Jana Kotalíková se více než dekádu objevovala po boku českého expremiéra Petra Fialy. Skoro osm let jako mluvčí ODS a následně coby šéfka Úřadu vlády. Po loňských parlamentních volbách pak zamířila do soukromé sféry, konkrétně do tabákové společnosti Philip Morris ČR, kde je šéfkou vnějších vztahů.
Na Forbes eventu Lepší Česko Kotalíková mluvila o odvaze firmy zásadně se transformovat, o propojování zkušeností byznysu a státu, ale i o změnách, které zažíváme.
„Změna nepřichází sama od sebe. Musíme být připraveni ji nejen přijmout, ale někdy ji také sami nastartovat,“ uvedla žena, která se nebránila srovnání se svou nástupkyní v čele Úřadu vlády. „Jsem taková ex-Tünde Bartha,“ smála se.
Profesní změny má v posledním roce za sebou Jana Kotalíková dvě. Tou první bylo loňské opuštění státní správy po téměř dvaceti letech. Druhou pak následný nástup na ředitelské místo v jedné z největších tabákových korporací Philip Morris ČR.
„Takový switch ve čtyřiceti letech,“ vysvětlovala publiku v Karlových Varech žena, která podle svých slov cítila, že už je ve státní správě a politickém servisu příliš dlouho, a proto bylo potřeba udělat změnu.
„Byla jsem si vědoma toho, že když ji neudělám včas, pak už člověk bude takzvaně institucionalizovaný a už se mu třeba i s rostoucím věkem nebude chtít trochu zariskovat.“
Žádné negativní reakce na nástup do firmy Philip Morris, kterou si většina společnosti stále spojuje především s tabákovým průmyslem, nezaznamenala. Bylo to spíš naopak.
„Lidé kvitovali, že odcházím ze státní správy do soukromého sektoru, abych mohla zkušenosti, které jsem nabyla, nějakou formou sdílet. Zároveň si myslím, že Philip Morris je firma, která má v Česku dobré jméno, a je to určitě i díky transformaci, kterou procházíme, a o tom, že zjednodušeně řečeno akcentujeme budoucnost bez klasických cigaret,“ popisovala Kotalíková svoji zkušenost.
Foto Martin Svoboda
Zároveň přiznává, že při snaze propojit soukromý a státní aparát naráží na nepochopení, jak opačná strana funguje. Úředníci jsou podle ní někdy, ne vždy nespravedlivě, ale možná až nepřiměřeně, kritizováni za to, že procesy dlouho trvají, že státní správa je těžkopádná a neflexibilní.
„Svět byznysu tak úředníkům občas křivdí v tom smyslu, že to snad vychází z lenosti, neochoty nebo neschopnosti. Ale úředníci mají zákonné postupy, mají předpisy, pravidla, která musejí dodržovat. Mají nad sebou kontrolní orgány, které hlídají, jestli zákonné postupy byly dodrženy,“ vysvětlila.
Co se podle Jany Kotalíkové někdy může soukromému byznysu zdát jako těžkopádné a složité, může být ve skutečnosti pojistkou před unáhlenými rozhodnutími. „Úředníci musejí posuzovat rozhodnutí v širším kontextu, ať už společensky, nebo ekonomicky,“ pokračovala.
Co by mohlo nesoulad mezi těmito dvěma světy s různou dynamikou přinejmenším snížit? Někdejší šéfka vlády zmínila vzájemné pochopení toho, jak jedna nebo druhá strana funguje. Nástrojem, jak toho dosáhnout, by podle ní mohly být i několikaměsíční stáže úředníků v soukromé sféře či neziskovém sektoru.
„Jsou země jako Singapur, kde to funguje. Úředníci ze státní správy jdou na několik měsíců do nezisku nebo soukromých firem, kde získávají zkušenosti, protože to je něco, co není přenositelné a nikdo vás na to ani nevyškolí. Úředník tam také vidí ten tah a asi i rozdílné tempo,“ navrhla Jana Kotalíková, která byla roky součástí žebříčku Forbesu mapujícího nejvlivnější ženy Česka.
Stejně tak by na úřady na omezenou dobu posadila i lidi z byznysu. „Musíte sedět úřadech, vnímat atmosféru, ve které úředníci pracují, a pokusit se chápat logiku jejich uvažování,“ sdělila Kotalíková.
„Je potřeba vidět kolem sebe to, co opravdu rozhoduje a vstupuje do jejich uvažování, ale i to, pod jakou jsou kontrolou. Myslím, že obě strany by to uvítaly. Byla by tu pak větší míra porozumění, dávali bychom přednost snaze si porozumět před rychlými soudy,“ věří Kotalíková.
