skip to main content
Architektura

Poslední den festivalu Open House. Která místa byste neměli minout?

Co si takhle dopřát trochu kubismu? Nebo je libo spíše novoronesance, či snad funkcionalismus? Netřeba přitom listovat dějinami architektury, stačí zavítat do Prahy a vidět ji na vlastní oči. Festival Open house, který není nutné dlouze představovat, právě vstupuje do finiše svého osmého ročníku.

A po dvou covidových letech, kdy si musel najít náhradní termíny, se vrací konečně do svého původního, květnového. A zatímco všední dny budou plné přednášek, procházek, koncertů a výstav, ta opravdová lahůdka pak přijde o víkendu 21. a 22. května, kdy se zdarma otevře 101 běžně nedostupných budov, z toho šestadvacet novinek a 57 kulturních památek.

A protože málokdo je schopný stihnout všechno, tady je deset tipů, kam byste rozhodně zajít měli. Třeba proto, že letos se otevřou veřejnosti poprvé.

Pocta architektovi

Kdo někdy zavítal na Vinohrady, nemohl tuhle stavbu přehlédnout. Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně je totiž nejslavnější pražskou stavbou slovinského architekta Jožeho Plečnika.

Věděli jste třeba, že netradiční fasáda z režného obkladu a umělé žuly připomíná královský hermelín? A že inspiraci čerpal architekt v antických a starokřesťanských vzorech? Nebo že na věži dosahující šířky přes čtyřicet metrů se nacházejí největší prosklené hodiny v Česku?

Foto Tomáš Sysel

Jože Plečnik by v lednu oslavil 150 let, a i když se jím Slovinci rádi chlubí, zvláště jeho stavbami v Lublani, Češi si ho také přivlastňují. Aby ne, však za první republiky pomáhal budovat demokratický stát. A tak nejenže se otevřou o víkendu dveře kostela, ale ještě si budou moci lidé už od zítřka na náměstí Jiřího z Poděbrad prohlédnout Plečnikovy nerealizovatelné projekty v Lublani.

A ve čtvrtek se mohou potkat i s kurátorkou lublaňské Národní galerie Anou Porok a Vladimírem Šlapetou, jedním z největších českých odborníků na Plečnikovu tvorbu. Přednáška proběhne v auditoriu Collegium Maximum na Právnické fakulutě. Proč právě tam? Protože prostory navrhl architekt Jan Kotěra, blízký přítel Plečnika, který ho v roce 1911 pozval do Prahy a otevřel mu cestu k obnově Pražského hradu.

Diamant

Všimli jste si někdy kubistické lucerny na Jungmannově náměstí? Je to jedna z ikon avangardního uměleckého hnutí, jehož autorem je Emil Králíček. A ten samý architekt se s velkou pravděpodobností podílel i na třípatrovém kubistickém činžovním domě Diamant na rohu ulic Spálená a Lazarská.

Foto Tomáš Sysel

Rozhodně stojí za prohlídku, při rekonstrukci se totiž podařilo obnovit původní interiérové vybavení – lustry, lampy, schodišťová zábradlí, dveře nebo leptaná okenní skla. A zajímavý je i kubistický oblouk nad barokní sochou svatého Jana Nepomuckého, který propojuje dům se sousedním kostelem Nejsvětější Trojice. Navíc Diamant je na letošním ročníku Open house novinkou.

Ve zdravém těle zdravý duch

A novinkou je i libeňská sokolovna. Ač postavena ve stylu geometrické secese, i jejím autorem byl pravděpodobně Emil Králíček. Ještě než vejdete dovnitř, kde rozhodně svou pozornost věnujte vstupnímu vestibulu se schodišťovou halou, prohlédněte si hlavní fasádu.

Foto Tomáš Sysel

Zdobí ji krásné barevné secesní sgrafito. Uvnitř vás pak průvodce zavede třeba do síně Františka Filipa, sálu Mikoláše Alše nebo do katakomb, které ale mají omezenou kapacitu.

Noblesní hotel

Chcete si Prahu prohlédnout z výšky? A z netradičního místa? Pak vaší další zastávkou musí být nárožní dům na křižovatce I. P. Pavlova. Kdysi noblesní hotel Gráf s vyhlášenou secesní kavárnou se sice proměnil v moderní administrativní centrum, to mu ale na atmosféře starých časů nijak neubralo.

