Vstát z postele, sednout si k počítači a po práci se přesunout na pohovku. Takhle často vypadá každodenní realita, ke které nás odsoudila práce z domova. Už před dvěma lety byla průměrná doba, kterou denně strávíme sezením, 9,3 hodiny – a klidně se můžete vsadit, že dnes je to ještě více.
Výsledkem jsou pak velmi často bolesti zad, ztuhlý krk nebo snížená produktivita. Nezachrání nás ani ona hodina cvičení po práci, na kterou jsme tak hrdí.
„Je to trochu jako jíst celý den fast food, na konci dne si dát salát a myslet si, že jíme zdravě. Stejně tak ani ta hodina pohybu nevykompenzuje to, že celý den sedíte shrbení před počítačem,“ říká Nela Ďopanová, zakladatelka projektu Fpohybu.
Sama se narodila s takzvaným rozštěpem páteře, diagnózou, se kterou podle lékařů nikdy neměla chodit. Díky každodenní dřině a nespočtu fyzioterapeutických cvičení však chmurné vyhlídky překonala.
„Za to, že dnes chodím, vděčím z poloviny tomu, že jsem se naučila vnímat svůj pohyb v těch nejvšednějších situacích: v kanceláři, v tramvaji, v těch patnácti hodinách každého dne, kdy necvičím,“ vysvětluje Ďopanová.
I proto spolu s kolegyní Pavlínou Lášticovou založila startup, prostřednictvím kterého s týmem fyzioterapeutů učí lidi, jak investovat do svého těla, aby pro ně bolest nebyla normální a měli během dne dostatek energie, i když ho většinu stráví za monitorem.
Své zkušenosti předává hravou a neotřelou formou prostřednictvím přednášek i dlouhodobých programů, v rámci kterých pomáhá ve firmách natrvalo proměnit způsob, jak lidé k práci vsedě přistupují.
S projektem Fpohybu už přispěly k ozdravení pohybové kultury ve firmách, jako je ING, Kooperativa či Pipedrive, a brzy také vytvoří online kurz pro Seduo, který by měl pomoci i jednotlivcům.
Začít prý stačí i s málem. Zlaté pravidlo podle týmu Fpohybu zní: nejlepší sezení je to další. „Neexistuje nic jako správné nebo nesprávný sezení, klíčem je měnit pozice tak často, jak to jen jde. A ono to jde vždycky. I když se třeba na home officu zdá, že je prostor velmi omezený,“ říká druhá ze zakladatelek Pavlína Lášticová.
Kromě časté změny pohybu je důležité páteř střídavě napřimovat a uvolňovat. „Princip napřímení a uvolnění je pro naši páteř něco jako nádech a výdech pro naše plíce. Když jsme pouze v uvolnění a shrbení, dochází tím k útlaku meziobratlových destiček, který může vést až k chronickým bolestem zad,“ vysvětlují zakladatelky.
Fpohybu proto ve spolupráci s Providentem vytvořilo kurz, v rámci kterého ukazuje různé obměny sezení, ať už je člověk na židli, na zemi nebo pohovce. „Lidé často nevědí, co všechno mohou v domácností se svým tělem udělat. Jen při práci za počítačem se dá ale zapojit minimálně sedmnáct různých variací,“ popisuje Lášticová.
Mezi tyto variace patří například práce v hlubokém dřepu, poklek na židli nebo vytažení obou rukou co nejvíce nad hlavu nebo do stran.
A podobně jako u přirovnání se stravou, i v pohybu platí, že největší dopady na zdraví mohou mít i malé změny.
„Není to o tom, aby se člověk celý den soustředil na to, dělat správné pohyby. Stačí si najít jeden dva nástroje, které člověku nejvíc vyhovují, a postupně je do svého života aplikovat,“ vysvětluje Ďopanová a dodává, že skvělým prvním krokem může být závazek se při každém online meetingu na pět vteřin napřímit.
To, aby se zaměstnanci cítili během práce dobře, by podle Nely měl být především závazek šéfů a šéfek jednotlivých firem. Právě oni totiž budou ze zvýšené produktivity zaměstnanců těžit nejvíce.
Bolesti pohybového ústrojí způsobené nehybným sezením jsou totiž podle průzkumů druhým nejčastějším důvodem pracovní neschopnost a při práci navíc snižují efektivitu zaměstnanců až o 43 procent.
„Říká se tomu takzvaný prezentismus – v práci sice fyzicky jsme, ale náš výkon je zásadně snížený chronickou bolestí nebo nepohodlím, které jsme si tím, že se nehýbeme, způsobili sami,“ vysvětluje Lášticová.
Firemním manažerům se proto snaží předat informace, jak nastavit pohybovou kulturu ve firmě a zaměstnance podpořit v tom, aby žili zdravěji. „Všimli jsme si, že lidé na vedoucích pozicích mají často větší vůli starat se o sebe a svoje tělo. Ne všichni zaměstnanci to ale mají stejně, což je dobré si uvědomit,“ doplňuje Ďopanová.
Cílem je podle ní vytvářet firmy, kde je běžné pečovat o svoje tělo i během pracovní doby, a kde se zaměstnanec nemusí stydět při práci dřepět nebo se procházet po chodbě bez bot.
„To, že se celá firma navzájem podporuje, má obrovskou sílu. A toto nastavení může být pro zaměstnance často daleko prospěšnější, než kdyby sami docházeli individuálně k fyzioterapeutovi,“ uzavírají podnikatelky.