče a základních hygienických balíčků do nejvíce zasažených oblastí, vyhlásila také česká organizace Člověk v tísni.
