skip to main content

Ráj surfařů, kaváren a dlaždiček. Vyrazte objevovat sladký Lisabon

Lisabon se trochu vzpírá definicím. Zkuste si představit, co by vzniklo, kdybyste smíchali Barcelonu, Paříž – Bulvár Avenida si nezadá s těmi nejkrásnějšími třídami Paříže – a rybářskou vesnici.

Přidejte všudypřítomné kavárny. A mramor a staré žluté tramvaje. A modrobílé dlaždičky. Celé to zasaďte do kopcovité krajiny s výhledy na řeku, která je tak široká, že připomíná nedaleké moře. Dostanete jedno z nejpůvabnějších měst na světě.

Lisabon se před pár lety dostal z prakticky neznámé destinace mezi nejnavštěvovanější města Evropy. Stalo se tak náhle a poměrně drasticky. V jednu dobu tak byla jeho návštěva v letních měsících trochu o nervy – město přece zvládne jen určitý počet turistů, zvlášť je-li relativně malé a jeho uličky úzké.

Jeho náhlá popularita udělala ale pro město také spoustu pozitivního – stal se tak oblíbeným, že tu náhle otevírala jedna vyhlášená restaurace vedle druhé a město se postaralo o celou řadu dříve zanedbaných lokalit a objektů.

Během pár let tu místní podnikatelé otevřeli bývalý industriální komplex LX Factory plný bister, kaváren a uměleckých studií i TimeOut Market, centrální trh, který je od té doby plný vybraných bister a nepřestává lákat jako mucholapka turisty i místní. Znovuotevřeli tu také své ikonické kiosky, o těch si ještě něco povíme.

Přestože je rozlohou a počtem obyvatel relativně malý – i Praha je dvakrát větší –, je těžké nepodlehnout jeho kouzlu. Zvládnete ho navíc obejít i během prodlouženého víkendu, aniž byste měli pocit, že jste o něco zásadního přišli.

Co nevynechat?

Miradouros. Výhledy na město a řeku Tagus z kopcovitého centra stojí za trochu úsilí. A že vyšlápnout strmé uličky Lisabonu vás nějakou energii opravdu stát bude. Vyhlídek je jen v centru několik desítek. Mezi ty nejkrásnější patří Miradouro da Graça, Miradouro da Sao Pedro da Alcantara nebo Da Nossa Senhora do Monte.

Také okrajová čtvrť Belém s věží uprostřed vody a legendární pekárnou koláčků Pastèis de Belém stojí za procházku. A stejně tak lisabonská botanická zahrada ve čtvrti Principe Real a – alespoň podle mě – možná nejkrásnější bulvár v Evropě – nákupní třída Avenida plná obřích platanů a fontán.

Pokud vás zajímá historie a umění, nevynechejte historickou fakultní nemocnici Sao José na kopci v centru. V té najdete nejen funkční medicínské zázemí, ale také bohatě dekorovanou historickou kapli.


Bairro Alto a Alfama? Ano, ale…

Dvě čtvrti, které nezapomene zmínit žádný průvodce, a kde se tudíž také ubytuje většina turistů, stojí alespoň za procházku. Bairro Alto je čtvrť plná barů a kaváren, která žije hlavně k večeru a v noci, do Alfamy stojí za to zase vyrazit v neděli dopoledne.

To se tu totiž pravidelně koná známý bleší trh Feira da Ladra, kde koupíte vše od nábytku a starožitností přes různé rukodělné výrobky až po staré desky a knihy. Přesto bych vám tyto čtvrti nedoporučil, chcete-li se někde ubytovat, zvlášť pokud jste zvyklí mít v noci klid.

Pro takový případ je mnohem lepší zamířit do malé čtvrti Santos-O-Velho na západ od Bairro Alto nebo do Lapy (které místní někdy říkají Estrela), kterou najdete nad Santosem. Dalším skvělým místem, kde zakotvit během pobytu, je i Principe Real, populární a živá část starého Lisabonu plná barů, trendy bister a butiků.


