Přesně před dvaceti lety začal platit pro Prahu i další kraje stav nouze kvůli ničivým povodním, které v roce 2002 ochromily Česko. Prahou se o dva dny později prohnala tisíciletá voda a části města skončily kvůli síle rozvodněné Vltavy v troskách. Krize ale často bývá také příležitostí.

Pro Prahu povodně znamenaly například začátek rozvoje Karlína a dalších čtvrtí v sousedství řeky. A příležitostí pro rozvoj kolem Vltavy je stále dost. Podél řeky se aktuálně připravuje několik městských projektů, které mají území zkrášlit nebo je udělat funkčnější. A některé z nich budou mít i protipovodňovou funkci.

„Snažíme se u projektů myslet na přírodní živly. Řeka město utváří, a projekty na jejích březích tak budou plnit ochrannou funkci. Po většinu roku mají však ambici stát se oblíbenými místy Pražanů, kam si mohou zajít na procházku, piknik či se vykoupat,“ říká Ondřej Boháč, ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje.

Tady je deset projektů, které mají v příštích letech proměnit okolí Vltavy.

Štvanická lávka

Vizualizace: IPR Praha

V současnosti propojuje Holešovice s Karlínem přívoz. Už v příštím roce se však z jedné čtvrti do druhé dostanete po nové Štvanické lávce, přezdívané HolKa. Autory její podoby jsou architekti Petr Tej, Marek Blank a Jan Mourek, kteří v roce 2018 zvítězili v mezinárodní architektonické soutěži.

Stavba lávka začala letos v lednu a celková investice je necelých 300 milionů korun. Ještě do konce letošního roku se pro veřejnost otevře část spojující Karlín s ostrovem Štvanicí. V příštím roce by měla být lávka přístupná celá.

Ostrov Štvanice

Vizualizace: RKAW

Nové podoby by se měl dočkat i samotný ostrov Štvanice. Na vizi pro něj nyní pracuje kancelář RKAW, která má nastínit jeho možné budoucí využití. Štvanice by měla sloužit především k rekreaci, odpočinku a sportu.

Jak přežít podzim
Předplatné Forbesu Jak přežít podzim

Rohanský ostrov – Park Maniny

Velká proměna čeká i Rohanský ostrov. Miliardář Luděk Sekyra na něm už od loňského roku buduje první domy z velké čtvrti Rohan City za téměř dvacet miliard, ve které bude po jejím dokončení bydlet a pracovat jedenáct tisíc lidí. Na Rohanském ostrově ale nebudou jen byty, obchody a kanceláře, ale také velký městský park rozprostírající se na šestapadesáti hektarech.

Park Maniny má podle vedení Prahy v místě zachovat charakter městské divočiny a zároveň dá vzniknout i novému kanálu řeky, který dříve kolem ostrova procházel, ale postupně byl zasypán. Park tak bude plnit funkci protipovodňové ochrany města.

Institut plánování a rozvoje zatím připravil zadání pro vznik koncepce Rohanského a Libeňského ostrova, která má určit podobu dlouhodobého rozvoje území. Praha si od nového parku slibuje propojení města a člověka s řekou, zvýšení biodiverzity v území, podporu místních komunit nebo rozšíření nabídky volnočasových aktivit.

Libeňský most

Vizualizace: Jan Dousek, Radovan Záborský 

V těsném sousedství Rohanského ostrova se nachází most, který dlouhou dobu na pražské politické scéně fungoval jako rozbuška neustálých sporů. Politici se přeli o to, jestli se má Libeňský most zbourat, rozšířit nebo citlivě zrekonstruovat. Nakonec zvítězil projekt rekonstrukce s cílem zachovat kubistický ráz konstrukce mostu od architekta Pavla Janáka. Zachovat se tak mají například cenné obloukové konstrukce.

Úpravy čekají i nejbližší okolí mostu. Vzniknout mají nová místa pro odpočinek a trávení volného času. Prostory pod trámovými konstrukcemi i historickými oblouky zaplní kavárny, obchůdky a další služby. Počítá se i s novými přístupy k vodě a skateparkem. Dvouletá rekonstrukce mostu, u jehož ústí na Palmovce stojí i vzniká několik developerských projektů, má začít v roce 2024.

Palmovka

Oblast kolem stanice metra Palmovka je dlouhou dobu spíše zanedbaným místem než příjemným městským prostorem. Podle ambiciózních plánů by se to ale mělo změnit. Na osmihektarovém brownfieldu má do roku 2030 vzniknout více než dva tisíce městských nájemních bytů a zhruba deset tisíc metrů čtverečních ploch pro administrativu, maloobchod a další účely.

Centrem nové čtvrti bude budova Nové Palmovky, která je zatím rozestavěným torzem, ve kterém měla být původně radnice Prahy 8. Nově tam bude mít své nové sídlo Agentura Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA).

