Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v listopadu překvapivě výrazně kleslo, a to jak podle národní metodiky, tak podle metodiky harmonizované se způsobem výpočtů v Evropské unii.
Podle harmonizovaných údajů inflace zmírnila na 2,3 procenta z říjnových tří procent, uvedl 29. listopadu v předběžné zprávě Spolkový statistický úřad. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od poloviny roku 2021. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že inflace zvolní na 2,6 procenta.
Harmonizovaná inflace v Německu se tak už nachází nedaleko dvouprocentního cíle Evropské centrální banky. Podle domácí metodiky výpočtu se míra inflace v Německu v listopadu snížila na 3,2 procenta z říjnových 3,8 procenta. Ceny energií v listopadu meziročně klesly o 4,5 procenta, zatímco potraviny o 5,5 procenta zdražily, plyne z údajů.
Analytik Timo Wollmershäuser z mnichovského institutu Ifo předpokládá, že v prosinci inflace v Německu přechodně stoupne, a to v důsledku nízké srovnávací základny z loňského prosince, kdy domácnostem díky vládní podpoře výrazně klesly ceny plynu.
Začátkem příštího roku pak Wollmershäuser čeká opětovný pokles inflace. V dlouhodobějším horizontu bude podle analytika Ralpha Solveena z finančního ústavu Commerzbank rozhodujícím faktorem to, do jaké míry budou podniky schopny přenést vyšší mzdové náklady na spotřebitele.
Německo je největší ekonomikou, která používá euro. Meziroční růst spotřebitelských cen v celé eurozóně v říjnu zpomalil na 2,9 procenta ze zářijových 4,3 procenta. Rychlý odhad listopadového vývoje inflace v eurozóně zveřejní evropský statistický úřad Eurostat ve čtvrtek.
Analytici podle průzkumu agentury Reuters předpokládají, že inflace vykáže pokles na 2,7 procenta. Prezidentka ECB Christine Lagardeová tento měsíc upozornila, že inflace v eurozóně by se v blízké době mohla opět zvýšit, protože pomine příznivý vliv prudkého meziročního poklesu cen energií.
ECB v říjnu podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta. Přerušila tak nejdelší sérii zvyšování úrokových sazeb ve své pětadvacetileté historii. Banka zvyšování úroků zahájila loni v červenci s cílem dostat pod kontrolu inflaci. Ta se loni v eurozóně postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 procenta.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v říjnu zrychlil na 8,5 procenta ze zářijových 6,9 procenta. Růst inflace ovlivnil fakt, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny.
Bez tohoto vlivu by se meziroční inflace letos v říjnu podle Českého statistického úřadu nacházela pod šesti procenty. Údaje o listopadovém vývoji inflace ČSÚ zveřejní 11. prosince.
