Prostřednictvím světla chtějí propojovat lidi a vzbuzovat v nich emoce. A daří se jim to už několik let. Společnost Preciosa Lighting z Kamenického Šenova je součástí jabloneckého holdingu Preciosa, který je primárně sklářskou skupinou. Pyšnit se může téměř třísetletou tradicí, kdy v Práchni na Českolipsku vznikla první dílna, která dostala povolení vyrábět světla.
Stejně jako další firmy, i sklářského giganta zasáhl nejdříve covid, který vystřídala energetická krize. V huti tak namísto tří pecí hoří plamen pouze v jedné. Důvodem jsou úspory, ale i rekonstrukce jedné z nich, aby nebyli skláři závislí v budoucnu pouze na plynu.
Přesto tu lidé nepropadají skepsi. „Očekáváme roční obrat na úrovni devíti set milionů korun, vracíme se tak na stejná čísla jako před covidem, během kterého poklesla až o dvacet procent,“ říká generální ředitelka společnosti Preciosa Lighting Lucie Karlová.
Jedna z vašich velkých výhod je, že v kamenickošenovském areálu máte vše v jednom – od zpracování skla po design, vývoj i prodej. Jak velký tým jste?
Aktuálně máme 476 zaměstnanců, čtyřiačtyřicet lidí pracuje v oddělení designu, R&B a v technologiích. Část týmu je v Praze, část v Jablonci a pětašedesát pracovníků pak je v zahraničí, kde se zaměřují primárně na obchod, ale i tam je projektový management a design.
Kanceláře máme od Ameriky po Dálný východ, ve Spojených státech jich je pět, další je v Londýně, v Dubaji, Kataru, Šanghaji, Hongkongu a Singapuru. To jsou naše základny, z kterých pak byznys realizujeme. Dohromady máme čtrnáct obchodních zastoupení.
A když už jste zmínila kamenickošenovský areál, v jeho huti ročně utavíme 625 tun skloviny. A veškeré zpracování je na sklářích, kteří buď foukají z ruky nebo tvarují do formy, žádná strojová výroba.
Vyrábíte svítidla. Jak velký objem tvoří výroba na zakázku?
Většinu – šestadevadesát procent, kdy podle přání a zadání zákazníka připravujeme svítidla přímo na míru. Katalogový prodej tvoří pouze čtyři procenta, nabízíme klasická svítidla v historickém designu, jako je například Maria Theresa. Snažíme se tak stále udržovat tradiční výrobu křišťálových lustrů, jejíž tajemství střežili skláři v regionu a předávali je z generace na generaci.
Letos zrealizujeme přes tři sta projektů, ale pracujeme už na zásobě pro příští rok, dohromady je to téměř tisícovka projektů, z toho třetina je dokončena. Doba realizace je většinou od šesti měsíců do roka.
Novinkou v areálu je laboratoř designu, která má poskytnout inspiraci architektům i designérům z celého světa. Na ploše asi dvou tisíc metrů čtverečních mohou vybírat z dvou a půl tisíc druhů skla různých tvarů, velikostí, barev. Kolik jste do DesignLabu investovali?
Celkem pětačtyřicet milionů korun. Prostor jsme připravovali od roku 2017 právě pro rozvíjení spolupráce mezi námi, partnery a odborníky. Posouvá naši vizi, při níž chceme vytvářet emoce a zážitky prostřednictvím originálních designových světelných instalací, zase o něco dál. Co se týče investic, za posledních pět let, která ovlivnil i covid, jsme do IT oddělení, technologií a vývoje, dali sto třicet milionů korun.
Když už jste zmínila covid, jak se vám dařilo realizovat zakázky různě po světě, když platila přísná opatření?
Jednoduché to nebylo a jen doufám, že tohle období už máme za sebou. Covid byl celosvětovou záležitostí, ale přicházel v různých vlnách a zákazníci od nás očekávali, že v době, kdy už někteří mohli otevřít hotely a pokračovat ve svém byznysu, jim budeme k dispozici. A protože jsme museli zároveň dbát na bezpečnost našich zaměstnanců a dodržovat stanovená protiepidemická opatření, která ale platila ve světě v jiném čase, bylo to o velkém balancování.
Museli jsme různě rozvrhnout výrobu, aby se lidé nekumulovali na jednom místě, kombinovat práci z domova. Ale zvládli jsme to a všechny zakázky nakonec odbavili. A pak, po covidu, jsme téměř plynule přešli do energetické krize, které předcházely nárůsty cen energií a vstupního materiálu. Nakupujeme chemii, hutní materiály a to jsou položky, které stoupaly ještě před krizí. Navíc jsme se museli popasovat i s rizikem, že plyn nebude vůbec.
S tím souvisí i odstavení jedné z pecí a rekonstrukce další?
Ano. Museli jsme vytvořit krizový plán, protože naše hutní základna je na plyn plně vázaná a u tohoto komponentu dochází v posledních měsících k extrémním nárůstům. Což tedy odráží i řadu úsporných opatření, která musíme zapracovat do našeho hospodářství.
Momentálně máme jednu pec v přestavbě a čeká nás investice do nové, do celkové rekonstrukce systému a organizace taveb, abychom uměli přecházet na elektřinu. K takové změně nás ale nedonutila primárně energetická krize, možná nás trochu nasměrovala, že diverzita není úplně špatné řešení a můžeme tak díky ní snížit rizika spojená s plynem.