Kromě toho, že větší kosmické sídlo přitáhne do Prahy mozky z celého světa, bude také velkou příležitostí pro nové technologické firmy z Prahy. „Smlouvu o smlouvě budoucí na pronájem Palmovky pro EUSPA bude město podepisovat 23. srpna, a z Palmovky se tak bude během tří let tak trochu řídit vesmír,“ říká náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček. 

Povltavská promenáda

Povltavská ulice je teď jednou z hlavních spojnic do tunelového komplexu Blanka. S připravovanou dostavbou městského okruhu, který odvede automobily z Povltavské ulice pod zem, však vznikne prostor pro novou zelenou promenádu pro pěší a kola. Povltavská promenáda má v budoucnu sloužit k trávení volného času a také k rozvoji pražské přírody.

Městský okruh

Vizualizace: MHMP

A ještě jednou už zmiňovaný městský okruh, respektive jeho chystaná třetí část, která před připojením k tunelovému komplexu Blanka povede částečně podél Vltavy. Současné vedení města původní podobu dostavby městského okruhu přepracovalo do stavu, kdy jeho velká část bude zahloubena pod zem. Místo křižovatek a hlučných silnic na povrchu by tak v okolí této zásadní komunikace mohlo vznikat kvalitní město a propojení pro pěší nebo cyklisty.

Trojská kotlina

Vizualizace: IPR Praha

Trojská kotlina, ve které se nachází také Císařský ostrov, má obrovský rekreační potenciál. Jde o jedno z nejcennějších a největších přírodních pražských území a Praha teď chystá projekt, v rámci něhož například upraví břehy Vltavy do stavu, v jakém se nacházely zhruba před sto lety, a doplní na ně nové lávky.

Úpravy Trojské kotliny mají přispět vedle rekreace i k ochraně Prahy před povodněmi, protože vznikne nová protipovodňová ochrana Zoo a Trojského nábřeží. Na Císařském ostrově se bude rozprostírat povodňový park se dvěma potoky, brody a tůněmi, novými plážemi i místy pro odpočinek a sport. Díky vytvoření řízeného přelivu přes povodňový park se zvýší stávající protipovodňová ochrana Troje, Holešovic i Karlína.

Až do konce října si můžete budoucí podobu území prohlédnout v rámci venkovní výstavy přímo v prostředí Trojské kotliny s názvem Dotkni se řeky. Úpravy Trojské kotliny mají začít zhruba za tři roky.

Energocentrum Bubeneč

V případě dalšího projektu v těsné blízkosti Vltavy nejde ani o architekturu, ani o veřejný prostor nebo místa pro rekreaci. Jeho využití je o něco prozaičtější, ale ve světle současné energetické krize poměrně zásadní.

V Bubenči má začít někdy kolem roku 2025 fungovat energocentrum využívající odpadní vody z Ústřední čistírny odpadních vod v Bubenči. To má nahradit plynové teplárny na celém západním břehu Vltavy a pokrýt až třetinu pražské spotřeby tepla. Ohřívat a chladit by mělo energocentrum i chystanou velkou čtvrť v Bubnech.

„Čistírna odpadních vod v sobě skrývá výjimečné bohatství, které bylo doposud skryto veřejnosti, a tím je odpadní teplo obsažené v odpadních vodách. Každou vteřinu čistírnu opouštějí tři metry kubické vyčištěných odpadních vod majících i v nejchladnějších měsících patnáct stupňů Celsia. Za den je to 260 tisíc kubíků vody. V této chvíli energetické krize nastal čas se o tuto energii, na jejímž vzniku se podílel fakticky každý obyvatel města, zajímat a začít ji zpětně využívat,“ říká energetický expert Tomáš Voříšek. 

Nejedná se přitom o malé hodnoty, každý metr krychlový odpadní vody v sobě obsahuje více využitelné energie, než má například jeden kubík zemního plynu. Ze sto milionů metrů krychlových odpadních vod ročně je dnes možné získávat takové množství tepla, jaké spotřebuje ročně okolo dvou set tisíc domácností.

 Lanovka Podbaba–Bohnice

Podbabu má přes Troju spojit s Bohnicemi nová lanovka. Soutěž na její podobu před několika dny vyhrálo britské architektonické studio William Matthews Associates ve spolupráci s českým studiem Boele Architects a inženýry z Expedition Engineering. Poslední jmenovaní mají na svědomí i lanovku v Londýně.

Projekt za zhruba dvě miliardy korun má přispět k lepšímu spojení mezi Prahou 8 a Prahou 6 a lanovka má být schopná za hodinu přepravit až 2300 lidí. Dokončení nového spojení přes řeku se zatím plánuje někdy na rok 2025.