Foto Archiv

Už zvenčí upoutá bohatá výzdoba s novobarokními prvky a jedinečnost budovy pak ještě podtrhne dobová recepce s unikátním štukovým stropem, benátskými zrcadly a stěnami zdobenými mahagonovými obklady. A až vás zpřístupněná vstupní hala a recepce omrzí, vydejte se na střešní terasu, odkud dohlédnete na Pražský hrad.

Vyšší dívčí

Před dvěma sty lety se narodil architekt Vojtěch Ignác Ullman, považovaný za průkopníka české novorenesance. I jemu organizátoři festivalu vzdají letos hold. Návštěvníky zavedou do budovy bývalé Vyšší dívčí školy ve Vodičkově ulici, kde studovala třeba operní pěvkyně Ema Destinnová.

Reklama
Foto Tomáš Sysel

V dobách svého vzniku převyšovala škola okolní zástavbu a její plastické ztvárnění fasády s bílo-červeno sgrafitovou výzdobou posloužilo jako inspirace pro vytvoření národního stylu. Zpřístupněný bude vestibul se schodišťovou halou.

Sídlo meteorologů

Chcete vidět, kde se meteorologové radují z bouřek? Tak to musíte do komořanského zámeckého areálu. Ten provází dlouhá historie, která sahá až do dob dávného středověku. Z vybudované renesanční tvrze se stal barokní zámeček, který sloužil jako letní sídlo zbraslavských opatů.

Archiv ČHMÚ

Po roce 1957 získal areál Hydrometeorologický ústav. Tomu ale prostory nestačily, a tak naproti zámku vyrostla nová budova ústavu. A právě v ní si budete moci prohlédnout vstupní halu s kašnou od sochařů Olgy a Miroslava Hudečkových a nahlédnete i do zasedací místnosti. Navštívit lze i jídelnu, kapli a nádvoří.

Největší střední škola

Milovníci funkcionalismu by si zase neměli nechat ujít školní budovu navrženou v roce 1938 architektem Evženem Linhartem pro Státní reformní reálné gymnázium. Je jednou z dominant Evropské třídy a ve své době i největší státní střední školou.

Autor prý inspiraci hledal u nedalekého komplexu francouzských škol v Bílé ulici. Nechybějí střešní terasy, pásová okna, luxfery a zajímavostí je, že se tu původně nacházela i astronomická observatoř s kupolí a dalekohledem.

Foto Archiv

Přístupné budou schodiště, chodby, terasa, ateliéry v pátém patře a  stupňovité posluchárny v prvním a čtvrtém patře, také bývalá hvězdárna a exteriér areálu školy. A jestli vás zajímá, kdo že ve škole kdysi studoval, tak třeba herečka Lída Baarová nebo spisovatel Pavel Tigrid.

Brutalismus u nemocnice

Ač byl Karel Prager architekt a vizionář, jemuž Praha vděčí za mnoho významných budov, už méně známou je Centrální kotelna Všeobecné fakultní nemocnice. Futuristický objekt z roku 1933 má pyramidový tvar a vysoký komín. V jedinečné brutalistické stavbě, která zásobuje teplem celou nemocnici, bude přístupný prostor kotlů, technický velín i zázemí kotelny.

Foto Tomáš Sysel

Moderní bydlení studentů

A ještě trochu moderny. Tahle stavba nedaleko holešovického nádraží sice připomíná slavný obchodní vídeňský dům od architekta Adolfa Loose, namísto prodejen v něm ale bydlejí studenti.

Foto Archiv Karlín Group

The Fizz Prague je bytovým domem, který sleduje ty nejmodernější trendy studentského bydlení. A aby si mohli být studenti skutečně blízko, mají k dispozici spoustu společných prostor, třeba hernu, restauraci, skybar, kinosály, fitness nebo zahradu s grilem.

Sídlo britského velvyslance

Ač je vstup do všech domů zdarma a bez předchozí rezervace, jedinou výjimkou je Thunovský palác. Tady se bez objednání neobejdete. Palác ve svahu pod Pražským hradem na Malé Straně slouží jako rezidence britského velvyslance.

Foto Archiv Velvyslanectví UK

Za dobu své existence si prošel řadou přestaveb, od barokní až po pozdější klasicismus. Přístupné budou reprezentativní prostory v prvním a třetím patře a také zahrada. A od průvodce se dozvíte, jaké významné osobnosti palác v minulosti navštívily.