Kiosky jako symbol městské regenerace

Je-li něco, co je pro mě symbolizuje Lisabon, jsou to často velmi staré secesní kiosky na náměstích a nárožích. Údajně je jich tu přes sto a jejich novodobá historie se píše teprve od roku 2009. To se spojili podnikatelka Catarina Portas s architektem Joaem Régalem.

Oba věděli, že kiosky kdysi v Lisabonu reprezentovaly život v ulicích. Za období Salazarovy diktatury, která v Portugalsku panovala od třicátých let 20. století, byla ale setkávání na ulici různě potlačována. A tak začaly postupně upadat, zavírat, případně z města kompletně mizet také kiosky.

Catarina s Joaem si nastudovali dobové fotografie, dokonce našli i staré nápojové lístky a vyrazili společně do boje.

Jejich cílem bylo vrátit originální „občerstvovny“ nejen na jejich původní místa, ale také přesvědčit městské radní, aby do nich investovali a posléze je pronajali soukromníkům, kteří je budou dále provozovat.

Podařilo se jim to postupně a vzestup lisabonských kiosků se sešel s novou popularitou města mezi turisty. A možná mu k oblíbenosti i notně pomohl.
Dnes si v nich můžete objednat nejen kávu, obložený croissant nebo pivo, ale také koktejly nebo čerstvou ovocnou šťávu. Všechny jsou navíc doplněny stejným mobiliářem – stolečky s ikonickými kovovými křesílky Gonçalo, která vyrábí místní továrna Arcalo.


Sardinky a koláčky

Stejně jako se stal Lisabon prakticky ze dne na den populární turistickou destinací, dostala se do hledáčku také místní kuchyně. A tady je potřeba trocha upřímnosti.

Pokud budu porovnávat Portugalsko s vedlejším Španělskem nebo Itálií, vyjdou z toho Portugalci jako poměrně nedůvtipní kuchaři bez imaginace. Portugalská kuchyně je relativně prostá, někdo by řekl až fádní. Velkou část jídel tvoří těžší pokrmy, často s masem a rýží, z jednoho hrnce a pak samozřejmě ryby, dary moře a všudypřítomné sardinky. Pokud se vám ale zadaří, právě ryby umějí v Portugalsku upravovat skvěle.

A neexistuje samozřejmě nic víc portugalského než duo koláčků Pasteis de Nata a Pasteis de Belém. Na ty první narazíte v v každé kavárně a rozhodně neplatí, že se pro ně musíte vydat vystát frontu přímo do Belému, kde se podle pověstí připravují podle tajné receptury právě ty druhé, a proto mají jediné právo říkat si „de Belém”.


Ráj pro milovníky vln

Primát, který nemůže Portugalsku vzít žádná jiná země (alespoň tedy ne na tomto kontinentu), ale nesouvisí s gastronomií. Díky poloze na březích Altantiku má totiž Portugalsko, jak vám potvrdí každý surfař, pláže s nejlepšími vlnami v Evropě.

Většina z nich se nachází na skalnatém pobřeží za přírodním parkem na severozápad od Lisabonu. Jedná se o pláže Nazaré, Ericeira, Peniche nebo Coxos. Pokud jste fanoušci surfování, tak o nich stejně asi už dávno víte. Právě tady se můžete pokusit proplout pod nejlepšími „swells“, tedy vodními převisy, a právě odsud také existují mnohé záběry surfařů sjíždějících nejvyšší vlny jejich života.

I pokud vás ale surfování nechává chladnými, na západní pobřeží se stejně vyplatí zajet. Je to jen krátkou cestu za Lisabon a najdete tu malebné městečko Cascais a pláže Ursa, Adraga nebo Guincho, jedny z nejkrásnějších v Evropě.

Kde se ubytovat?


Four Seasons Ritz

Venkovní i vnitřní bazén a vlastní běžecká dráha na střeše s výhledem na celé město? Pokud chcete bydlet v Lisabonu stylově, lépe než v Ritzu to už asi nejde.


Santa Clara 1728

Neutrální paleta barev v krásném apartmánovém domě na dohled od národního Pantheonu uprostřed historické Alfamy.


Casa C’Alma

Reklama

Malý útulný penzion inspirovaný skandinávským mid-century designem na jedné z nejkrásnějších lisabonských adres – na „náměstí květin“ Praça das Flores.

