V Singapuru byl koronavirus potvrzen na konci ledna. Jak se aktuálně žije v zemi, která zavedla přísná preventivní opatření už před řadou týdnů? Osobní pohled přináší Kamil Foltán, který je majitelem baru IB HQ Singapore, konzultantem a mentorem v oblasti pohostinství. V Singapuru žije už sedm let.

Pro Singapur není současná pandemie koronaviru první podobnou zdravotní krizí a je znát, že je tu na ni stát připravený. Země rychle zavedla řadu striktních opatření, která trvají už přes pět týdnů, a všechno se postupně zpřísňuje s tím, jak rostou počty nakažených. 

Hledá se tu cokoli, co by mohlo být s koronavirem spojeného, a byla zavedena velice přísná opatření, co se cestování týče. Když jsem před týdnem přiletěl z Indie, musel jsem hned na letišti projít čtyřmi různými skeny, jestli nejsem nakažený.

Vedou se záznamy o tom, kdo kde byl, a vyplatí se říkat pravdu. Znám kluka, který lhal o tom, kam cestoval, a šel za to na několik dní do vězení. Pokud jste expat a uděláte něco podobného, bez milosti vás ze země vyhostí. 

Velké plus, které Singapur má, je otevřenost vlády a úřadů. Lidé jsou tu pod velkou kontrolou, ale zároveň dostávají informace o tom, co se děje. Veškeré kroky, které úřady podnikají, jsou vysvětlovány. Existuje rovněž oficiální whatsappová skupina, kde se každý den aktualizují informace o tom, kolik lidí je v nemocnicích, kolik se jich uzdravilo a podobně. I proto lidé vládě v drtivé většině případů důvěřují a nařízení dodržují.

Malou, ale důležitou dobrou zprávou pro nás je, že zatím nemáme žádný případ úmrtí. Pokud k němu dojde, očekává se, že se celá země uzavře. A to bude pro stát, který žije z turismu, pořádání konferencí a gastronomie, obrovský ekonomický problém.

Lidé vládě v drtivé většině případů důvěřují a nařízení dodržují.

Už teď se samozřejmě chod všeho extrémně zpomalil. Domácnosti šetří, obchodníci zároveň snižují ceny. Lidé se bojí chodit ven a také do restaurací a barů. Ty zatím zůstávají otevřené, byť musíme dodržovat přísná hygienická opatření: každý zaměstnanec v pohostinství musí nosit roušky a neustále používat dezinfekční prostředky na ruce.

Foto Unsplash

Navíc kdykoli přijdete do práce, musíte napsat, v kolik hodin, a stejně pak zapsat odchod. Pokud vyrážíte někam ven, musíte uvést proč. Paradoxně tam ale můžete narazit na malý pouliční festival – omezení pro sdružování osob je tu momentálně 200 lidí.

Pro mě osobně jako majitele baru je současná situace chvílí se zamyslet, co dál. Podniky jsou tu sice otevřené, ale samozřejmě se ruší všechny akce a už jsme přišli o 70 procent obchodů. Navíc mi za dva měsíce končí nájem v místě, kde sídlíme, a uvažuju o tom, jestli se nepustit do jiných projektů, které nosím v hlavě. 

Navíc v práci neřeším jenom sebe: mám jednoho zaměstnance a i tady se mi osvědčila otevřenost. Hovořili jsme spolu o situaci a chápe, že momentální podmínky jsou pro náš byznys extrémně nepříznivé. Proto jsme se domluvili, že odložíme vyplacení jeho bonusů na dobu, až se všechno opět ustálí. A že kdybych rozjel něco nového, budu s ním počítat.  

Další kapitola je moje rodina. Mám v Singapuru manželku a děti. Protože se zavírají školy, děti se učí doma. Samozřejmě se snažíme maximálně dodržovat vládní nařízení a hygienická opatření, a zároveň jsme všichni začali víc dbát na životosprávu, zdravěji jíme, s dětmi chodíme na procházky a já trochu víc cvičím. Máme na to samozřejmě i víc času.

Moje doporučení? Kromě výše zmíněného doporučuju dát si každý den nějaký svůj oblíbený drink. Nebo se ho třeba naučit umíchat.

Zaznamenala Zuzana Krajíčková.