Členové Národní ekonomické rady vlády Jan Švejnar, Štěpán Jurajda a Daniel Prokop poslali dopis premiérovi Andreji Babišovi. Vyzývají v něm, aby se vláda pokusila udělat maximum pro zamezení obrovským ztrátám na životech a dlouhodobým ekonomickým dopadům i rozpadu důvěry ve veřejné instituce. Mimo jiné je podle nich nutné změnit rétoriku ministerstva zdravotnictví.
Členové rady uvedli, že se jim mimo jiné nelíbí to, že zástupci ministerstva při představování blížícího se přehlcení zdravotnictví oznámili, že další opatření nemají smysl a „je to na každém z nás“. „I na základě sociologických dat se obáváme, že tato symbolická rezignace státu povede u veřejnosti k akceptování představy, že se s epidemií přestalo bojovat, a tedy k rozvoji chování, které nebere ohled na ochranu zdraví spoluobčanů,“ napsali.
V dopise dále uvedli, že je třeba komunikovat a realizovat smysluplná a ekonomicky efektivní opatření, která se stále nabízejí, jak podle řady odborníků, tak i na základě zahraničních zkušeností. Kromě možnosti plného uzavření společnosti v nejpostiženějších regionech k takovým opatřením podle nich patří zrychlené zavedení finanční motivace k sebeizolaci, a to nejen pro zaměstnance, ale i pro OSVČ, nebo zavedení povinnosti testování na pracovištích.
Pomoci by podle nich mohlo také odstranění finančních bariér v PCR testování. Například PCR test jedenkrát týdně zdarma či aspoň proplácení pozitivního PCR a PCR realizovaného po oznámení v e-Roušce, sdělili.
Problémem je podle nich také kontrola dodržování karantén. „V lednu 2021 bylo kontrolováno pouze 500 z 245 tisíc karantén. Z výsledků kontrol přitom víme, že jsou porušovány, a sociologické výzkumy ukazují, že se lidé omezeně redukují po rizikových kontaktech či při symptomech. Při zapojení kapacit (Policie ČR) v každém okresu by bylo možno kontrolovat násobně více karantén, a tím i změnit přístup veřejnosti,“ napsali.
Mezi dalšími kroky pak zmiňují zavedení jasnějších kompenzací uzavřeným restauracím a provozům v cestovním ruchu, přenesení reálné odpovědnosti za dodržování opatření zákazníky v rámci provozů na tyto provozy nebo urychlenou přípravu programů prokázání se negativním testem pro využívání některých služeb – například přes QR kódy.
„Zdůrazňujeme, že posílení vymáhání a kontroly dodržování opatření musejí jít ruku v ruce s vyjasněním a posílením kompenzací těm, kteří je dodržují. Ochota dodržovat opatření je již podle výzkumů z podzimu 2020 s mírou pociťovaných ekonomických dopadů spojena. Nesmíme setrvat ve stavu, že lidé a provozovatelé s vysokou osobní odpovědností nesou finanční náklady těch, kteří se na zkrocení epidemie často záměrně nepodílejí. Tento stav pouze navyšuje celkové společenské náklady a nevyplatí se v konečném důsledku všem,“ dodali v dopise Švejnar, Jurajda a Prokop.