Kde jíst?


Bistro & Restaurant 100 Maneiras

Pokud si potrpíte na drama a zároveň chcete vzít někoho na večeři, která okouzlí nejen skvělým moderním menu a novou gastronomií, ale také opuletními interiéry, pak tato restaurace je přesně ono. Má ještě o něco mladšího sourozence, Bistro 100 Maneiras, a obě najdete v centrální čtvrti Chiado.


Zé da Mouraria

Lisabonská gastronomická instituce, která nabízí klasické portugalské recepty a je oblíbená mezi místními, patří k rodinnému stříbru Lisabonu, a i přesto, že je velmi neformální, je možné, že se tu bez rezervace neposadíte.


Taberna Sal Grosso

Toto berte jako velmi osobní tip – nejlepší jídlo v Portugalsku jsem měl možnost ochutnat právě v této malé hospodě v Alfamě nedaleko hlavní vlakové stanice Santa Apolónia.

Kam na sladkosti a kávu?


Nannarella

Domácí zmrzlina se sezonními příchutěmi a porcí šlehačky navrch? Neříkejte dvakrát! Původní gelaterii najdete ve čtvrti Principe Real, jejich pojízdný stánek ale i leckde jinde.


Copenhagen Coffee Lab

Kavárna, ze které postupně vyrostl oblíbený řetězec. Jen v Lisabonu už má sedm poboček.


Heim Cafe

Vynikající french toast, ale nejen ten. Heim představuje asi nejlepší místo na lenivý víkendový brunch. Od vajíček po lívance a kávu, všechno tu mají dobré.

Kam na nákupy?


A Vida Portugesa

Portugalci zvládli na jedničku něco, co se nepodařilo mnoha dalším. A totiž vybudovat obchod se suvenýry a produkty pro turisty, který si hraje s lokální nostalgií, ale není přehnaně kýčovitý a neobsahuje nic, co by s Portugalskem nesouviselo (Ano, koukám na vás, obchodníci s absinthem a matrjoškami v centru Prahy!).

Tady najdete tradiční řemeslné výrobky, které se v Portugalsku vyráběly po generace, od textilu přes keramiku po místní kosmetiku a jídlo.


Embaixada

Kde jinde než v Lisabonu, který je plný nevyužitých historických budov, by mohl vzniknout koncept obchodní galerie uprostřed bohatě zdobeného paláce? Najdete tu kosmetiku SLOW, obchod s bikinami i restauraci a stylový bar.


Conserveira de Lisboa

Sardinky musí na seznamu dárků z cest figurovat jako ta nejpraktičtější věc, kterou lze pořídit. Když zjistíte, že v lednici nic není, komu by se podobný suvenýr nehodil? A přivézt si pár rybích konzerv ze země, která je jimi proslulá, to je povinnost.

Kde relaxovat?


Centro de Arte Moderna Gulbenkian

Kolekci umění a klasických i moderních uměleckých děl soukromého sběratele Calousta Gulbenkiana najdete v rezidenční čtvrti s poetickým názvem Azul. Mimo umění se tu můžete kochat i velmi zajímavou modernistickou architekturou (centrum bylo postaveno začátkem šedesátých let) a krásnou zahradou.


Cabo da Roca

Pokud se rozhodnete opustit Lisabon jen na jedno odpoledne, můžete si udělat výlet na nejzápadnější cíp Evropy. Majestátní skály s výhledem, maják i nedaleké pláže by vás mohly přesvědčit, ten výlet za to stojí.


Praça das Flores

Náměstíčko uprostřed Principe Real nenabízí nic, co byste nenašli jinde. Ano, je tady kiosek s občerstvením a kolem pár dobrých bister, kde se můžete najíst. Jeho kouzlo je v detailu – uprostřed je malá kašna, kolem ní řada laviček a nad nimi majestátní obří platany a řada dalších stromů, které představují jakousi střechu, kterou nepronikne skoro nic kromě šumění listů a zpěvu ptáků. A já osobně si myslím, že to je jedno z nejkrásnějších míst na světě.