Spotřeba plynu v České republice klesá, zásobníky zůstávají naplněné nad dlouhodobým průměrem, do Evropy se i nadále valí plyn ze všech stran a počasí v únoru bylo zhruba o dva stupně teplejší než loni. Tento mix způsobuje, že ceny plynu klesají na předkrizové úrovně.
Zákazník se sice může z nižších faktur radovat, i tak by ale měl být při případné změně dodavatele opatrný před takzvanými energošmejdy, kteří se po energetické krizi vracejí na scénu. Navíc narůstá aktivita zprostředkovatelů.
„Vysoké ceny energií a omezený zájem dodavatelů o nové klienty znamenal, že klesly provize za zprostředkování a činnost zprostředkovatelů se přirozeně utlumila. Tento motiv ale se stabilizací trhu pomalu pomíjí,“ říká pro Forbes mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort.
Předesílá tím, že zákazníci mohou očekávat čím dál více nabídek na změnu svého dodavatele, a zdůrazňujě potřebu obezřetnosti. „Riziko neseriózního dodavatele opravdu není vymýceno,“ souhlasí energetický expert a zakladatel poradenské firmy ENA Jiří Gavor.
Ceny plynu na evropském trhu od října loňského roku soustavně klesají. Roční kontrakt se na energetické burze v Lipsku obchoduje za 31,3 eura za megawatthodinu, což je o 45 procent nižší cena než před rokem. Jen během zimy pak cena kontraktu klesla o třetinu.
Ještě o něco větší propady jsou patrné na spotovém trhu. V nizozemském virtuálním hubu TTF, kde se obchodují krátkodobé kontrakty, se cena meziročně snížila o téměř polovinu pod 25 eur, kde byla naposledy v létě roku 2021 – tedy před vypuknutím energetické krize a před krachem mnoha dodavatelů v čele s Bohemia Energy Jiřího Písaříka.
Vývoj ceny plynu na krátkodobém trhu TTF | Zdroj oEnergetice.cz
V situaci prudce rostoucích cen někteří dodavatelé neustáli svůj obchodní model založený právě na sázce na nižší ceny plynu. Ten nakupovali v krátkodobých kontraktech, které byly v prostředí nízkých cen na energetickém trhu cenově výhodnější než dopředu nasmlouvané a o něco dražší dlouhodobé kontrakty.
To znamenalo nižší ceny i pro samotné spotřebitele, tedy domácnosti nebo firmy, kteří k dodavatelům ve velkém přecházeli – například Bohemia Energy měla v době ukončení činnosti přes milion odběrných míst.
Model se ovšem stal smrtelným, když se situace na trhu obrátila a ceny začaly růst, jako se dělo od léta 2021. A zatímco dodavatelé každý měsíc nakupovali plyn a elektřinu za čím dál vyšší spotové ceny, jejich zákazníci měli až tříleté smlouvy se zafixovanými nižšími cenami.
Takoví dodavatelé proto na každé dodané kilowatthodině začali tratit, čímž začalo odpočítávání hry o čas, zda období vyšších cen překlenou díky svým rezervám, nebo firmu budou muset uzavřít.
Druhá varianta se v Česku kvůli Bohemia Energy a dalším padlým dodavatelům dotkla milionů lidí, kteří museli dodavatele nuceně změnit – někteří z nich pak skončili dokonce u dodavatele poslední instance a museli platit násobně dražší faktury.
Krize trh s dodavateli obchodujícími na spotu pročistila, ale nyní jim situace opět nahrává, a mohou tak zariskovat a zopakovat model, na kterém jiní v minulé dekádě vydělali stamiliony.
Česká vláda v rámci protikrizových opatření zavedla na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) několik legislativních úprav, jako například právo zákazníka vypovědět smlouvu při spotovém produktu. Během loňska pak platilo dočasné opatření v podobě omezení nabízení spotových produktů ze strany obchodníků.
Základní problém ale zůstává: zákazník se nemá šanci dozvědět, jestli dodavatel prodávané energie nakupuje dopředu na celý rok, nebo přikupuje v jeho průběhu. „To nemá šanci zjistit ani u velkých zavedených dodavatelů,“ připomíná energetický konzultant Jiří Gavor.
„Jedná se o plně liberalizovaný trh,“ konstatuje Marek Vošahlík z tiskového oddělení MPO. Resort kromě jiného postupně zvyšuje pravomoce Energetického regulačního úřadu (ERÚ), držícího dohled nad celým trhem. Ten ale zásadní změny, alespoň v tomto konkrétním případě, nepociťuje.
„Obchodní strategie dodavatelů, tedy jejich nákupy a zajištění dodávek, nejsou regulovány. A nezměnily se ani zákonné kompetence úřadu v oblasti monitoringu,“ upozorňuje Kebort z ERÚ.
„Změnu by měla přinést až novela energetického zákona, která počítá se zavedením indexu zajištění, podle kterého by měli dodavatelé reportovat, nakolik jejich nákupy dopředu pokrývají dlouhodobé, tedy fixované kontrakty se spotřebiteli,“ dodává.
Naráží na novelu zákona LEX OZE III, kterou ministerstvo právě chystá. „Novela je v legislativním procesu a předpokládá se, že bude vládě předložena v březnu letošního roku,“ říká Vošahlík. Předpokládaná účinnost zákona vstoupí v platnost od ledna příštího roku.
Situace se nicméně i tak posunula k vyšší ochraně spotřebitele: pokud si zákazník spotové produkty objedná, má právo do jednoho měsíce od smlouvy odstoupit. „Kdyby mi nějaký neznámý dodavatel nabídl fantastickou cenu u krátkodobého produktu, možná bych ho zkusil, protože vím, že dnes se od něj mohu kdykoli odtrhnout,“ uvažuje Gavor.
To však neřeší situaci z podzimu 2021, kdy alternativní dodavatelé začínali padat a jejich konec se dotkl i těch, kdo měli dlouhodoběji fixované produkty. Doplatili na to, že byli u dodavatele, který si energie zajišťoval na krátkodobém trhu a v prostředí rostoucích cen mu to zlomilo vaz.
ERÚ prozatím podobné problémy neregistruje. „Pokud bychom se soustředili na vysloveně problematické aktuální praktiky, pak to jsou v posledních měsících nevrácené přeplatky z vyúčtování. Ve větší míře se tyto stížnosti objevily v polovině roku 2023,“ dodává Michal Kebort.
Při výběru nového dodavatele je nicméně po pročištění trhu důležité sledovat zcela nové hráče. Zákazníka by tak kromě ceny měla zajímat i jejich historie a reference. „Šmejdi bohužel nikdy nezmizejí. Jediné, čím proti nim můžeme bojovat, je větší informovanost,“ uzavírá Gavor.
