skip to main content
Světový byznys

Profesor, který se stal přes noc miliardářem. Jeho startup sehrál zásadní roli v bitvě s covid-19

4 minuty čtení

Pokaždé, když se nakazíte bakterií nebo virem, začne váš imunitní systém vyrábět protilátky, aby nemoc překonal. U každého jedince jsou tyhle protilátky jedinečné a vetřelce buď samy zničí, nebo k němu navedou takzvané „zabijácké“ buňky.

Šestačtyřicetiletý Carl Hansen mě přes Zoom nadšeně uvádí do tajů úžasně sofistikovaného obranného mechanismu, kterým je vybaven každý z nás. „Imunitní systém je nepopsatelně pozoruhodný. Lidské tělo je schopno vytvořit na 100 bilionů různých protilátek,“ vysvětluje.

Přijde vám, že to zní spíš jako slova vysokoškolského profesora než CEO biotechnologické společnosti s obratem 13 miliard dolarů? Má to velmi jednoduché vysvětlení. Hansen totiž jedním takovým profesorem byl až do roku 2019, kdy se jeho zrak definitivně obrátil směrem k byznysu.

Reklama

Společnost AbCellera Biologics však založil už v roce 2012, spolu se skupinou dalších výzkumníků z University of British Columbia. „Univerzitní prostředí je v objevování a testování nových přístupů a hypotéz a hledání nejefektivnějších cest k jejich využití naprosto ideální,“ říká. A právě jeho akademický záběr mu nakonec pomohl vydláždit cestu k úspěchu.

Téměř všechny biotechnologické startupy fungují tak, že navrhnou hrstku přípravků a pak stráví 8 až 12 let jejich vývojem v naději, že se alespoň jeden z nich nakonec opravdu dostane na trh. Úspěch totiž není vůbec zaručen – svého cíle dosáhne méně než 10 procent nových léčiv.

„Stále se mi to zdá, že to nemůže být pravda“ říká Carl Hansen o tom, že se stal miliardářem

Pokud se to však podaří, mají jeho autoři pořádně našlápnuto k tomu, stát se opravdovou „senzací“. Ostatně sedm z deseti nejprodávanějších léčiv v roce 2018 bylo právě na bázi protilátek.

Mezi takové patří třeba imunosupresivní přípravek Humira společnosti AbbVie, který zvládl za rok vydělat 19 miliard dolarů, nebo Keytruda – přípravek využívaný v léčbě rakoviny společnosti Merck, který v roce 2019 vygeneroval zisk přes 11 miliard dolarů.

Aktuální vydání magazínu

Přístup Hansenova startupu AbCellera se ale od jiných hráčů na poli biotechnologií v mnohém liší. Místo toho, aby se pokoušel vybudovat společnost, která pokryje celý proces výroby až po konečnou distribuci, se jeho AbCellera zaměřuje pouze na výzkum – na prvotní a nejdůležitější proces při vývoji léčiv. Během něj se zkoumají takové látky, které mají největší naději na úspěch a následně se podrobí laboratorním testům.

Reklama

AbCellera, jejíž hodnotu odhadla společnost PitchBook šest měsíců před vstupem na burzu na 4,8 miliardy dolarů, nechce pokrýt celý výrobní proces sama. Spolupracuje s devadesáti dalšími firmami, mezi něž patří třeba výrobce první vakcíny proti nemoci covid-19 Pfizer nebo společnosti Gilead či Novartis.

Tyto firmy poptávají výzkum protilátek, které splňují požadovaná kritéria, a AbCellera se je pak s využitím vlastních technologií snaží objevit. Zjednodušeně ostatním nabízí, že pro ně za pomoci svého know-how najde látky, které pak budou firmy schopné přetavit v čisté zlato v podobě použitelných léků.

Ilustrace protilátek reagujících na infekci koronavirem SARS-CoV-2 | Foto Getty

Největší úspěch AbCellery přišel poté, co společnost prozkoumala tisíce protilátek extrahovaných z krve osob, které prodělaly covid-19, a identifikovala mezi nimi nejslibnější protilátky s největší šancí v boji proti smrtícímu viru. Ty pak AbCellera předala farmaceutické společnosti Eli Lilly.

Klinické testy jedné z těchto protilátek, bamlanivimab, započaly v květnu, pouhých 90 dní od zahájení spolupráce obou společností. Už první testy ukázaly, že zejména pacienti s lehkým a středním průběhem na přípravek velmi dobře reagují a v listopadu látka získala ve zrychleném procesu autorizaci od amerického certifikačního úřadu FDA (Food and Drug Administration).

Federální úřady bezprostředně poté poptaly 950 tisíc dávek účinné látky v hodnotě 1,2 miliardy dolarů. Eli Lilly proto v půlce prosince vydala prohlášení, že v roce 2021 očekává z prostředku proti koronaviru tržby přesahující 2 miliardy dolarů.

A velkou zásluhu na tom nese právě bamlanivimac, objevený Hensenovou společností. Ta si díky tomu na základě licenčních poplatků přijde podle odhadů Credit Suisse na pohádkových 270 milionů dolarů.

Nyní se AbCellera snaží zkrátit dobu, kterou v jejích laboratořích výzkum léčiv zabere. Rychlost totiž může ušetřit miliony dolarů – hlavně co se týče vynaložených prostředků a jejich návratnosti. „Z finančního hlediska je každý rok, který ušetříte, obrovskou příležitostí investory,“ říká Gal Munda, analytik Berenberg Capital Markets.

Hansenovo jmění se nyní odhaduje na 3 miliardy, to všechno díky veleúspěšnému prosincovému vstupu na burzu. „Zdá se to až neuvěřitelné. Pokud nám tento příklad něco ukazuje, je to podle mě jasné potvrzení našeho byznys modelu a technologie,“ uzavírá Hansen.

Reklama
Reklama