Nicméně sami skláři tvrdí, že elektřina není pro jejich práci zrovna nejvhodnější.
Ano, právě proto o tom musíme hodně přemýšlet a investici rozložíme do dvou let. Nechceme to uspěchat, aby se nestalo, že postavíme pec, která nebude vyhovovat potřebám sklářů. Takže odborníci z různých oblastí řeší, jak by měla vypadat, aby splnila požadavky na všechny typy tvarování – nejen do formy, ale i ruční. Máme tady taky lištaře, ramenaře, tyčaře, ti zase potřebují jinou viskozitu skla.
A když půjdu ještě dál, tak i receptura skloviny musí být vhodná i pro následné studené zpracování, třeba pro broušení. Je to velká alchymie a my jsme teď ve stadiu, kdy mapujeme možnosti. A zatím se pohybujeme s investicí na úrovni třiceti milionů korun.
O kolik vám vzrostly náklady na energie?
Dostali jsme se na čtyřnásobek, po zakomponování všech úsporných opatření. Z třiceti milionů máme predikci na sto milionů, ale to je výhled s tím, že budeme na spotových cenách. Garantované ceny máme fixované do začátku příštího roku.
A úsporná opatření jsou jaká?
Nevytápíme na 23 stupňů, ale momentálně na dvacet. Musíme revidovat naše plány. Pokud by skutečně došlo k plnému promítnutí nákladů, tak si samozřejmě nevyděláme na to, abychom mohli plánované investice realizovat.
Budeme přemýšlet, co priorizovat, co posunout, co udělat svépomocí nebo co rozpracovat a jaká je tam přidaná hodnota. Takže půjde o revizi plánu investic. Na druhou stranu jsme velká firma, s velkým zázemím, do spousty procesů a IT řešení už jsme investovali, takže je zvládneme chvíli držet na požadované úrovni.
A nemají vaši zákazníci v této době požadavky na to, aby byla svítidla co nejvíce energeticky úsporná?
Preference našich zákazníků jsou zaměřené jinam než k úspoře. Oni se dívají hlavně na to, co jim má svítidlo přinést, jaký zážitek, jakou má mít funkci v interiéru, jak má vypadat designově. Úspora není tím kritériem, které by při zadání svítidel očekávali. A energetická krize není celosvětová. Zákazníci ze zemí, které nejsou dotčené nedostatkem plynu nebo německou burzou, energie tolik neřeší.
Přibyl vám od covidu nějaký okruh zákazníků, který byl předtím spíše v pozadí? Třeba rezidenční bydlení?
Zakázky se mění a přelévají. Třeba program Maritime, což je luxusní osvětlení pro jachty, je hodně poplatný momentální situaci. Když zákazníci modernizují své nemovitosti nebo jachty, celý segment posiluje. Naopak nečekané politické nebo ekonomické změny způsobí zpomalení byznysu a odkládání rozvojových aktivit. Naštěstí jsou jednotlivé okruhy zákazníků různě citlivé na různé impulzy a dobře se v čase doplňují.
Váš koncept Signature Design, který představuje současný trend dynamického, interaktivního osvětlení i kinetické instalace umožňuje rozzářit světlo třeba pouhým dechem nebo cinknutím skleniček. Na Design Weeku v Miláně jste představili nejnovější Crystal Spin. Jak moc úspěšná instalace byla?
Velmi a poptávky, které na jejím základě teď zpracováváme, nás utvrzují v tom, že to je správná cesta. A navíc jsme za expozici obdrželi i cenu Red Dot, což je takový designový oscar. V rámci výstavy jsme byli zařazeni i do výběru top dvacet míst, která se doporučují navštívit. Seznam vyhlašuje italské Fuorisalone a vzhledem k tomu, že v Miláně bývá kolem tří tisíc vystavujících, tak to pro nás bylo velmi prestižní ocenění.
Do skupiny Preciosa patří ještě pět dalších firem. Jak si mezi nimi stojí právě Preciosa Lighting?
Společně s Preciosa Ornela, která vyrábí sklo, a Preciosa, patří mezi obratově největší. Pak je ještě Preciosa Components na strojně broušené kameny, Preciosa Beauty, která vyrábí křišťálovou bižuterii, šperky, dárky a dekorace. A nejmladší je Vinollok, ta se zaměřuje na designové skleněné uzávěry, na které máme patent. Dohromady má skupina tři a půl tisíce zaměstnanců. A ještě jsem nezmínila, že pod skupinu spadá Nadace Preciosa, která už za dobu svého působení rozdala v regionu čtvrt miliardy korun. A pak také fotbalový klub Slovan Liberec.
Nemůžeme se nedotknout tématu probíhající války na Ukrajině. Jak zasáhla váš byznys v Rusku?
Rusko pro nás byl zajímavý trh s ohledem na historická svítidla. Nicméně v momentě, kdy vypukl konflikt, jsme tam naše aktivity zastavili a žádné další nové projekty neotevřeli, takže je to na bodu mrazu.
Máte tam ještě nějaké zaměstnance?
Měli jsme tam zastoupení a kancelář. Zastoupení ukončujeme. Obráceně, v rámci podpory uprchlíků máme několik rodin ubytovaných v našich bytech a náš tým ve výrobě rozšířili zaměstnanci z Ukrajiny.
